„Evropa se musí adaptovat. Snížení spotřeby během špiček nám umožní se zásobami vydržet déle a postupně to sníží ceny plynu,“ řekla von der Leyenová. Státy mají podle komise snížit spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Ještě bude záležet na tom, jak se k tomu postaví členské státy. „Ty budou muset určit rozmezí hodin, kdy mají vrcholnou spotřebu,“ řekla česká eurokomisařka Věra Jourová. Celkové poptávka po elektřině se má do března snížit o desetinu.
Evropská komise navrhuje zastropovat příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů. Ti mají nyní vysoké zisky díky prudkému růstu cen. „V naší tržní ekonomice je vytváření zisku v pořádku. Ale v současné době je špatně profitovat z nebývalých příjmů způsobených válkou a na úkor spotřebitelů,“ řekla předsedkyně komise.
Von der Leyenová v projevu představila kroky, jimiž chce komise na podnět členských států omezit dopady rekordně vysokých cen energií na obyvatele a firmy v EU. Patří mezi ně stanovení maximálního příjmu elektráren vyrábějících energii z levnějších zdrojů, než je plyn. Jejich příjmy mají být zastropovány na 180 eurech za megawatthodinu. Opatření se bude týkat solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných, biomasových a některých vodních elektráren. Státům má podle odhadů komise přinést 117 miliard eur (přes 2,87 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadměrných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv. Týkat se to bude letošních zisků, které o 20 procent převýší průměrné zisky z posledních tří let.
Návrh má unijním zemím přinést dohromady 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi.
Von der Leyenová oznámila také vytvoření nového unijního fondu, který má pomoci vybudovat trh s vodíkem. „Musíme vytvořit vodíkový trh a zlepšit budoucí vztahy. Proto chci oznámit vznik evropské vodíkové banky, která zaručí nákupy vodíku. Můžeme investovat tři miliardy euro,“ řekla.
Velká část projevu byla věnována příčině krize
Byť jsou energie nejvíce diskutovaným tématem v chodbách i na plénu parlamentu, von der Leyenová ve svém očekávaném projevu věnovala velkou část i příčině krize, tedy válce na Ukrajině. Šéfka evropské komise, oblečená do žlutomodrého kostýmu v ukrajinských barvách a v přítomnosti čestného hosta Oleny Zelenské, zdůraznila, že Evropa od prvního dne ruské invaze stojí na straně Ukrajiny – s dodávkami zbraní, finanční pomocí, pohostinností pro miliony uprchlíků a také s „nejpřísnějšími sankcemi, jaké kdy svět viděl“ .
„Ruský finanční sektor je takříkajíc na přístrojích. Odřízli jsme tři čtvrtiny ruských bank od mezinárodních trhů. Ze země odešlo téměř tisíc mezinárodních společností. Výroba aut klesla oproti loňsku o tři čtvrtiny. Aeroflot ustáje letadla, protože nemá náhradní díly. Ruská armáda odebírá čipy z myček nádobí a chladniček na opravu své vojenské techniky. Ruský průmysl je v troskách,“ popsala stav, který Rusku způsobily i sankce EU. Von der Leyenová přitom dodala, že právě rozhodnutím Kremlu zaútočit na Ukrajinu se ruské hospodářství ocitlo na „silnici do záhuby“.
EU dosud poskytla finanční pomoc Ukrajincům ve výši více než 19 miliard eur, a to bez započtení poskytnuté vojenské podpory. EU bude pomáhat i při poválečné obnově Ukrajiny, avizovala von der Leyenová a připomněla, že ruská invaze má i podobu zničených nebo poškozených více než 70 škol, přičemž půl milionu ukrajinských dětí muselo začít školní rok v některé ze zemí EU a mnozí žáci na Ukrajině nemají kam jít do školy.
„Oznamuji, že budeme spolupracovat s první dámou Ukrajiny na podpoře obnovy poškozených ukrajinských škol. Poskytneme 100 milionů eur. Protože budoucnost Ukrajiny začíná v jejích školách,“ uvedla šéfka eurokomise.
Zároveň dodala, že EU bude pomáhat nejen finančně, ale přes svůj jednotný trh chce také Ukrajině umožnit, aby co nejlépe využila svého potenciálu například v oblasti nových technologií a inovací, které se na Ukrajině daří.
Připomněla, že EU v březnu, během pouhých dvou týdnů, úspěšně připojila Ukrajinu ke své elektrické síti a Ukrajina dnes vyváží elektřinu na evropský trh. „Tento vzájemně výhodný obchod chceme rozšířit. Pozastavili jsme dovozní cla na ukrajinský vývoz do EU a přivedeme Ukrajinu i do evropské oblasti volného roamingu. Komise bude spolupracovat s Ukrajinou i na zajištění jejího bezproblémového přístupu na jednotný trh EU,“ popsala von der Leyenová situaci. Potvrdila, že tyto závazky zopakuje i na plánovaném setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě, které se uskuteční ve středu odpoledne.
🇺🇦 In Kyiv, for my 3rd visit since the start of Russia’s war.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 15, 2022
So much has changed.
Ukraine is now a 🇪🇺 candidate.
I’ll discuss with @ZelenskyyUa and @Denys_Shmyhal how to continue getting our economies and people closer while Ukraine progresses towards accession. pic.twitter.com/zs9tMm0Mx1
Projev Von der Leyenové čeští politici vesměs chválí
Podle českého premiéra Petra Fialy je české předsednictví EU připraveno spolupracovat s komisí na snižování cen elektřiny i na reformě energetického trhu. Podporuje také pokračování pomoci Ukrajině a evropskou perspektivu pro země západního Balkánu, o níž šéfka EK v projevu rovněž mluvila. Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek prohlásil, že z poselství bylo patrné, že se priority EK a českého předsednictví překrývají.
Čeští europoslanci většinou hodnotili projev jako dobrý, zvláště část týkající se Ukrajiny, někteří ale volali po ještě konkrétnějších krocích proti vysokým cenám energií. „Věnovala bych více pozornosti pomoci domácnostem, tomu, co lidi tíží,“ řekla například Dita Charanzová (ANO).
Zdroj: ČTK, E15.cz, Novinky.cz, Čas.sk
