Debatu v Evropském parlamentu zahájila komisařka pro energetiku Kadri Simsonová, která Zprávu o stavu energetické unie pro rok 2021 představila poslancům. Zpráva je už šestou v řadě, první vydala Komise v roce 2015 a jejím hlavním cílem je analyzovat implementaci již přijaté energetické legislativy, představit výhled do budoucna a v tomto roce také monitorovat postup členských států unie při dosažení stanovených klimatických cílů.
Zdroj: Shutterstock
Podle Zprávy o stavu energetické unie byl minulý rok prvním, kdy v EU překonala výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů s podílem 38 % fosilní zdroje s 37% podílem a daleko za sebou nechala i 25% podíl energie z jádra. Celkový příspěvek obnovitelných zdrojů k evropském energetickém mixu je pak 22 %, ačkoli některé státy EU nenaplnily svoje národní cíle. Zároveň se ale zvýšila závislost EU na dovozu zdrojů, a to na 60,6 % v roce 2019* oproti 58,2 % v roce 2018. Již 9 států EU dle zprávy ukončilo výrobu energie z uhlí, dalších 13, včetně ČR, se zavázalo ke stejnému kroku. Výrazný byl také pokles emisí v roce 2019 oproti roku 2018, příčinou byla ale především covidová uzávěra ekonomiky. Zpráva ale zmiňuje i nelichotivá čísla – až 31 milionů spotřebitelů v EU trpělo v roce 2019 tzv. energetickou chudobou, kdy tito lidé nemají přístup nebo nejsou schopni ze svých příjmů zaplatit dostatek energie pro běžnou spotřebu, topení či chlazení.
Letošní rok byl na legislativní návrhy z oblasti energetiky a ochrany klimatu mimořádně bohatý: začátkem roku byl přijat návrh společného klasifikačního systému, tzv. taxonomie, který pomůže směřovat investice do udržitelných projektů, v červenci pak Komise představila mamutí balík 13 legislativních návrhů z oblasti energetiky, dopravy a ochrany klimatu, tzv. Fit for 55, který má směřovat Evropu k již zmiňované klimatické neutralitě a nižší závislosti na externích zdrojích. Nově je pro členské státy EU také závazný cíl klimatické neutrality do roku 2050, stejně jako snížení emisí uhlíku o 55 % do roku 2030.
Kromě ambiciózních plánů na ozelenění evropské ekonomiky a energetického sektoru byl letošní rok poznamenán také postcovidovým vzkříšením ekonomiky a výrazným zvýšením cen plynu a elektřiny. Energetická krize se podepsala nejen na peněženkách Evropanů, ale také na jejich ochotě podílet se na přechodu na zelenější ekonomiku. Balíček Fit for 55 se náhle stal hrozbou a potenciálním zeleným zlem, které si nikdo z českých politiků nechce vzít na svědomí. A stejný postoj zaujímají i další země v čele s Polskem či Maďarskem. A je to logické – na spotřebitele ve střední a východní Evropě, kteří se zvlášť v zimě bez topení na rozdíl od jižnějších sousedů neobejdou, dopadlo zvýšení cen vyšší měrou kvůli nižšímu HDP na obyvatele. Je to tedy nejen ekonomicky, ale také politicky citlivé téma.
To se ukázalo i během debaty na plénu Evropského parlamentu. Levice tradičně zastávala roli obránce spotřebitele s návrhy na zastropování cen či státní garanci a dávky a pravá část politického spektra apelovala spíše na dostupnost zdrojů pro průmysl, malé a střední firmy a řešení bez nutnosti dekonstrukce dosud fungujícího společného trhu. Bez ohledu na politickou příslušnost poslanci zastávali pozici advokátů spotřebitelů ze svých vlastních zemí.
Velká část debaty se ale nesla v duchu pozitivní změny – mnoho z vystupujících vidí v současné situaci příležitost. Co nyní Evropa potřebuje? Nastartovat ekonomiku, stát se méně závislou na vnějších vstupech, snížit svou spotřebu a vypořádat se s extrémními cenami energií. A na stolech v Evropském parlamentu i jednotlivých členských státech nyní leží ambiciózní a komplexní návrhy na změnu legislativy pod hlavičkou Fit for 55 – z oblasti zelené energie, emisních povolenek, dopravy, udržitelnosti průmyslu, energetické účinnosti, elektromobility a mnoha dalších. Práce na samotném legislativním textu tohoto balíčku bude trvat minimálně dva roky. A Česká republika v něm může sehrát významnou roli – i díky nadcházejícímu českému předsednictví v Radě EU v druhé polovině příštího roku. Doufejme, že tuhle šanci nepromarníme.
Zdroje dat:
www.europarl.europa.eu, www.geode-eu-org, ec.europa.eu
*nejnovější kompletní dostupná data jsou z roku 2019
