Historický rekord
Na světě neexistuje měna, která by sloužila jako všeobecně respektované platidlo tak dlouho jako zlato. Už 4000 let poskytuje lidem finanční jistotu, imponuje investorům a brání úspory před inflací. V srpnu loňského roku dokonce překročila jeho cena poprvé v historii hranici 2 000 dolarů (v té době přibližně 44 400 korun, pozn. red.) za troyskou unci (31,1 gramu). Důvod? Zlato těžilo ze snižování úroků a dalších stimulačních opatření, pomocí kterých se centrální banky snažily překonat negativní hospodářské dopady koronavirové krize. Cena zlata poté mírně klesla a nyní se pohybuje kolem 1 780 dolarů za troyskou unci, tedy přibližně 40 000 korun.
Zlato jako dlouhodobá investice
Je třeba mít na paměti, že zlato je konzervativní investice, která rozloží riziko ztráty ve středně až dlouhodobém horizontu. Velmi zjednodušeně řečeno: zlato je stabilní, ale to i vzhledem k růstu jeho hodnoty a vysokých výnosů se tak pravděpodobně nedočkáte. Od roku 1940 si drží průměrné zhodnocení 4,7 % ročně. Pokud ho přesto zařadíte do portfolia, vyplatí se jej podle hlavního ekonoma J&T BANKY, Petra Sklenáře, držet dlouhodobě, teoreticky až nekonečně dlouho.
„Zlato by mělo hrát v portfoliu roli dlouhodobého uchovatele hodnoty kupní síly úspor. Tato vlastnost tu byla historicky po staletí. Podle preferencí a možností by zlato mohlo tvořit trvale pět, deset, patnáct či i víc procent portfolia,“ uvádí Sklenář.
Další budoucnost zlatu věští i Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Zlato fascinovalo naše předky a okouzlí i naše potomky. Zlato je fenomén, který výrazně ovlivňuje lidstvo už zhruba čtyři tisíce let. Za tu dobu se nikdy nestalo bezcenným, proto ho za dobrého udržitele hodnoty považují nejen konzervativní investoři.“
Rizika? Existují
Zlato ani jiný drahý kov nejsou investičním nástrojem zcela bez rizik, na což upozorňuje ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
„Hodnota vzácného kovu může výrazně kolísat a potenciální investor musí počítat i s možností realizace citelných ztrát.“ On sám investici do zlata nedoporučuje. „Vyhnul bych se mu. Přestože žlutý kov představuje protiinflační pojistku, nesmíme opomenout jeho zranitelnost vůči nárůstu reálných dluhopisových výnosů.“
Nutné je také počítat s náklady, které si s sebou investice do fyzických kusů zlata nese, jako například poplatky při nákupu nebo poplatky za bezpečné uskladnění. Potenciál zlata je závislý na ekonomických podmínkách, mimo jiné na úrovni inflace ve světě, kurzu amerického dolaru, poptávce po zlatě nebo výši úrokových sazeb. Při nákupu zlata je rovněž důležitá obezřetnost. Pokud někdo prodává zlato hluboko pod burzovní cenou, bude se s největší pravděpodobností jednat o padělek. Vždy proto vybírejte obchody s dobrými referencemi.
Zájem o zlato v Česku roste
Co se týče České republiky, obchodníci se zlatem si mohou mnout ruce. Zájem o něj i stříbro už několik let roste a zejména v případě fyzických osob. Například u největšího českého obchodníka Golden Gate CZ dosáhly prodeje těchto kovů v srpnu letošního 352 milionů korun, což je meziroční nárůst o 22 %. V porovnání s rokem 2019 pak prodeje vzrostly dokonce o 40 %.
Podle předsedy představenstva Golden Gate CZ, Libora Brůny, to lze přičíst mimo jiné právě inflaci.
„Výhled prodejů do konce roku a k období Vánoc je výrazně prorůstový, zejména kvůli tomu, že lidé chtějí ukládat peníze do zlata kvůli ochraně před inflací. Češi jsou v tom už podobní jako Němci, kteří nemají rádi inflaci a v posledních letech extrémně ukládají do zlata. Investice tam vzrostly o desítky procent,“ uvedl Brůna pro Ekonomický deník.
Jiná není ani situace ve světě. Dle zprávy Světové rady pro zlato (WGC) sice celkový prodej zlata včetně tzv. papírového zlata v první polovině letošního roku mírně poklesl, ale prodej zlatých slitků a mincí naopak meziročně vzrostl o 56 % na 594 tun a byl tak překonán rekord z roku 2013.
Unikátní dražba
Že se právě mince těší i zájmu Čechů, potvrzuje říjnová Aukro aukce. Šťastný zájemce během ní koupil unikátní sadu zlatých dukátů Karla IV. z roku 1980 za 2,236 milionu korun. Výsledná částka je ve sběratelských poměrech naprosto unikátní. V žebříčku TOP 10 předmětů v aukci se na prvních pozicích pravidelně objevují československé dukáty.
Foto: Aukro
„Češi jsou národem sběratelů a za vzácné předměty jsou ochotni utratit velké peníze. Mince jsou navíc výborným aktivem ve složité době a jejich cena v čase roste. Nejzajímavější položka za říjen naplňovala přesně všechny požadavky sběratelů. Podobné kusy jsou k dispozici jen málokdy a jsme rádi, že se obchodují právě přes Aukro. V tomto případně nebylo rozhodně sporu o jejich pravosti. Aukci celkem 18 zlatých mincí přihlíželo celkem 290 zájemců, samotného přihazování se zúčastnilo 26 z nich,“ uvedl Pavel Krejčíř, odborník na starožitnosti a sběratelství ve společnosti Aukro.
Foto: Aukro
Druhou nejdražší vydraženou položkou se stala zlatá medaile k dokončení chrámu sv. Víta z roku 1929, která se prodala za 591 200 korun.
Jak nahlížíte na zlato vy? Zařadili jste ho již do svého investičního portfolia, nebo si cestu k němu stále hledáte? Případně dáváte přednost zcela jiným investicím?
Zdroje dat:
J&T BANKA, Komerční banka, ČTK, Peníze.cz, investice.cz, E15, iDNES, Česká mincovna, Aukro
