Evropská unie zavedla sankce proti vládě Alexandra Lukašenka loni v říjnu po prezidentských volbách, které považuje za zmanipulované, a v reakci na násilné potlačování protivládních protestů. Ministři zahraničí členských zemí se po květnovém incidentu s nuceným přistáním komerčního letu do Vilniusu navíc shodli, že je třeba sankce ještě rozšířit. Běloruské úřady tehdy přinutily linkové letadlo přistát v Minsku, aby následně zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče, cestujícího na jeho palubě. Teď ho drží v domácím vězení.
Na evropském sankčním seznamu v současnosti figuruje 166 lidí a 15 institucí Lukašenkova režimu. V reakci na unijní restrikce doporučily místní úřady zástupci Unie „odjet na konzultace“ do Bruselu, zároveň povolalo svého stálého zástupce v Unii zpět a pozastavilo své členství v projektu Východního partnerství. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela bude neúčast země v projektu, který má napomáhat sbližování EU s východoevropskými a kavkazskými státy, způsobovat další napětí ve vzájemných vztazích. Informovala o tom agentura AFP.
Lukašenko navíc hrozí, že jeho země přestane bránit přílivu nelegálních migrantů do Evropy. Minsk už začal s procesem pozastavení dohody o přijímání osob podléhajících deportaci, která právě toto zaručuje. Přes Bělorusko se přitom do Evropy snaží dostat především ekonomičtí migranti z Iráku. Podle Karla Svobody z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy spoléhá Lukašenko na podporu Vladimíra Putina.
Bělorusko závislé na jeho pomoci je pro ruského prezidenta strategickou výhodou a další pákou proti Evropské unii.
Česká republika má v této otázce, zdá se, jasno. Po vzoru Litvy hodlá vyjádřit jasnou podporu běloruské opozici, a to zřízením jejího zastoupení v Praze. Podporu opoziční vůdkyni Svjatlaně Cichanouské vyjádřil během její červnové návštěvy země i prezident Miloš Zeman. V Senátu pak byla Cichanouská přijata jako vítězka zmíněných prezidentských voleb a hlava běloruského státu.
