Ve svém projevu na Den ruského námořnictva v bývalém císařském hlavním městě Petrohrad, založeném carem Petrem Velikým, Putin pochválil Petra za to, že učinil z Ruska velkou námořní velmoc a zvýšil globální postavení ruského státu. Po inspekci námořnictva Putin mrazivě varoval, že jedinečné ruské hypersonické rakety Zirkon s plochou dráhou letu nyní znamenají, že Rusko má vojenský vliv na rozdrcení všech svých nepřátel.
Krátce před projevem podepsal novou padesátipěti stránkovou námořní doktrínu, která stanovuje široké strategické cíle ruského námořnictva včetně jeho ambicí jako velké námořní velmoci, které se rozprostírají po celém světě. Hlavní hrozbou pro Rusko je podle doktríny „strategická politika USA ovládnout světové oceány“ a pohyb vojenské aliance NATO blíže k ruským hranicím. Jelikož napětí mezi Ruskem a Západem stále roste, mnozí se obávají, že krize na Ukrajině by se mohla rozvinout do širšího ozbrojeného konfliktu.
Putin začal s očekávanými útoky na Ukrajinu v ranních hodinách 24. února 2022. Úředníci varovali, že eskalace krize může vést k nejkrvavějšímu konfliktu v Evropě od 2. světové války, který povede k tisícům civilních úmrtí a podnítí významnou uprchlickou krizi. Putin předtím uvedl, že Rusko neplánuje zaútočit na Ukrajinu. Rusko následně vyslalo své jednotky do spojeneckého Běloruska, přičemž uvedlo, že nasazení bylo součástí společných vojenských cvičení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve varoval, že třetí světová válka může vypuknout, pokud bude Rusko nadále eskalovat svůj útok. Zelenský bojoval za to, aby západní země zavedly nad jeho zemí bezletovou zónu poté, co Rusko bombardovalo porodnici v Mariupolu. Mnozí na Západě však věří, že bezletová zóna by rozšířila konflikt do globálního rozsahu.
Zelenský však doufá v mírové rozhovory. „Ukrajina se vždy snažila o mírové řešení,“ řekl. „Nás teď zajímá mír. Tohle je nejnebezpečnější moment v Evropě pravděpodobně minimálně od roku 1962 a kubánské raketové krize,“ řekl bývalý vrchní velitel NATO, generál Sir Richard Sherriff. Podle něj by se Putinova invaze do suverénní země mohla změnit na katastrofickou válku v takovém rozsahu, jaký jsme v Evropě od roku 1945 neviděli.
Válka na Ukrajině způsobila největší nárůst geopolitického napětí. Ruští i američtí politici začali veřejně mluvit i o riziku vzniku třetí světové války, píše Reuters. Ruská vojenská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v případě události, které by pro ruský stát představovaly existenční hrozbu.