V konferenčním hovoru, který se uskutečnil 7. prosince, se oba prezidenti zaměřili na vzrůstající napětí na Ukrajině jako ústřední téma rusko-amerických vztahů. V obavách z vojenské akce, podporované akumulací ruských vojsk poblíž ukrajinských hranic, se Biden snažil o snížení napětí v regionu a seznámil Putina s případnými důsledky takovéto akce.
Mimořádné setkání se uskutečnilo poté, co americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA mají důkazy o ruských plánech „velkého“ útoku na Ukrajinu. Blinken však dodal, že není jasné, zda Putin učinil konečné rozhodnutí o invazi. Rusko jakýkoli takový záměr popřelo a obvinilo Ukrajinu, že naopak ona radikalizuje svou vojenskou sílu.
Zdroj: ČTK
Po jednání Biden připustil, že morální a právní závazky USA vůči jejich spojencům z NATO v regionu se nevztahují na Ukrajinu, která není členem organizace, a že „myšlenka, že USA použijí sílu, aby čelily ruské invazi na Ukrajinu, není v tuto chvíli ve hře.” Spojené státy nicméně vyjádřily neochvějnou podporu ukrajinské územní celistvosti a potvrdily, že připravují silná ekonomická a jiná opatření týkající se snížení napětí na Ukrajině. V reakci na nedávné události a obavy z ruské invaze se Biden dohodl s vůdci Spojeného království, Francie, Německa a Itálie, že použijí „všechny nástroje, které mají k dispozici“, pokud se Rusko rozhodne pro agresivní jednání. V konferenčním hovoru před setkáním s ruským prezidentem Bílý dům uvedl, že pět západních vůdců vytvořilo společnou strategii „učinit významnou a vážnou újmu ruské ekonomice“, pokud by Rusko zahájilo invazi. Prezident Biden po jednání s ruským prezidentem znovu promluvil ke čtyřem evropským lídrům.
Eskalace rusko-ukrajinského napětí
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou není nic nového. Když Ukrajinci v roce 2014 sesadili svého proruského prezidenta, Rusko anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov a brzy poté začalo podporovat separatistické povstalce, kteří dobyli velké části východních ukrajinských území známých jako Donbas. V pravidelných bojích bylo zabito asi 14 000 lidí.
V posledních týdnech se ruské tanky znovu pohybují na západ směrem k Ukrajině, což vyvolalo varování z kruhů amerických tajných služeb, že ofenzíva přes hranice by mohla být ve hře. Americké zpravodajské zdroje varují, že rozsah a povaha ruské vojenské výstavby kolem Ukrajiny je mimořádná, a že Kreml se již začátkem příštího roku připravuje na ofenzivu se zapojením asi 175 000 vojáků. „Nejpravděpodobnější okamžik dosažení připravenosti k invazi bude konec ledna,“ říká ukrajinský ministr obrany Oleksiy Reznikov. Ředitel CIA William Burns věří, že prezident Putin „umístil ruskou armádu a ruské bezpečnostní služby na místo, kde by mohly jednat velmi razantně“.
Moskva trvá na tom, že jde o protiruskou hysterii, a většina analytiků souhlasí s tím, že neexistuje žádný důvod pro to, aby Rusko otevřeně vyhrotilo konflikt na Ukrajině, kde podporuje separatistické síly, ale vždy popírá přímou roli.
„Když říkám, že rozhodně na nikoho neútočíme, jsem si tím jistý… takže ruský prezident musí také veřejně prohlásit, že se Rusko na invazi nechystá,” prohlásil Volodymyr Zelenskyj prezident Ukrajiny.
Rusko zpočátku označilo satelitní snímky ukazující hromadění vojáků nedaleko východní Ukrajiny za alarmující. Počátkem prosince však prezidentský poradce trval na tom, že mají „právo přesunout jednotky na našem území“, přičemž popíral, že by to znamenalo jakékoliv vyhrocení situace. Moskva naopak obvinila Ukrajinu, že shromažďuje polovinu své armády (asi 125 000 lidí) na východě a obvinila Kyjev, že plánuje zaútočit na oblasti kontrolované separatisty. Ukrajina říká, že to není nic jiného než „propagandistický nesmysl“, který má zakrýt vlastní plány Ruska. Nárok Ruska by se ale mohl stát ospravedlněním vojenské akce. Vladimir Džabarov, číslo dvě ve výboru pro mezinárodní záležitosti Rady ruské federace, začátkem prosince uvedl, že půl milionu Ukrajinců v oblastech ovládaných rebely má nyní ruské pasy a pokud by vůdci rebelů požádali o ruskou pomoc, „samozřejmě nemůžeme naše krajany opustit,“ řekl.
Rusko chce záruky, že se Ukrajina nepokusí zmocnit oblastí obsazených separatisty v roce 2014 a varuje Západ před přidáním Ukrajiny do vojenské aliance NATO.
Ekonomické sankce
USA daly jasně najevo, že jsou odhodlány pomoci Ukrajině bránit její suverénní území a že největším nástrojem jsou ekonomické a další sankce. Američtí představitelé mluví o silných ekonomických opatřeních a podpoře ukrajinské armády.
Pokud jde o ekonomická opatření, většina analytiků se shoduje, že největším (a krajním) nástrojem může být hrozba odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému Swift. Mohla by také existovat opatření zaměřená na ruský státní investiční fond RDIF anebo omezení bank převádějících rubly na cizí měnu. Další klíčovou hrozbou je zabránění otevření ruského plynovodu Nord Stream 2 v Německu, který ještě není v provozu a poskytuje tak „páku“ pro USA a jejich spojence.
Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan také uvedl, že Bidenova administrativa připravuje v následujících týdnech konkrétní a velmi silné opatření, pokud by byly vyžadovány. „Věci, které jsme neudělali v roce 2014, jsme připraveni udělat nyní,“ dodal Sullivan s odkazem na tehdejší reakci Západu na ruskou anexi Krymu.
