Evropská unie po menších problémech v začátcích velmi rychle rozjela společnou distribuci vakcín proti covidu-19. „Zvládli jsme to společně. Jako jedna Evropa. A můžeme na to být hrdí,“ řekla v europarlamentu Ursula von der Leyenová. V proočkovanosti obyvatel totiž Evropská unie brzy dostihla i USA a Velkou Británii, za nimiž zpočátku zaostávala. Von der Leyenová dala na tento fakt zvláštní důraz.
„Víc než 70 procent obyvatel Evropy je očkováno. Byli jsme navíc jediní, kdo se dělil o své vakcíny se zbytkem světa,“ vyzdvihla Leyenová solidaritu EU s víc než 130 dalšími zeměmi jako součást strategie urychlení očkování světové populace, a tedy snahu o vymýcení viru. V tomto kontextu také oznámila závazek EU poskytnout méně vyspělým ekonomikám 250 milionů dávek během letošního roku a dalších 200 milionů dávek do poloviny roku 2022. Potvrdila také už ohlášený vznik agentury HERA (Health Emergency preparedness and Response Authority), která bude mít mimo jiné na starosti prevenci a připravenost na budoucí pandemie, „Z lokální epidemie se už nikdy nesmí stát globální krize,“ dodala von der Leyenová.
Rok 2022 bude rokem mladé generace
„Příští rok bude další zkouška charakteru. Když koukám na naši Unii, vím, že tou zkouškou projde.“ Předsedkyně vidí naději hlavně v mladých lidech. Ti podle ní vnášejí smysl do slov jako solidarita a empatie. „Unie bude silnější, bude-li více jako naše mladá generace. Přemýšlivá, odhodlaná a starostlivá. S pevnými hodnotami a odvahou jednat,“ dodala.
Mladé lidi mnohem více než generace předešlé trápí téma změny klimatu. Také to je zásadní prioritou Unie i v dalším období. Díky Zelené dohodě je EU první velkou ekonomikou, která v této oblasti předkládá komplexní právní předpisy. Kromě nových norem se chce zaměřit na klimatickou diplomacii – von der Leyenová zdůraznila, že k akci je třeba pohnout i ostatní země, hlavně pak Čínu. Na boj s následky klimatické změny v méně hospodářsky vyspělých zemích chce EU do roku 2027 věnovat další čtyři miliardy eur. Šéfka unijní exekutivy také zdůraznila očekávání, že podobné kroky podniknou i Spojené státy. „Momentem pravdy“ bude podle ní klimatická konference OSN (COP26) v Glasgow letos v listopadu.
Cesta k digitální dekádě
Šéfka Komise ve svém projevu nevynechala ani, zvláště po pandemii, velmi diskutovanou digitalizaci evropské ekonomiky. Ta má podle ní naprosto zásadní význam. Pandemie zdůraznila, že digitální technologie sehrávají hlavní roli ve formování udržitelné a prosperující budoucnosti. Digitální pokrok v členských státech je ale velmi nerovnoměrný. Nová cesta k digitální dekádě tak představuje, jak spoluprací dojít k dohodnutým cílům ve všech unijních zemích, přičemž zohledňuje jejich různé startovací pozice.
Zdroj: Evropská komise
Podle bývalé německé ministryně obrany Leyenové musí být Evropa soběstačnější v zajišťování své bezpečnosti, což ukázalo zejména dění v Afghanistánu. V projevu mluvila o potřebě evropské obranné unie, společného vyhodnocování bezpečnostních informací a boji proti kyberhrozbám. Během francouzského předsednictví EU v první polovině roku 2022 se tak bude konat summit o evropské obraně. Předsedkyně oznámila, že ho svolá s francouzským prezidentem Macronem.
S bezpečností souvisí i záměr předložit nový evropský akt o čipech, který propojí prvotřídní kapacity v oblasti výzkumu, návrhu a testování. Bude také koordinovat investice EU a jednotlivých členských států do polovodičů. To bylo velmi důležité sdělení. Opět až pandemie nás totiž donutila uznat, jak závažný geopolitický problém je závislost Evropy na jejich produkci v Asii.
Vláda práva a společné hodnoty
Důležitou částí projevu šéfky Komise byla i pasáž o právním státu a hodnotách EU. „Jsem ráda, že moje portfolio dostalo dnes v projevu takovou váhu,“ uvedla na svém twitterovém účtu česká eurokomisařka Věra Jourová, která má v současné Komisi na starosti právě hodnoty a transparentnost.
Zdroj: Shutterstock
Ještě den před vystoupením von der Leyenové kritizovali europoslanci neschopnost jejího úřadu donutit k dodržování těchto hodnot Polsko a Maďarsko. Leyenová dle očekávání toto uznala a dodala, že Komise využije nové nástroje k odříznutí států omezujících nezávislost justice nebo médií od unijních peněz.
V této části projevu citovala předsedkyně bývalého českého prezidenta Václava Havla, zmínila, jak lidé při pádu železné opony žádali demokracii, rovnost před zákonem a svobodu projevu. Pokud společnost respektuje tyto společné hodnoty „stojí pevně.” Zatímco vyjmenovala některé příklady pozitivního vývoje jako je Slovensko nebo Malta, státy se „znepokojivým vývojem“ nejmenovala.
Projev nebyl ničím zvlášť překvapivý, což by nás ale nemuselo překvapovat. Jeho úloha není informovat do detailů, je to spíše poselství. Co by mohlo být překvapivé pro mnohé obyvatele členských států zvyklých na jinou politickou kulturu, včetně Česka, byla míra sebereflexe. Prezentace snahy o menší závislost na pomoci Spojených států v oblasti bezpečnosti a vymanění se z výrobní závislosti na Číně bylo v podstatě přiznáním, že právě tyto jsou v současnosti zbytečně velké. V pasáži o potřebě právního státu bylo pak v podstatě otevřeně řečeno, že Brusel dosud nebyl schopen donutit některé členy klubu k jeho dodržování.
Celkově byl projev Ursuly von der Leyen oproti jejímu předešlému střízlivější, věcnější, přesto v něm nechyběl nádech naděje, snaha udržet důvěru, že víme, co děláme. A to přesně bylo potřeba.
