Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Zahraniční politika

O osudu jaderné dohody s Íránem se rozhoduje ve Vídni

O návratu k íránské jaderné dohodě po pětiměsíční pauze jedná kromě vyslanců Íránu také Čína, Rusko, tzv. Evropská 3 (Francie, Velká Británie a Německo) a nepřímo Spojené státy. Poté co od dohody odstoupil bývalý americký prezident Trump v roce 2018, je ale dosažení koncensu obtížné a dohoda částečně začala postrádat smysl.

Zdroj: Shutterstock
Hotel Palais Coburg ve Vídni, zdroj: Shutterstock

Vyjednávání začala v pondělí ve vídeňském hotelu Palais Coburg a dle výpovědí zúčastněných se navzdory pochybnostem nesla ve velice pozitivním duchu. Enrique Mora, který jednáním za Evropskou unii předsedá, prohlásil, že „na straně íránské delegace je jasná vůle dohodu oživit“.
„Pevně věřím, že budeme v následujících týdnech dělat důležitá rozhodnutí,“ dodal.

Jednání pokračují po pětiměsíční pauze. Přerušena byla kvůli prezidentským volbám v Íránu, v nichž zvítězil ultrakonzervativec Ebráhím Rasí. Ten je zahraničním tiskem popisován jako „zastánce tvrdé linie“, a tak se projevuje Írán pod jeho vládou i v jednáních o jaderné dohodě.

Zdroj: ČTK
Prezident Ebráhím Rasí
Zdroj: ČTK

Co bylo cílem íránské jaderné dohody?

Původní dokument JCPOA (Joint Comprehensive Plan of Action – Společný rozsáhlý akční plán) podepsali v roce 2015 Írán a tzv. P5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Evropská unie). Írán se v ní zavázal, že zastaví a zvrátí svůj pokrok na cestě k vývoji jaderné zbraně a do své jaderné infrastruktury připustí mezinárodní pozorovatele, kteří budou dohlížet na dodržování smluvených pravidel. To vše výměnou za odstranění některých sankcí, které na něj byly uvaleny především Spojenými státy.

Z dohody v roce 2018 jednostranně odstoupil bývalý prezident Donald Trump. Írán od té doby úmluvu porušuje a obohacuje uran nad stanovené limity. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program je mírový. Diplomaté se ale snažili předejít tomu, aby se Írán stal „státem na prahu“ jaderné zbraně, „který má veškeré technické znalosti a prostředky k tomu, aby jí za krátkou dobu dosáhl kdykoli se mu zachce“, píše pro BBC profesor Jonathan Marcus z Institutu strategie a bezpečnosti při univerzitě v Exeteru.

Zdroj: Shutterstock
Elektrárna na jihu Íránu
Zdroj: Shutterstock

Jaké jsou zájmy jednotlivých stran?

Írán má jasné nároky, ačkoli vysílá smíšené signály – odmítá rozšířit spektrum diskutovaných témat na rakety nebo regionální aktivity, dle některých vyjádření ale není proti návratu k původní dohodě. Výměnou za to však požaduje odstranění veškerých sankcí, které na něj uplatňují Spojené státy a fakticky mu zabraňují ve vstupu do mezinárodní ekonomiky. Druhým požadavkem je ujištění, že se nebude opakovat situace z roku 2018, tedy že dohoda bude platná i za vlády příštích amerických prezidentů.

Spojené státy se jednání sice přímo neúčastní, jednají skrze své evropské partnery, ale přejí si návrat k původní dohodě z roku 2015. To se však nejeví jako pravděpodobná možnost, protože požadavky Íránu jsou pro Spojené státy prakticky nemožné naplnit. Aby mohly USA zaručit, že příští prezident od dohody neustoupí, musela by se stát mezinárodní smlouvou (v angličtině rozlišení mezi agreement a treaty, pozn. autor) a být tak schválena dvoutřetinovou většinou v Senátu. To se ale s největší pravděpodobností nestane, jelikož všechny sankce, jejichž odstranění Írán požaduje, byly uvaleny i kvůli financování terorismu íránskou vládou a s jaderným programem nesouvisejí.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Evropská unie působí především jako mediátor v jednání s vysokými představiteli Íránu a podle analytiků má největší zásluhu na tom, že jednání dospěla do tohoto bodu.

Čína a Rusko nemají valný zájem na tom, aby měl Írán ve svých rukou jadernou zbraň, ale ani jim nebude vidět sledovat Ameriku, jak se trochu kroutí,“ popisuje jejich pozici editor pro Blízký východ z týdeníku The Economist Roger McShane. Důležitým faktorem jsou i snahy Íránu dostat se blíže Moskvě a Pekingu – minulé září byl například Írán přijat jako pozorovatelský stát do Šanghajské organizace pro spolupráci, která sdružuje Rusko, Čínu a některé státy střední a jižní Asie. Nicméně jak Peking, tak Moskva mají zájem na tom, aby dohoda byla obnovena.

Divokou kartou v situaci kolem dohody je Izrael. Není ani signatářem původní dohody, ani se současných jednání neúčastní, íránský jaderný program ale považuje za existenční hrozbu. S Íránem, který jeho právo na existenci neuznává, vede stínovou válku (loni izraelské služby zavraždily šéfa íránského jaderného programu Mohsena Fachrízádeha). Izrael dal také najevo, že pokud věci ve Vídni nepovedou správným směrem, je připraven jít cestou sabotáží a útoku na jaderný program své skoro sousední země.

Zdroj: Shutterstock
Íránská výstava atomové energie
Zdroj: Shutterstock

Jak budou jednání pokračovat?

Jednání bezesporu zaberou minimálně několik týdnů a podle analytika BBC Jamese Landala je momentálně ve Vídni „víc sněhu než optimismu“, a to i navzdory veskrze pozitivním signálům z prvního zasedání. Jako ideální střední cesta se jeví prozatímní dohoda, na jejímž základě by Írán pozastavil obohacování uranu a USA zruší některé sankce, dokud strany nedospějí k lepšímu řešení. Jednání totiž zabírají čas, v jehož průběhu íránská nukleární zařízení dále pracují. Momentálně je podle expertů Írán týdny až měsíce od výroby jaderné zbraně (původní cíl JCPOA byl držet Írán alespoň rok od její výroby skrze dané limity na obohacování uranu).

Závěrem je třeba si klást otázku, zda i obnovená JCPOA je dlouhodobým řešením. Roger McShane z The Economist trefně poznamenává, že „část JCPOA vyprší v roce 2025 a celá přestane platit za devět let“. Může se stát, že do té doby dospěje jaderný program Íránu takového pokroku, že už nebude možné jej vzít zpět nejen skrze JCPOA, ale skrze žádnou dohodu. 

Zdroje dat:
BBC, The Economist, Al Jazeera, The Guardian, eng.sectsco.org

Může se Vám líbít

Zahraniční politika

Německá prokuratura navrhla zabavit peníze ze zmrazených ruských fondů, důvodem je pokus jedné ze sankcionovaných společností získat své peníze zpět. Ruský ministr zahraničí Sergej...

Zahraniční politika

Státy Evropské unie se shodly na znění nových migračních a azylových pravidel, která budou znamenat lepší kontroly migrantů, možnost rychlejšího návratu do země původu...

Zahraniční politika

Nejvyšší soud amerického státu Colorado vydal rozhodnutí, podle kterého není bývalý prezident Donald Trump způsobilý zastávat funkci prezidenta Spojených států. Důvodem je Trumpův podíl...

Zahraniční politika

Kongres Spojených států schválil opatření, podle kterého by americký prezident mohl rozhodnout o ukončení členství USA v Severoatlantické alianci (NATO) pouze po odsouhlasení Kongresem....

Ekonomika

V současné době česká ekonomika čelí poměrně výrazné krizi. Ekonomika je sužována vysokou inflací a robustním státním dluhem. Česká vláda a následně parlament odsouhlasil...

Zahraniční politika

Zákaz nepřímého dovozu ruských diamantů vyhlásila skupina hospodářsky vyspělých zemí (G7). Embargo bude platit od 1. ledna 2024 a nebude se vztahovat na diamanty...

Ukrajina

Ruský prezident Putin prohlásil, že „je nutné hledat cesty k zastavení tragédie, již představuje válka na Ukrajině“. Tato slova zaznívají v době, kdy při...

Domácí politika

Česká vláda rozhodla o přidání ruského státního Podniku pro správu majetku v zahraničí na český sankční seznam. Kreml označil tento krok za nezákonný a...

Ekonomika

Ruští ekonomové začínají být zoufalí. Podle všech měřitelných ukazatelů je národní ekonomika v těžké krizi, která se jen prohlubuje. A na obzoru není žádné...

Sticky Post

Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Potvrzují to i zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale...

Zahraniční politika

Izrael dočasně odkládá pozemní invazi do Pásma Gazy, která má být další izraelskou reakcí na teroristický útok hnutí Hamás. Za důvod pozdržení invaze se...

Sticky Post

Markéta Pekarová Adamová vystoupila před veřejností společně s Luďkem Niedermayerem, poslancem Evropského parlamentu. Jaká slova zazněla na tiskové konferenci?