Švédsko je zemí, kde se ctí svoboda slova. Žádosti o pálení koránu byly většinou bez problému schvalovány. To ale přestalo platit v únoru letošního roku. Švédové právě v té době vstoupili do klíčové fáze procesu přijetí do NATO. Vztahy severské země s Tureckem, které už v NATO je, začaly být v tu dobu napjaté. Diplomatickou krizi vyvolala událost, kdy švédský krajně pravicový politik Rasmus Paludan spálil korán u turecké ambasády. Tento akt rozzuřil tureckého prezidenta Recipa Erdoğana. V únoru oznámil, že nepřijme členství Švédska v NATO, dokud země nezakáže pálení koránu.
Na nějaký čas tedy policie oficiální žádosti o pálení koránu stornovala.
Mimo jiné tak v dubnu 2023 policie nedovolila spálit svatou knihu islámu před tureckým a iráckým velvyslanectvím. Tento krok odsoudil švédský soud. Rozhodnutí policie označil za chybné.
Nyní je tedy vše ve starých kolejích. Švédská policie si ale je vědoma, že akce na ostrově Södermalm může představovat bezpečnostní hrozbu. Podle televizní stanice TV4 povolává stockholmská policie na akci posily z dalších částí země. Navíc Švédsko riskuje další komplikace při přijetí do NATO. Šestá největší země Evropy ještě stále nemá členství v organizaci jisté. Je třeba učinit ještě několik kroků.
V červenci je pořádán klíčový summit NATO ve Vilniusu. Ještě předtím chtějí nejvyšší představitelé Švédska pozvat své turecké protějšky na zvláštní setkání.
Zdroj: iltalehti
