Svou kariéru coby herečka si budovala postupně. Na chvilku byla ale také dělnicí. Byla zaměstnaná ve firmě na kovovýrobu, kterou vlastnil její otec. „Byla to těžká práce. Když jsem byla na vysoké, tak jsem tam chodila na brigády,“ vzpomínala v pořadu Face to face Pazderková, která prý jako dělnice bořila rekordy. Dokázala vyrobit až 5000 nýtů za směnu.
„Zvláštní forma, jak si odpočinout. Je to práce, u které dokáže člověk vypnout,“ hodnotí zpětně svou práci Iva. K pásu by se už ale prý nevrátila. „Mám k tomu povolání velký respekt,“ říká a ví, proč. Způsobila si tenkrát totiž nepěkné zranění. „Když frézuješ nebo vrtáš takový komponent, tak tam mi to vzalo kus ukazováčku a byla jsem permanentně pořezaná. Je to těžká práce, a to k tomu patří,“ dodává Iva.
Ale na to si prý nikdy nestěžovala, prý pro ni bylo těžké něco úplně jiného. „Všichni kamarádi tenkrát chodili k tatínků, a maminkám pracovat do kanceláře a já jsem jela natvrdo směny,“ uvedla Pazderková, za což je ale zpětně tátovi vděčná. Sama dnes přiznává, že ani on to s ní neměl zas až tak úplně jednoduché. „Pořád jsem si na něco stěžovala. Třeba na starý židle nebo, že tam není nějaký bezpečnostní opatření. Byla jsem takový odborář. Kolikrát jsem byla na padáka,“ říká se smíchem Pazderková.
Rodiče ji vždy podporovali v tom, co chtěla dělat, i když měli zprvu malinko strach. „Je to těžký mít takové štěstí, že se člověk tím povoláním může živit a dělat to, co ho baví. To je opravdu požehnání. A tím, že nikdo z rodiny nevěděl, jak to chodí, tak samozřejmě z toho byli nesví a asi ještě víc než mi dávali najevo,“ uzavřela Pazderková s tím, že by dělala klidně i něco jiného a tvrdí: „Práce je zkrátka práce a hotovo.“
Na otázku moderátora, co by tedy dělala, kdyby nebyla herečkou, odpověděla, co by nikdo nečekal: „Mě by bavila chirurgie. Myslím si ale, že je daleko lepší, že jsem na jevišti,“ přiznává s humorem sobě vlastním Pazderková a dodává, že vždycky inklinovala k manuálním pracím.
Zdroj: Autorský text, stream.cz
