Na programu jsou ale i další témata, která mohou být stejně třaskavá, například budoucnost automobilového průmyslu, veřejné a privátní investice do mitigace a adaptace na změny klimatu nebo přechod na zelenější zdroje energie. Dočkáme se letos skutečného průlomu v ochraně klimatu nebo opět zůstaneme stát na místě? Kdo přijel do Glasgow s plánem a kdo nepřijel vůbec?
COP (The Conference of Parties) je rozhodovacím orgánem 197 států, které v roce 1992 přistoupily k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu. Od roku 1995 se COP setkává pravidelně každý rok. Zlomová byla konference COP 21 v Paříži, kde byla podepsána tzv. Pařížská dohoda, historicky první mezinárodní klimatická dohoda, ve které se státy zavázaly přijmout taková opatření, která udrží oteplení Země pod 2°C ve srovnání s předindustriální dobou.
Jednání státníků byly vyhrazeny první dva dny konference, která bude pokračovat až do 12. listopadu. Jednotlivé státy měly v Glasgow představit svoje aktualizované plány pro snižování emisí. Na konferenci, stejně jako na předcházejícím summitu G20 v Římě, chyběli dva velcí světoví hráči – Rusko a Čína. Premiér Andrej Babiš ve svém projevu kritizoval tzv. Fit for 55, balíček opatření navržených Evropskou komisí pro snižování emisí a požadoval zachování jaderné energie v energetickém mixu. Poznamenal také, že Evropa sama ničeho nedosáhne bez zapojení velkých znečišťovatelů, jako je USA nebo právě Čína.
Zdroj: Shutterstock
Leadeři evropských států ve většině podpořili „zelenou linii“. Kancléřka Angela Merkel apelovala na zastavení užívání uhlí pro výrobu energie, premiér Boris Johnson varoval: ,,Pokud z tohoto setkání v Glasgow neučiníme chvíli, kdy se začneme reálně zabývat klimatickými změnami, bude ve světě nezkrotitelný vztek a netrpělivost.“ Prezident USA Joe Biden kritizoval Rusko a Čínu kvůli neúčasti na konferenci a varoval, že klimatická změna může znamenat existenciální nebezpečí pro celé lidstvo. Naproti tomu premiér Indie Naréndra Módí ve svém vystoupení avizoval cíl nulových emisí CO2 do roku 2070, což vyvolalo jisté zklamání, vzhledem k tomu, že Indie je aktuálně jedním z největších znečišťovatelů na světě.
Zdroj: ČTK
Velké emoce vzbudilo vystoupení přírodovědce Sira Davida Attenborougha, který ve svém příspěvku upozornil, že lidstvo sleduje krátkodobé cíle a zapomíná se na svět dívat z širší perspektivy. Lidé podle něj mají nástroje, jak krizi čelit, ale je třeba je obrátit v akci, jinak bude následkům klimatické katastrofy čelit již dnešní mladá generace. Attenborough apeloval na státníky, aby naplnili očekávání lidí, kteří se k letošní konferenci upínají se zoufalou nadějí na změnu.
Zdroj: ČTK
Podle roční zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) je nezbytné, aby se státy zavázaly k vyšším cílům snižování emisí, než které jsou aktuálně platné, jinak hrozí růst globální teploty až o 2,7°C. To by znamenalo ohrožení života na Zemi tak, jak ho známe: vymizení živočišných a rostlinných druhů, extrémní počasí, desertifikaci velké části souše a zvýšení hladiny oceánů. První vlaštovkou COP26 je prohlášení o lesích a využití půdy, které zavazuje státy k ochraně a obnově lesů, půdy a dalších ekosystémů a udržitelnému rozvoji venkova do roku 2030. Na plénu COP26 podpořilo prohlášení přes 100 světových lídrů zastupujících 85 % světové populace, mezi nimi také Česká republika. Pro hlasovala ale také Brazílie, Kolumbie, Indonésie či Konžská demokratická republika, tedy země, které se výrazně podílí na úbytku světových lesů.
Zdroje dat:
UNEP, ukcop26.org, Ministerstvo životního prostředí, World Meteorological Organisation, ČTK
