Německá sociální demokracie pod vedením Olafa Scholze získala 25,7 procenta a dokázala tak zvednout výsledek z posledních voleb v roce 2017 o 5,2 procentních bodů. Naopak aliance CDU/CSU vedená Arminem Laschetem skoro 9 procent ztratila a, přestože těsně, skončila druhá. Je to pro ni navíc nejhorší výsledek od konce druhé světové války. Za čtyři roky ztratila Konzervativní aliance zhruba 6,5 milionu voličů.
Zdroj: ČTK
Země každopádně vstupuje do období nejistoty. Sestavit vládu by ideálně nemělo trvat déle než do konce roku. Dokud se tak nestane, kancléřkou zůstává Angela Merkelová. Za předpokladu, že vyloučíme pokračování „velké koalice“ CDU/CSU a SPD, bude kdokoli, kdo povede příští vládu, muset získat ke spolupráci Zelené a pro-byznysově orientované Svobodné demokraty (FDP). A to nemusí být tak snadné.
Vláda tří stran se přesto jeví jako téměř jistá, záleží jen na jejím „barevném“ složení. V prvním případě by Olaf Scholz stanul v čele koalice nazvané „semafor“, ve druhém by Armin Laschet vedl „Jamajku“ (podle barev na jamajské vlajce). Překvapivý moment nastal, když Zelení a FDP oznámili, že jednání povedou nejprve spolu navzájem, a až poté společně usednou k jednacím stolům se dvěma většími stranami. V mnohém se sice neshodují, ale strategicky se jim vyplatí najít společnou pozici, zvlášť vzhledem k následnému rozdělování ministerstev.
Zdroj: ČTK
O budoucích koalicích se tedy povedou dlouhá jednání, jedno je ale jisté, ve vládě nezasedne krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Protiimigrační strana označovaná za populistickou má zázemí především v bývalém východním Německu (NDR). Oproti předchozím volbám si sice o dvě procenta pohoršila, stále ale získala před deset procent. Ostatní parlamentní strany s ní nicméně spolupracovat odmítají.
Zdroje dat:
POLITICO analyst Cornelius Hirsch, The Economist, ARD Tagesschau
