Během vlády v Tálibánu v letech 1996 až 2001 byly dívky a ženy pod obrovským útlakem. Nesměly navštěvovat školy a pracovat. Na veřejnosti musely chodit zahalené a pouze s mužským doprovodem. Ženy, jež pravidla porušily, čelily veřejnému ponižování a bití náboženskou policií jednající v souladu s radikálním výkladem práva šaría.
Za posledních 20 let se situace pro ženy a dívky zlepšila. Ženy mohly pracovat, nemusely se zahalovat do burky či nikábu a stačil jim pouze hidžáb. Dívkám bylo přístupné také vzdělání a mohly cestovat bez mužského doprovodu. Události posledních týdnů však vyvolaly vlnu otazníků, strachu a nejistoty. Co se bude dít s afghánskými dívkami a ženami dál?
Jakmile islamistické hnutí přebralo nadvládu nad afghánskou metropolí, začali se muži vysmívat hrůze, jež na všechny dívky a ženy čeká. Podle výkladu práva šaría by ženám bylo nařízeno, aby si na veřejnosti zahalovaly krk, kotníky a ruce po lokty. Byly by nuceny nosit burku či nikáb, které kromě vlasů zahalují i celou tvář a tělo. Ženy by nesměly pracovat například v nemocnici nebo vykonávat jakékoli povolání, kde není zaručena dostatečná segregace pohlaví, a tím pádem ohrožena čest ženy. Jakýkoli kontakt s cizím mužem, podání ruky či jen pokus o komunikaci by mohl vyvolat vážný konflikt. Ženy by také nesměly samy řídit auto a pohybovat se na veřejnosti bez mužského doprovodu. Už nyní řidiči veřejné dopravy odmítají přepravit ženy s tím, že za ně nechtějí převzít odpovědnost.
Zdroj: Shutterstock
Momentálně v Kábulu mizí z výlohy obchodů a salonů krásy fotografie žen. Ženy ve strachu nakupují burky, jejichž cena rapidně vzrostla. Radikálové v minulém týdnu vyhodili zaměstnankyně jedné z kandahárských bank a nařídili jim, ať do práce pošlou své mužské příbuzné. Jen dva dny poté došlo k dalšímu incidentu v bance v Herátu, kde povstalci napomenuli přítomné ženy, aby si zakryly obličej. Dotyčné zaměstnankyně banky poté v zaměstnání skončily. V Herátu byl také dívkám odepřen vstup do budovy, zatímco chlapci a profesoři mohli vstoupit.
Objevují se však i výpovědi o tom, že Tálibán požaduje seznam svobodných nebo ovdovělých žen ve věku 15 až 45 let, jež mohou být provdané za tálibánské bojovníky. „Tálibánští ozbrojenci mě násilím vystěhovali, zabili mé syny a přinutili mé snachy ke svatbě. Z každého domu si vzali tři nebo čtyři dívky a oženili se s nimi,“ řekla jedna z afghánských uprchlic.
O svůj osud se bojí také rozvedené ženy. Pokud požádají o rozvod, zřeknou se jich jejich vlastní rodiny a zatratí je i většinová společnost. Problémem se pro ně stává například i pronájem bytu, pro který je v Afghánistánu potřeba souhlas mužského příbuzného. Rozvedené ženy ovšem nemají kam utéct. „Velmi se bojíme nucených sňatků s příslušníky Tálibánu. Pokud si pro nás přijdou, vezmeme si život samy,“ uvedla pro britský web The Guardian rozvedená žena Tahíra, kterou rodina provdala, když jí bylo 19 let. S manželem vydržela dva roky. Pak se sice vrátila do domácnosti, ale rodina jí dávala natolik pocítit nevítanost, že nakonec z domu odešla. „Nejedli se mnou u jednoho stolu, odmítli se dotknout jídla, které jsem připravila. Říkali, že jsem rozvedená a co připravím, je nečisté,“ vzpomíná Tahíra.
Zdroj: Shutterstock
Obrovský strach mají i afghánské novinářky, jež se obávají stíhání, ničí své doklady a důkazy o své profesní identitě. Ženy, které v posledních letech hrdě a obětavě sloužily v afghánské armádě, se po dobytí metropole Kábulu také obávají o svůj život. Domnívají se, že radikální islamisté zatouží po pomstě, znásilní je a zabíjí.
Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid na své první tiskové konferenci po převzetí moci v Afghánistánu slíbil, že hnutí se nebude nikomu mstít. Rovněž řekl, že ženy budou mít svá práva a budou se moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života, ovšem v rámci islámského práva šaría. Podle práva šaría by měly být ženy i ve vládní struktuře. Slovům mluvčího Tálibánu však věří málokdo.
