Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Zahraniční politika

Zpráva o stavu evropské energetiky – příležitost nebo cesta do pekla?

Na listopadovém plenárním zasedání ve Štrasburku jednal Evropský parlament o stavu energetické unie. Debata přímo navazovala na oficiální představení Zprávy o stavu energetické unie pro rok 2021, kterou na konci října tohoto roku vydala Evropská komise. Jak vypadal evropský energetický mix v uplynulém roce a jaká je předpověď pro následující roky?

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Debatu v Evropském parlamentu zahájila komisařka pro energetiku Kadri Simsonová, která Zprávu o stavu energetické unie pro rok 2021 představila poslancům. Zpráva je už šestou v řadě, první vydala Komise v roce 2015 a jejím hlavním cílem je analyzovat implementaci již přijaté energetické legislativy, představit výhled do budoucna a v tomto roce také monitorovat postup členských států unie při dosažení stanovených klimatických cílů.

Zdroj: Shutterstock
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová
Zdroj: Shutterstock

Podle Zprávy o stavu energetické unie byl minulý rok prvním, kdy v EU překonala výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů s podílem 38 % fosilní zdroje s 37% podílem a daleko za sebou nechala i 25% podíl energie z jádra. Celkový příspěvek obnovitelných zdrojů k evropském energetickém mixu je pak 22 %, ačkoli některé státy EU nenaplnily svoje národní cíle. Zároveň se ale zvýšila závislost EU na dovozu zdrojů, a to na 60,6 % v roce 2019* oproti 58,2 % v roce 2018. Již 9 států EU dle zprávy ukončilo výrobu energie z uhlí, dalších 13, včetně ČR, se zavázalo ke stejnému kroku. Výrazný byl také pokles emisí v roce 2019 oproti roku 2018, příčinou byla ale především covidová uzávěra ekonomiky. Zpráva ale zmiňuje i nelichotivá čísla – až 31 milionů spotřebitelů v EU trpělo v roce 2019 tzv. energetickou chudobou, kdy tito lidé nemají přístup nebo nejsou schopni ze svých příjmů zaplatit dostatek energie pro běžnou spotřebu, topení či chlazení.  

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Letošní rok byl na legislativní návrhy z oblasti energetiky a ochrany klimatu mimořádně bohatý: začátkem roku byl přijat návrh společného klasifikačního systému, tzv. taxonomie, který pomůže směřovat investice do udržitelných projektů, v červenci pak Komise představila mamutí balík 13 legislativních návrhů z oblasti energetiky, dopravy a ochrany klimatu, tzv. Fit for 55, který má směřovat Evropu k již zmiňované klimatické neutralitě a nižší závislosti na externích zdrojích. Nově je pro členské státy EU také závazný cíl klimatické neutrality do roku 2050, stejně jako snížení emisí uhlíku o 55 % do roku 2030.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Kromě ambiciózních plánů na ozelenění evropské ekonomiky a energetického sektoru byl letošní rok poznamenán také postcovidovým vzkříšením ekonomiky a výrazným zvýšením cen plynu a elektřiny. Energetická krize se podepsala nejen na peněženkách Evropanů, ale také na jejich ochotě podílet se na přechodu na zelenější ekonomiku. Balíček Fit for 55 se náhle stal hrozbou a potenciálním zeleným zlem, které si nikdo z českých politiků nechce vzít na svědomí. A stejný postoj zaujímají i další země v čele s Polskem či Maďarskem. A je to logické – na spotřebitele ve střední a východní Evropě, kteří se zvlášť v zimě bez topení na rozdíl od jižnějších sousedů neobejdou, dopadlo zvýšení cen vyšší měrou kvůli nižšímu HDP na obyvatele. Je to tedy nejen ekonomicky, ale také politicky citlivé téma.

To se ukázalo i během debaty na plénu Evropského parlamentu. Levice tradičně zastávala roli obránce spotřebitele s návrhy na zastropování cen či státní garanci a dávky a pravá část politického spektra apelovala spíše na dostupnost zdrojů pro průmysl, malé a střední firmy a řešení bez nutnosti dekonstrukce dosud fungujícího společného trhu. Bez ohledu na politickou příslušnost poslanci zastávali pozici advokátů spotřebitelů ze svých vlastních zemí.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Velká část debaty se ale nesla v duchu pozitivní změny – mnoho z vystupujících vidí v současné situaci příležitost. Co nyní Evropa potřebuje? Nastartovat ekonomiku, stát se méně závislou na vnějších vstupech, snížit svou spotřebu a vypořádat se s extrémními cenami energií. A na stolech v Evropském parlamentu i jednotlivých členských státech nyní leží ambiciózní a komplexní návrhy na změnu legislativy pod hlavičkou Fit for 55 – z oblasti zelené energie, emisních povolenek, dopravy, udržitelnosti průmyslu, energetické účinnosti, elektromobility a mnoha dalších. Práce na samotném legislativním textu tohoto balíčku bude trvat minimálně dva roky. A Česká republika v něm může sehrát významnou roli – i díky nadcházejícímu českému předsednictví v Radě EU v druhé polovině příštího roku. Doufejme, že tuhle šanci nepromarníme.

Zdroje dat:
www.europarl.europa.eu, www.geode-eu-org, ec.europa.eu


*nejnovější kompletní dostupná data jsou z roku 2019

Může se Vám líbít

Sticky Post

V loňském roce dosáhly zdroje zelené energie historického milníku, když se podílely na celkové produkci elektrické energie 30,3 %. Tento nárůst o 0,9 procentního...

Sticky Post

Děláte všechno možné i nemožné, ale nejste finanční hojnosti stále o moc blíže než před pár měsíci? Pokud máte skutečně vyvážené příjmy a výdaje,...

Sticky Post

Tesla Cybertruck se vydává do Evropy s událostí nazvanou Cyber Odyssey, která zahrnuje prezentaci jejich nejnovějšího modelu. Během deseti týdnů bude Cybertruck představen ve...

Sticky Post

Česká národní banka (ČNB) se chystá na jednání ohledně úrokových sazeb, odborníci očekávají možný pokles o půl procentního bodu.

Sticky Post

Francouzský obchodní řetězec Casino, pod novým vedením Daniela Křetínského, oznámil rozsáhlý plán restrukturalizace, který zahrnuje propuštění až 3267 zaměstnanců a prodej některých obchodů. Tyto...

Sticky Post

Největší ruská banka Sberbank oznámila výplatu dividend ve výši 750 miliard rublů za minulý rok. Tato výplata je důležitým příspěvkem do státního rozpočtu, neboť...

Sticky Post

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil EP Energy Trading, firmě spojené s podnikatelem Danielem Křetínským, pokutu ve výši 18,8 milionu korun za nedovolenou fúzi...

Sticky Post

Tržní sazby na mezibankovním trhu v České republice stoupají, což podle analytiků vyvolává obavy z možného zdražení úvěrů a hypoték. Sazby dosáhly nejvyšší úrovně...

Sticky Post

V Česku dochází k rapidnímu vzestupu využívání solární energie. S rostoucím počtem fotovoltaických elektráren a investicemi přesahujícími 45 miliard korun za posledních pět let...

Sticky Post

Česká koruna zaznamenala lehké posílení vůči euru i dolaru ve čtvrtek. Analytici upozorňují na blížící se měnověpolitické zasedání České národní banky, které může ovlivnit...

Sticky Post

Inflace v Británii poklesla na nejnižší úroveň za poslední dva a půl roku. Tento vývoj vyvolává spekulace o možných krocích centrální banky.

Sticky Post

Inflace na Slovensku poklesla na 2,3 procenta, což je nejnižší úroveň za poslední tři roky. Tento trend naznačuje stabilizaci cenového růstu, přičemž růst cen...