Rakouská vláda téměř před rokem odsoudila invazi Ruska na Ukrajinu, ale zároveň zdůraznila potřebu udržovat diplomatické vztahy s Moskvou. V Rakousku má své hlavní sídlo několik agentur OSN a mezinárodní organizace jako OBSE. Ta vznikla během studené války jako fórum pro dialog mezi Východem a Západem.
Moskva plánuje vyslat na zasedání parlamentního shromáždění OBSE (23. – 24. února) své delegáty včetně 15 ruských zákonodárců, na které se vztahují sankce Evropské unie. V dopise rakouskému kanceláři Karlu Nehammerovi, rakouskému ministru zahraničí Alexandru Schallenbergovi a dalším představitelům vyzvalo 81 delegátů OBSE z 20 zemí včetně Francie, Kanady, Británie, Polska a Ukrajiny rakouskou vládu, aby účast sankcionovaných Rusů zakázala.
„Je důležité si uvědomit, že ruští poslanci jsou nedílnou součástí mocenského systému a podílejí se na zločinech, které Rusko každý den páchá na Ukrajině. Nemají proto místo v instituci, jejímž úkolem je podporovat upřímný dialog a odpor vůči válce,“ píše se v předmětném listu.
Rakouští představitelé dopis nekomentovali. Ministr zahraničí Alexander Schallenberg 5. února obhajoval rozhodnutí Rakouska povolit sankcionovaným Rusům vstoupit do země. Tvrdil, že je důležité ponechat komunikační kanály s Moskvou otevřené navzdory „brutálnímu ruskému útoku proti Ukrajině“.
Austria has come under heavy criticism for granting visas that will allow sanctioned Russian lawmakers to attend a Vienna meeting of the Organization for Security and Cooperation in Europe. https://t.co/gMhFbpDVp5
— The Associated Press (@AP) February 12, 2023
Humanitární pomoc ano, zbraně ne
Rakousko zkritizovalo Moskvu a připojilo se k sankcím, které EU uvalila na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Rakousko však zůstává věrné vojenské neutralitě, kterou přijalo v roce 1955.
Rakouská vláda poslala Ukrajině po ruské invazi humanitární pomoc, ale žádné zbraně. Nehammer se stal zatím jediným lídrem členské země EU, který se po vypuknutí války setkal s Vladimirem Putinem. Nehammer přicestoval do Moskvy v dubnu 2022 ve snaze přesvědčit ruského lídra, aby ukončil vojenskou agresi na Ukrajině.
Rakousko po druhé světové válce vyhlásilo neutralitu pod tlakem západních spojenců a Sovětského svazu. Snažilo se hrát roli zprostředkovatele mezi Východem a Západem, přičemž během studené války a po ní rozvíjelo vztahy s Moskvou. V roce 1968 se Rakousko stalo první západoevropskou zemí, která začala dovážet plyn ze Sovětského svazu. Jeho závislost na ruské energii se v následujících desetiletích zvyšovala.
