Odlesňování brazilské Amazonie se prudce zvýšilo za úřadování současného prezidenta Jaira Bolsonara, který podporuje těžbu a zemědělství v tropickém deštném pralese (například vytváření pastvin pro hospodářská zvířata nebo půdy pro pěstování sóji a dalších plodin). Podle španělského portálu Terra vzrostlo za první dva roky Bolsonarovy vlády odlesňování o neuvěřitelných 82 %, čímž hravě trumfnul své dva předchůdce Michela Temera a Dilmu Rousseff.
A pozitivní nejsou ani nejnovější čísla, se kterými přišel brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru. Podle satelitních dat INPE přišel amazonský tropický deštný prales od srpna 2020 do července 2021 o 13 235 km čtverečních své rozlohy, což je oblast například takřka 17krát větší než New York City.
Závazek na COP26
Situace je o to paradoxnější, že Brazílie je jednou ze zemí, které se na nedávno proběhlé konferenci OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow zavázaly, že do roku 2030 ukončí a zvrátí následky odlesňování. Brazilská vláda dokonce neskromně uvedla, že to zvládne do roku 2028. V ujednání se země zavázaly poskytnout přibližně 19,2 miliardy dolarů, tedy asi 423 miliard Kč, z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu poškozené půdy a lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel.
Zopakuje se neúspěšná Newyorská deklarace o lesích?
Podobné snahy se však objevily již v roce 2014 a výsledek byl víc než rozpačitý. Řeč je o Newyorské deklaraci o lesích, dobrovolné a právně nezávazné dohodě o odlesňování. Do programu se přihlásilo 40 vlád, ale klíčové země jako Brazílie nebo Rusko mezi ně nepatřily. Dohoda si dala za cíl snížit odlesňování do roku 2020 o polovinu a ukončit jej do roku 2030. Postupem času se však ukázalo, že dohoda selhala a nedokázala odlesňování zpomalit.
Na některých místech jako Demokratická republika Kongo nebo právě Brazílie odlesňování naopak začalo nabírat na obrátkách. Nabízí se tak otázka, zda se bude se historie opakovat, nebo tentokrát vlády skutečně dostojí svému slibu?
Amazonský tropický deštný prales je domovem asi tří milionů druhů rostlin a zvířat a jednoho milionu původních obyvatel.
Dokáže navíc pohltit obrovské množství uhlíku, čímž zásadně zpomaluje tempo globálního oteplování. Ochránit ho, tak není jen ušlechtilým cílem, nýbrž povinností…
Zdroje dat:
BBC, Reuters, Ekolist.cz, Terra