Diskuse byla prvním oficiálním setkáním mezi těmito dvěma muži od nástupu Joea Bidena do funkce, dosud si jen několikrát telefonovali. Tříhodinového rozhovoru za zavřenými dveřmi se na čínské straně zúčastnil kromě Si Ťin-pchinga i ministr zahraničí Wang I či vicepremiér Liou Che, odpovědný za obchodní vztahy s USA. Na americké straně bylo možno v rouškách rozpoznat ministra zahraničí Anthonyho Blinkena nebo ministryni financí Janet Yellen.
Vztah mezi USA a Čínou během posledních pěti let ochladl z řady důvodů, mezi nimiž figuruje např. obchodní válka mezi dvěma zeměmi, soustavná kritika USA lidskoprávní situace v Sin-ťiangu, Hongkongu či Tibetu či fundamentální neshoda týkající se Tchaj-wanu. Tíha těchto výzev, zásadních pro zahraničně-politickou a bezpečnostní situaci na celém světě, ale mezi dvěma státníky na první pohled nebyla znát. Na úvod Si Ťin-pching pronesl, že „je rád, že opět vidí starého přítele“, Biden zdůraznil odpovědnost obou státníků „zajistit, aby soupeření mezi dvěma zeměmi nepřerostlo v otevřený konflikt“. Biden jednání vedl ze skromného Rooseveltova pokoje v Bílém domě, jeho čínský protějšek mluvil z velkolepého prostoru ve Velkém sálu lidu na Náměstí Nebeského klidu. Si a Biden se setkali osobně několikrát, v době, kdy byli oba muži ještě „pouhými“ viceprezidenty.
Zdroj: ČTK
Video-summit se dotkl klíčových otázek, ve kterých země zastávají protichůdná stanoviska. Zdrojem napětí v regionu (a potenciálním ohniskem vypuknutí ozbrojeného konfliktu) je hlavně Tchwaj-wan, protože bezpečnost tohoto de facto nezávislého ostrova, který Čínská lidová republika považuje za součást svého území, zajišťují Spojené státy. Pro Čínu bylo tedy podstatné ujistit se, že USA nebude aktivně podporovat vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu. Na programu byla jistě i lidskoprávní situace v Hongkongu, Tibetu a v Sin-ťiangu, čínského autonomního regionu obývaného Ujgury, etnikem, jehož systematickou perzekuci čínským režimem USA považuje za genocidu.
Během diskuse došlo ale i na témata, v nichž se lídrům hledala společná řeč snadněji. Týmy Bidena a Si prodiskutovaly situaci v Afghánistánu, jaderný program Íránu a Severní Koreje nebo spolupráci v oblasti globální energetické bezpečnosti. Lídři se dohodli na zjednodušení podmínek pro vstup amerických novinářů a novinářek do Číny. Další skupinou, která čeká na alespoň dočasné tání ve vztazích, jsou představitelé amerických firem. Stovky amerických firem mají na čínském území pobočky, zaměstnance, dodavatele či výrobu. Obchod se zbožím a službami mezi USA a Čínou dosáhl v roce 2020 podle odhadů 615,2 miliard USD. Již téměř dva roky je ale vstup jednotlivců do Číny značně ztížen přísnými opatřeními proti koronaviru.
Zdroj: Shutterstock
Oblasti s největším potenciálem pro vzájemnou dohodu je boj proti Covidu-19 a klimatická krize. USA a Čína jsou největšími emitory skleníkových plynů na světě; Čína plánuje kulminaci emisí v roce 2030 a dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2060. V této oblasti se dá tedy očekávat rozvoj vzájemné spolupráce.
Nynější summit, který inicioval Biden, tedy vytvořil podmínky k alespoň dočasnému zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Oba lídři zopakovali, že je jejich zodpovědností zabránit konfliktu, který bez komunikace mezi dvěma mocnostmi může vzniknout jak úmyslně, tak i neúmyslně, a ve svém důsledku přerůst i v jaderný konflikt. Nálada během videosummitu byla zdvořilá především ve srovnání s posledním setkáním špiček diplomacie obou zemí na Aljašce v březnu 2021. Ač bývá scénář podobných schůzek načrtnut a výsledky jsou zúčastněným předem známy, tehdejší setkání skončilo tak špatně, že vztah USA-Čína zamrzl. Poté nevznikla vhodná příležitost pro osobní setkání mezi Bidenem a Si Ťin-pchingem, který neopustil čínskou půdu již více než rok a půl.
Zdroj: ČTK
Summit je nutno zasadit do vnitropolitické situace obou zemí. Biden v mnoha směrech otočil politiku prezidenta Trumpa, např. v oblasti boji proti klimatickým změnám. V přístupu k Číně ale Biden strategii svého předchůdce zásadně nezměnil, jen je oproti svému předchůdci diplomatičtější, se srozumitelným cílem zajistit stabilitu světového systému. Po chaotickém odchodu amerických vojsk z Afghánistánu mu ale klesla popularita; v zemi probíhá post-pandemická obnova a Demokraté budou čelit mid-termovým volbám již v listopadu 2022. Prezident Si mezitím dále konsoliduje svou moc. Na nadcházejícím 20. sjezdu Komunistické strany Číny na podzim roku 2022 ji pravděpodobně nadále upevní a křeslo generálního tajemníka KSČ a prezidenta ČLR v následujících letech neopustí. V roce 2022 se bude navíc v Pekingu konat zimní olympiáda; Biden ale nevyloučil, že by ji USA mohly bojkotovat.
Minulý týden nabyla blízká budoucnost nejdůležitějšího bilaterálního vztahu na světě konkrétnějších obrysů. I když videosummit ukazuje úsilí o mírovou koexistenci obou velmocí, země jsou i nadále v opozici. Jejich soupeření již prostoupilo všemi oblastmi bilaterálního vztahu. Koncept strategické stability tak vychází z pragmatické nutnosti nastavit mantinely soupeření skrz politický dialog a odvrátit otevřenou konfrontaci. Otázkou zůstává, jak se bude situace nadále vyvíjet a jak na tyto souvislosti odpoví Evropské Unie a její členské státy, například nastupující německá vláda. Evropská i česká politika vůči Číně totiž do jisté míry reaguje na situaci v USA. Rozvoj strategické stability, založené na kombinaci soupeření a omezené spolupráce, pravděpodobně snadněji najde podporu i u EU, Německa a dalších spojenců USA.
Zdroje dat:
The White House, Nikkei Asia, Brookings Institute, Politico, CNN, Xinhua, Deutsche Welle
