Země severoatlantické aliance proklamují, že vyslání bojových sil i v případě invaze je z jejich strany absolutně vyloučeno. A komentátoři tvrdí, že i Rusko by invazí na Ukrajinu ztratilo více, než získalo, jelikož pokud jejich armáda přestoupí hranici, vyhlásí západní země tvrdé ekonomické sankce. Pokud se Kreml přesto k tomuto tahu rozhodne, veškerá obrana zůstane na ukrajinské armádě.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se nechal slyšet, že Ukrajina není členem organizace, a neplánuje tak poslat na její území bojové jednotky. Severoatlantická aliance ale podle něj pomáhá vojákům s tréninkem, zlepšení defenzivní technologie, posílá jim zbraně a snaží se pomoct tak, aby se Ukrajina sama ubránila. Tým českých speciálních sil se má již na přelomu února a března zapojit do cvičení Silver Saber, kde se jeho šest členů na pár týdnů zapojí do cvičení společných spojeneckých postupů.
V roce 2022 je celkem naplánováno 9 vojenských cvičení na území Ukrajiny, kterých se zúčastní desetitisíce vojáků z členských států NATO. Ukrajina k tomuto účelu vyčlenila víc než sto milionů hřiven (kolem 80 milionů korun). Většina těchto cvičení má naplánovaný začátek na březen a počítá tak s přítomností desetitisíců vojáků NATO na ukrajinském území do konce roku.
Jmenovitě je naplánováno:
Joint Efforts 2022 (únor – prosinec, 12.500 vojáků)
Rapid Trident 2022 (březen – prosince, 8500 vojáků)
Cossack Mace 2022 (březen – prosinec, 5500 vojáků)
Light Avalanche 2022 (únor – prosinec, do 1300 vojáků)
Silver Saber 2022 (tři fáze, do 5500 účastníků)
Sea Breeze 2022 (březen – prosinec, do 7500 vojáků)
Riverine 2022 (ukrajinsko- rumunské cvičení, březen – prosinec, do 400 vojáků)
Maple Arch 2022 (březen – prosinec, do 3700 účastníků)
Viking 2022 (únor – prosinec, do 200 vojáků)
Stoltenberg již několikrát zdůraznil, že v případě ruského útoku „nemáme žádné plány rozmístit bojové jednotky NATO na Ukrajinu… soustředíme se na poskytování podpory,“ řekl BBC. „Je rozdíl být členem NATO a být silným a vysoce ceněným partnerem jako Ukrajina. O tom není pochyb.” Nicméně v rámci cvičení, vysílají některé členské státy své vojáky.
Nedávné zprávy o nasazení malého kontingentu z kanadského pluku speciálních operací na Ukrajinu přišly uprostřed rostoucího napětí mezi vojenskou aliancí NATO a Ruskem. Podle zdrojů Global News, je přítomnost kanadských speciálních operativců součástí pokusu spojenců NATO odradit ruskou agresi na Ukrajině a identifikovat způsoby, jak pomoci ukrajinské vládě. Stejné zdroje uvedly, že jednotka má také pomoci vypracovat evakuační plány pro kanadský diplomatický personál v případě rozsáhlé invaze. Ani vláda, ani kanadská armáda oficiálně nepotvrdily přítomnost speciálních sil na Ukrajině.
Spojené království zvažuje velké nasazení v plánu NATO na posílení evropských hranic uprostřed rostoucího „ruského nepřátelství“ vůči Ukrajině poté, co Moskva vyslala k hranicím země desítky tisíc vojáků. „Tento balíček by Kremlu vyslal jasný vzkaz – nebudeme tolerovat jejich destabilizující aktivitu a vždy budeme stát po boku našich spojenců v NATO tváří v tvář ruskému nepřátelství,“ uvedl premiér Boris Johnson. Nabídka by mohla zdvojnásobit počet britských vojáků ve východní Evropě, kde je jich v současnosti asi 1150. „Nařídil jsem našim ozbrojeným silám, aby se připravily na rozmístění po celé Evropě, abychom zajistili, že budeme schopni podporovat naše spojence v NATO,“ řekl Johnson. Na dotaz BBC, zda existuje nějaký scénář, ve kterém by byli na Ukrajinu nasazeni britští vojáci, britská ministryně zahraničí Liz Trussová odpověděla: „To je velmi nepravděpodobné. Jde o to zajistit, aby ukrajinské síly měly veškerou podporu, kterou jim můžeme poskytnout.“
Německo se stalo terčem kritiky spojenců i tamních politiků, když odmítlo poslat zbraně na Ukrajinu. Je pravda, že němečtí vojáci se zřídka účastní něčeho jiného než mírových misí, ačkoliv existuje i několik velmi kontroverzních výjimek včetně Balkánu v 90. letech a v poslední době Afghánistánu. Ironií ovšem je, že Německo je také jeden z největších vývozců zbraní na světě (ačkoli jeho produkce je menší než produkce USA a Ruska). Situace na ukrajinské hranici tak testuje novou německou koaliční vládu kancléře Scholze, který vzdoroval výzvám, dokonce i od některých členů jeho kabinetu, poslat zbraně do Kyjeva, a zaplatil místo toho polní nemocnici s nabídkou ošetření zraněných vojáků v Německu.
Důvodů může být spousta od historických, které připomínají dobu nacismu, po pacifické ideály. Každoroční průzkum ukazuje, že většina Němců věří, že diplomatické vyjednávání je nejlepší způsob, jak vyřešit konflikt. Nejkontroverznější ztělesnění ekonomických zájmů Německa a Ruska je ovšem plynovod Nord Stream 2, který, pokud a až bude v provozu, zdvojnásobí množství ruského plynu přicházejícího do Evropy přes Německo. Kancléř Scholz je pod tlakem, aby projekt zrušil jako jednu ze sankcí proti Rusku. To, že tak ještě neučinil, je podle kritiků symbolem vlastního zájmu Německa. Kancléř Scholz tiše naznačil, že pokud Rusko napadne Ukrajinu, budou na stole všechny možnosti, včetně plynovodu.
Zdroje dat:
BBC, Aljazeera, Global NEWS, TERAZ.SK, iDNES, UKRINFORM, BBC
