Podle zákona musí subjekty označené jako „zahraniční agenti“ zveřejnit zdroje financování, podstoupit audity a všechny své texty, videa a příspěvky na sociálních sítích doprovázet titulkem zmiňujícím obsah „od zahraničního agenta“. Status připomíná termín „nepřítel lidu“ ze sovětské éry a má se vztahovat na lidi nebo skupiny, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, nebo jsou zapojeny do jakéhokoli druhu „politické činnosti“. Rusko tento termín poprvé zavedlo v legislativě přijaté v roce 2012, v roce 2017 byl ale rozšířen na mediální organizace a vloni dokonce na jednotlivé novináře. Odpůrci zákona tvrdí, že označení se používá k umlčení kritiků Kremlu, aby jim znesnadnilo každodenní život. Kreml říká, že opatření jsou nezbytná kvůli zneužívání novinářů a nevládních organizací vnějšími aktéry za účelem vměšování se do ruských záležitostí. Seznam „zahraničních agentů“ má aktuálně 111 jmen.
Memorial International
Memorial je nejstarší ruská skupina pro lidská práva založena na konci 80. let, aby dokumentovala politické represe Sovětského svazu a za léta existence vybudovala databázi obětí velkého teroru i gulagů. Hovoří ale také o současném porušování lidských práv a kritizuje vládu například za konflikt na Ukrajině i rostoucí seznam ruských politických vězňů. Vedení Memorialu doufalo, že široká veřejná podpora skupiny by ji mohla zachránit před uzavřením. Při předchozím slyšení skupina předložila více než 127 000 podpisů na podporu organizace a také svědectví těch, kteří osudy svých příbuzných odhalili díky záznamům, které Memorial našel.
„Jsme v šoku. Na druhou stranu to není překvapivé… V posledních letech se v Rusku dějí takové divoké věci, že to ve skutečnosti nevyvolává údiv,“ řekl Oleg Orlov, člen představenstva Memorial. Ruský prokurátor vylíčil organizaci jako geopolitickou zbraň používanou zahraničními vládami, aby připravily moderní Rusy o hrdost na úspěchy Sovětského svazu. „To, že nás zlikvidujete, neznamená, že se všechno zastaví,“ řekl Orlov. „Budeme pracovat z našich bytů, dokud nás všechny neuvězní. Ale samozřejmě, naše práce tak bude mnohem, mnohem těžší.”
V minulém roce došlo v Rusku k bezprecedentnímu zásahu proti disentu, včetně uvěznění Putinova nejvyššího kritika Alexeje Navalného a postavení jeho politických organizací mimo zákon. Navalného tým upozornil, že někteří z nových přírůstků na seznam „zahraničních agentů” nebyli novináři. „Jsou to prostě ‚nepřátelé lidu‘, jejichž životy jsou v podstatě systematicky ničeny,“ uvedl tým na Twitteru.
Rozsudky byly odsouzeny Spojenými národy, Spojenými státy a Evropskou unií. Očista ruské opozice a nezávislých organizací pokračovala, na konci roku 2021 ruský korespondent BBC oznámil, že uprchl ze země poté, co byl jmenován „zahraničním agentem“ a uvědomil si, že je sledován. Dcera Natalye Estemirové, bývalé členky správní rady Memorial zavražděné v Čečensku kvůli její práci v oblasti lidských práv v roce 2009, v reakci na verdikt napsala: „Moje matka vždycky říkala: ‚Horší už to být nemůže.‘ Jak je vidět, tak může.”
Putin také ještě na konci prosince stačil podepsal zákon, který umožňuje státnímu regulačnímu úřadu pro komunikaci blokovat jakýkoli obsah, který ospravedlňuje extremismus. Roskomnadzor (hlavní poskytovatel internetu) se v prohlášení nezabýval svou technologií filtrování, ale uvedl, že zahraniční sociální sítě nadále ignorují ruské internetové zákony, které zakazují podněcování témat, která „rozdělují stát“, jako je užívání drog a extremistické organizace. „Ruská legislativa v oblasti médií a informací neumožňuje cenzuru,“ uvedli a dodali, že zákon „jasně definuje typy obsahu, které jsou škodlivé a představují hrozbu“ pro občany. Google odmítl zákon komentovat, Apple na žádosti o komentář nereagoval, Facebook v prohlášení neoslovil Rusko konkrétně, ale uvedl, že se „zavázal respektovat lidská práva všech, kteří používají naše produkty“.
Zdroje dat:
The Guardian, BBC, France 24, The New Yourk Times
