Koalice Pirátů a Starostů nadále drží vůdčí pozici v rámci volebních preferencí. Pokud ve volbách uspějete, co to bude znamenat pro Prahu?
Nekandiduji do poslanecké sněmovny, ale pochopitelně naši koalici Pirátů a STAN podporuji. Myslím, že Češi si zaslouží sebevědomé a transparentní vedení státu. To, co očekávám od nové vlády, je, že bude více naslouchat samosprávám, protože v covidové krizi se tomu tak vždycky nedělo. Naopak mi občas přišlo, že si politici dělali celostátní kampaň, což považuji za zcela nevhodné. Snažíme se spolupracovat s městskými částmi a předpokládáme, že stejným způsobem se bude chovat i vedení k nám, protože stejně jako Praha také ostatní městské části získaly mandát vzešlý z demokratických voleb. Uvítal bych, kdyby samosprávy dostaly více kompetencí, v tom tedy určité naděje shledávám.
Naše metropole se potýká se značnými výpadky příjmů, ať už kvůli pandemii coronaviru či daňovému balíčku. Navzdory tomu pražské zastupitelstvo schválilo klimatický plán, který do budoucna počítá s astronomickou investicí 230 miliard korun. Může si to Praha vzhledem k současné situaci dovolit?
Pochopitelně mimo pravomoce je tady druhá věc, kterou jsou peníze. Klimatický plán vnímám jako investici do budoucna, a to nejen obrazně, ale i doslovně. Potřebujeme mít takový plán, abychom mohli efektivně čerpat investice, respektive dotace z EU, a díky tomu znovu rozhýbat ekonomiku. A vlastně také do budoucna ušetřit, jelikož klima plán obsahuje opatření, která povedou k provozním úsporám. Zahrnuje plán na instalaci tepelných čerpadel, kterými budeme odebírat odpadní teplo z čističky odpadních vod na Císařském ostrově a dodávat ho do teplárenského systému. To znamená, že potřebujeme investice i proto, abychom snížili finanční náročnost provozu Prahy. Samozřejmě občané pocítí ve svých peněženkách, že se bude zvyšovat cena emisní povolenky, takže z toho důvodu je nutné usilovat o zelené a chytré investice. Jde o ekologii, se kterou se pojí boj o čistší vzduch ve městě, jenž by mohl částečně pomoci menšímu výskytu chronických onemocnění dýchacích cest u dětí. Poslední bod plánu odkrývá naši budoucí snahu o snížení závislosti Prahy na fosilních palivech. Jejich používání totiž podporuje nedemokratické nebo jiným způsobem problematické režimy, a to jak z hlediska financování státního terorismu, tak i podobných činností. Takže také kvůli tomu chceme přispět k energetické nezávislosti a soběstačnosti Prahy a celé ČR.
Ráda bych se zeptala na Pražskou tržnici v Holešovicích. Jak bylo avizováno, areál má projít rozsáhlou rekonstrukcí. Jaký je současný stav? Jak pokračuje rekonstrukce pražského Výstaviště?
Prostory mezi budovami Pražské tržnice v Holešovicích se dočkají obnovy. Vypíšeme mezinárodní architektonickou krajinářskou soutěž na jejich úpravu a cílem bude nejen lepší vizuální provedení, ale také získání vyšší kvality v mnoha ekologických a hospodářských aspektech, které se týkají například využití dešťové vody, přidání zeleně do prostoru a dalších. Náklady na soutěž se budou pohybovat zhruba do 8 milionů korun. V minulém týdnu byla soutěž schválena radou, takže by jí už nemělo nic bránit. Čekáme kultivování prostranství, zvýšení bezpečnosti a navržení nového mobiliáře. V příštích patnácti letech předpokládáme, že do Pražské tržnice bude město investovat zhruba 2–3 miliardy korun, aby areál plnil funkci kulturní, obchodní a gastronomickou. V loňském roce jsme investovali 160 milionů korun do pražského Výstaviště, kde se opravila první část ze čtyř pavilonů. Vznikl nový skatepark a také byla započata rekonstrukce divadla Spirála. Nové podoby se dočká i restaurace Bohemia a Pražan.
Ve vašem programu vidíme mnohé přínosy digitalizace pro občany. Komunikace s úřady, možnosti elektronických podání a tak dále. Jak ale aktuálně vnímáte potřebu digitalizovat veřejnou správu také zevnitř, a to zejména z pohledu jejího vnitřního fungování a automatizace procesů, které by pomohly úřady zefektivnit?
K rozvoji digitalizace výrazně přispěla pandemie koronaviru a pochopitelně padly vysoké náklady na pozvolnou digitalizaci veřejné správy. Pokud bych měl na celém tom období najít nějaké pozitivum, tak by jím bylo právě urychlení procesu digitalizace. Podařilo se nám prosadit celou řadu věcí, které by nebyly za normálních okolností možné. V současné době rada jedná v on-line prostoru, takže se už nescházíme klasicky na jednáních, ale jsme přítomni tímto způsobem, a to nehledě na odlišnosti míst, kde zrovna jsme. V rámci toho jsme například mohli před pár dny uspořádat poradu, na níž se zcela operativně řešilo téma bourání vily na Praze 5. Neumím si představit, že by se něco takového mohlo uskutečnit a prosadit za předešlého způsobu jednání. Druhou věcí je zefektivnění chodu úřadu, kdy digitalizace je jedním z jeho nástrojů. Přijali jsme plán k zeštíhlení úřadu o 10 % úředníků, z toho 7 % proběhlo už letos a zbývající 3 % se budou řešit v příštím roce, což povede k vylepšení vnitřní agendy. V rámci vztahu k občanům by nám měl pomoci již spuštěný portál Pražana, který získal v minulém roce prestižní ocenění Egovernment The Best. Tento web nabízí širokou škálu možností, jež usnadňují komunikaci mezi obyvateli a městem či městskými částmi a společnostmi. Občan se dostane do situace, kdy potřebuje vyřešit zábor veřejného prostranství ať už v podobě zahrádky, která by patřila ke kavárně, či potřebného místa na uspořádání akce. V tom případě je jedno, jestli mu zábor má povolit městská část, magistrát nebo TSK, protože se snažíme, aby se místo složitého a zdlouhavého vyřizování na úřadech a vyplňování ne vždy úplně jednoduchých formulářů dostalo občanovi efektivního a rychlého řešení v elektronické podobě. V současné době je možné v tomto systému řešit poplatky za komunální odpad nebo rezidenční parkovací karty.
Jaká je současná dostupnost bydlení v Praze?
Dostupnost bydlení začala mediálně více rezonovat v rámci stále vzrůstajících cen, mezi které lze počítat vysoké ceny za odvedené stavební práce. S touto tématikou je spojován nově vzniklý stavební zákon a tady musím říct, že to, co bylo schváleno ve sněmovně, rozhodně nepovede k původně hlásanému výsledku. Když se podíváte, v jakých bodech naše země selhává, tak vždycky dojdete k závěru, že tím hlavním místem selhávání je státní správa. To, co se mělo udělat, je převzít funkční model ze zahraničí a porovnat státy nám podobné, což by vzápětí vedlo k posílení práv samosprávy. Důvod, proč jsou byty drahé, je takový, že stát dlouhou dobu tohle téma zanedbával a celou dobu dělal jenom to, aby byly byty dražší. Protože město má malý bytový fond a bytová politika je velice obtížná, pracujeme na jeho rozšíření. Opravili jsme přes 800 městských bytů a inicializovali vznik městského developera, který má na starosti přípravu pozemků. Dostali jsme přibližně 80 rodin s dětmi z ubytoven a azylových domů do městských bytů a v současné době budeme schvalovat metropolitní plán. Rekordně jsme zkrátili dobu schválení územního plánu, jemuž dříve trvalo osm let od doby podání ke schválení. V rámci změn jsme se ale dostali pod dva roky. Dalším ukazatelem toho, že samospráva nemá dostatečné pravomoce, je problém s Airbnb a podobnými platformami. V momentě, kdy přestaly fungovat, došlo k razantnímu zlevnění nájmu bytů v centru Prahy.
Vystudoval jste v Praze 3. LF UK, co vás tedy přimělo změnit zaměření? Politika vás zajímala vždycky?
Po absolvování vysoké školy jsem se zabýval výzkumem bezpečnosti pacientů a kvality péče, což je oblast veřejného zdravotnictví, která teď začíná být populární kvůli tomu, že jsme si uvědomili sílu epidemiologie a souvisejících oborů. Tyto věci vždy souvisely s politikou, jelikož se nemůžete zabývat kvalitou zdravotnictví a bezpečností pacientů bez toho, aniž byste intenzivně neřešili i politickou rovinu, protože zdravotnictví u nás bylo vždy velmi politické. Nicméně jsem se zabýval těmito věcmi, postupně jsem se přiklonil k IT ve zdravotnictví a jsem spoluautorem technického řešení eReceptu. Přes zdravotnictví jsem se dostal k Pirátům jako odborný garant zdravotnictví. Na vystudovaný obor jsem nezanevřel, proto jsem na přelomu minulého října a listopadu nastoupil jako dobrovolný lékař covidového příjmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde jsem před lety absolvoval praxi v rámci studií na 3. LF UK. Snažil jsem se tím motivovat další lidi, aby nějakým způsobem šli pomoct, protože tehdy na tom bylo naše zdravotnictví opravdu špatně. Dostaly se ke mně zprávy, že se díky tomu začali hlásit na výpomoc noví lidé, což považuji za velmi kladnou reakci. Jednou ze základních vlastností politika je umět motivovat lidi k dobrým rozhodnutím.
Jste primátorem Prahy, prozraďte nám své nejoblíbenější místo v naší metropoli.
Ve většině svého času se pohybuji mezi svým bydlištěm na Jižním městě a pracovištěm tady na Mariánském náměstí. Když mi to čas dovolí, rád objevuji nová místa jak v Praze, tak i v okolí. Radost mi dělá jakékoliv místo, které se postupně zazeleňuje. Naším plánem je vysadit do roku 2026 asi milion stromů, v poslední době jsme vysázeli stromy na Václavském náměstí. Pochopitelně ve většině turistických průvodců se nejčastěji dočtete o Starém městě, ale byl bych rád, aby turisté či obyvatelé ČR nejezdili jen do centra, ale navštěvovali také jiné pražské čtvrti. Kromě krásy Starého města obdivuji modernistický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, které by také mělo projít postupnou revitalizací, při které se i na tomto místě objeví více zeleně. Za rohem náměstí stojí Žižkovský vysílač, jenž je symbolem moderního světa a zároveň nabízí jeden z nejhezčích výhledů, během kterého máte město jako na dlani.
Pocházíte z Moravy, vracíte se rád do rodného Slavičína? Dokážete si představit, že byste opustil Prahu?
Ve Slavičíně jsem se narodil a byl tam dva měsíce. Potom se rodiče přestěhovali do Zlína, kde jsem vyrůstal. Do Slavičína jsem se vracel za prarodiči a v současné době za mými rodiči, kteří se tam opět přestěhovali. Vlastně jsem kvůli tomu získal od opozice titul Vidlák ze Slavičína.
