Vaše společnost nese název HE3DA, což je zkratka High Energy 3D Accumulator. Jak toto slovní spojení vzniklo?
J. Procházka:
Poté, co agentura i partneři tři týdny vymýšleli vhodný název pro firmu, mi došla trpělivost a dal jsem jim na výběr LiN3DA (lithiový nano 3D akumulátor), nebo HE3DA. Ujalo se to druhé.
Loni v září jste otevřeli supermoderní továrnu v Horní Suché. Jak výroba probíhá? Kolik lidí přibližně zaměstnáváte?
R. Prus:
Výroba probíhá dobře a postupně zavádíme do plného provozu jednotlivá zařízení. Menší linka už jede na plný výkon, přibíráme další pracovníky na odpolední a noční směny. Větší linka už také postupně najíždí. Je to obrovský soubor strojů, robotů a zhruba stovky počítačů. Nějaký čas tedy zabere, než si vše správně sedne. Je to jako orchestr a já jsem jeho dirigent, který to musí sehrát dohromady. Počet pracovníků přesně neznám, ale tuším, že se dohromady s našimi ostatními firmami blíží dvěma stům.
Do jakého segmentu poputují první baterie?
R. Prus:
Rozhodně energetika.
Proč zrovna tento segment?
R. Prus:
Tento projekt byl od začátku určen hlavně pro energetiku.
Proč tak dlouho trvá převést základní vynález do průmyslové výroby?
J. Procházka:
Když mi bylo pětatřicet, myslel jsem si, že tři roky jsou strašně dlouhá doba, ale všichni mi říkali, že je to typicky dvacet let. Dnes už tomu věřím. Každý rok, o který tuto dobu zkrátíte, je malý zázrak.
R. Prus:
Je to dlouhý proces začínající primárním výzkumem. Poté následuje aplikovaný výzkum, po kterém přijde zavedení do průmyslové výroby a nakonec do masové výroby. K tomu ještě musíte shánět na to vše peníze – hodně peněz. Z toho důvodu tak málo vynálezů dojde až k masové výrobě, protože jim časem dojde dech. I nás to stálo ohromné úsilí…
Jak jste se vyrovnali s pandemií koronaviru? Odrazila se nějak tato doba na vašich výsledcích, popř. zpomalila vás pandemie v rámci výroby?
J. Procházka:
Samozřejmě nás koronavirus poškodil a zpomalil. Jaro 2020 jsme spíš akcelerovali, ale pak se najednou začaly natahovat dodací lhůty dodavatelů. Koronavirem jsme si prošli prakticky všichni, přímá komunikace s partnery a dodavateli zamrzla, což také znamenalo zásadní zdržení, a vlastně teprve teď se dostáváme do normálu.
R. Prus:
Určitě nás silně zasáhla jako celou společnost. Zvolili jsme svou cestu, jak to manažersky zvládnout. Myslím si, že jsme pandemií propluli dobře. Zpoždění jsou každopádně značná, a to nejen z důvodu nemocnosti našich pracovníků, ale hlavně kvůli problémům s dodávkami komponentů a surovin, které stále pokračují. Bohužel se ukázala obrovská závislost evropských výrobců na výrobě v Asii. Toho bychom se měli urychleně zbavit, jinak můžeme jako EU za pár let hodně špatně skončit. Stane se z nás čínská kolonie. Musíme vrátit výrobu zpátky do Evropy.
Víme, že společnost MES nabízí širokou paletu produktů. Který z nich je pro vás stěžejní?
R. Prus:
Zatím máme dva základní produkty. Jedná se o baterii 1 kWh a 1,3 kWh typu Robusta, ze kterých se následně staví hotové výrobky jak pro domácnost, tak hlavně pro energetiku a průmysl, kde je náš hlavní trh.
Chystáte i další produkty? Chcete se věnovat výhradně energetice?
J. Procházka:
Osobně vidím v energetice naši dlouhodobou budoucnost. Vývoj produktů se bude řídit jejími potřebami. Náš typ lithiových článků je ideální z hlediska bezpečnosti, výrobních nákladů i recyklovatelnosti.
R. Prus:
Energetika je pro nás stěžejní. Nyní jsme ale zdárně dokončili testování nového produktu 1 kWh baterie typu palačinka. V ní je tenčí elektroda, a tím pádem baterie dosahuje výborných parametrů v rychlosti nabíjení a vybíjení, které jsou srovnatelné s dnešními bateriemi používanými v elektromobilech. Těm jsme se vyrovnali i z hlediska váhy, kterou jsme také zredukovali. Zároveň ale zůstaly všechny výhody, které jsou pro naši technologii charakteristické – požární bezpečnost, recyklovatelnost a vysoké proudy až 3000 A. Pro tuto baterii v současnosti připravujeme i stavbu samostatné výrobní linky. Pokud půjde vše dobře, první zkušební baterie (z této linky, pozn. red.) by mohly proudit na trh už ke konci příštího roku. Základní výrobní procesy jsou již vyvinuté, takže uvedení nových typů na trh bude podstatně rychlejší.
A co baterie do elektromobilů?
J. Procházka:
Děláme na tom okrajově, spíše jsou to baterie pro užitková vozidla. Nicméně máme dva testovací elektromobily s našimi bateriemi.
R. Prus:
Ano, tato baterie je určena hlavně pro kamionovou dopravu a speciální terénní těžkou techniku. Osobní automobily nejsou náš trh, zatím se na něj orientovat nebudeme. Nevylučujeme ale v budoucnu vytvoření společného podniku s nějakou větší automobilkou, která by naši technologii chtěla implementovat do svých vozidel. Z komerčního hlediska pro nás tento trh není moc zajímavý, protože je tam velký tlak na ceny.
Vaše práce se setkává jak s pozitivními, tak negativními reakcemi. Nyní mám na mysli vyloženě řízené útoky na vaše firmy. Co byste strůjcům těchto útoků vzkázali?
J. Procházka:
Jak to říká Jan Kraus: „Když vidíte o někom v novinách negativní zprávu, ptejte se, kdo to platí a komu to slouží, protože v novinách není nic zadarmo.“ Těmto lidem bych vzkázal, že jsme to zvládli i přes jejich útoky a že bych chtěl vidět, jak by to šlo jim, kdyby byli v opačné situaci.
R. Prus:
Nevzkázal bych jim nic. Jsou to pro mě nuly, které na nás jenom parazitují a nic pozitivního netvoří.
Snažíte se něco budovat, proto mi nedá se nezeptat – mrzí vás tyto útoky, nebo jste vůči nim imunní?
J. Procházka:
Nevěnuji tomu pozornost.
R. Prus:
Já už jsem za ty roky imunní. Setkávám se s tím celý život. Někdo tvoří, někdo boří, a někteří prostě jenom závidí. Spíše mě mrzí, že těchto pár jedinců negativně ovlivňuje život celé společnosti. Vždycky takovým lidem říkám, až jednou budete umírat a zeptáte se sami sebe – co dobrého jsem na tomto světě udělal, co odpovíte?
Proč si myslíte, že k těmto útokům dochází?
J. Procházka:
Pravidelně pozorujeme, že se tyto útoky opakují vždy před soudem s Číňany. Novináři kupodivu zveřejňují informace, které jsou dostupné pouze ve spisu, takže si myslíme, že se jedná o žurnalisty placené za pošpinění naší strany.
R. Prus:
Z jiných kruhů již máme potvrzeno, že se jedná o placenou a řízenou kampaň ze zahraničí. Jde vlastně o vlastizradu a strach z toho, že uspějeme. Jsme již hodně blízko.
Setkáváte se s podobnými ataky i v USA, kde rovněž podnikáte?
J. Procházka:
Amerika je pořád ještě právní stát.
R. Prus:
Amerika mě překvapuje svou otevřeností a vstřícností k podnikání a k tvořivým lidem. Ale šmejdy najdete všude.
Zatím jste závod MES především budovali. Bude už tento rok pro vás výdělečný?
R. Prus:
Pokud oddělíme odpisy a investiční náklady, které ještě probíhají, tak ano. Myslím, že výrobní část bude v čistém zisku.
Své know-how si nyní bedlivě střežíte, ačkoli jste za to kritizováni. Co vás k tomu vede?
J. Procházka:
Zkušenosti z minulosti, kdy jsme poměrně naivně ukazovali naše know-how a technické pokroky i na webu. Obchodníci nám to zatrhli a udělali dobře.
R. Prus:
Znalost světa. Jedná se o velice strategickou technologii. Kdo by ji nechtěl? Veškeré patenty na baterie jsou v asijských rukou a my jsme jediní v západní civilizaci, kteří zůstali. Veškeré továrny na baterie, a to i ty v Evropě, budou závislé na Asii. My máme know-how nejen na samotné baterie, ale i na výrobu jejich strojů. To je velmi důležité, České republice to již nyní přináší vysoké příjmy z investic.
Do vašeho projektu investovala celá řada českých podnikatelů. Jak si stojí vaše akcie v průběhu koronakrize?
R. Prus:
My máme pouze dva investory. Jedná se o fondy, z nichž je jeden český a druhý nizozemský. Oni si spravují své portfolio investorů, ale to je jejich interní věc, do které my nevidíme a nemůžeme se k tomu ani vyjadřovat. Po poslední valuaci naše hodnota vzrostla o 20 %, což je v této době, kdy všechny akcie padají, výborné číslo. V budoucnu očekáváme další růst v důsledku navyšování výroby a zavádění nových výrobků. Teprve nyní splňujeme podmínky k tomu, aby u nás mohly investovat ty opravdu velké fondy. Máme i dobrou likviditu investic. Běžně se investoři našich podílů nezbavují, protože jsme ještě zdaleka nedosáhli maxima. Vlivem koronakrize ale někteří museli své podíly rychle zlikvidnit a během jednoho týdne se zobchodovalo 20 milionů korun. To ukazuje, že investice do těchto projektů jsou i cenným aktivem rychle směnitelným za peníze.
Pro své podnikání jste si vybrali Českou republiku. Cítíte podporu ze strany státu?
R. Prus:
Ne.
J. Procházka:
Nějaká symbolická podpora existuje, ale chybí mi zde trochu větší ambice, dlouhodobá vize a maximalizace úsilí se někam dostat a předhonit svět. Stát prostě není příliš ambiciózní.
Je známo, že nečerpáte žádné dotace, i když se vám tato možnost nabízí. Proč jste se tak rozhodli?
R. Prus:
Před několika lety jsme v rámci parlamentního podvýboru pro vědu a výzkum navrhli Legislativní radě vlády úpravy, které se musejí zavést, aby čerpání dotací mělo smysl a nebylo pro podnikatele likvidační. Dokud tyto úpravy nebudou zapracovány, žádné moje firmy nebudou dotace čerpat. Je to taková moje forma protestu vzhledem k negativním zkušenostem z minulých let.
Letos jste absolvoval závod Dakar s doprovodným vozem. Máte v tomto směru nějaké další ambice?
R. Prus:
Byla to výborná zkušenost. Jako na nováčky na nás uzavírali sázky, že nevydržíme ani tři etapy. Nakonec jsme s úsměvem a ve zdraví dojeli do cíle. Hodně nás to posunulo také v konstrukci baterií. Osobně bych se na Dakar ještě rád podíval. Pracuji nyní na stavbě závodního speciálu elektrokamionu s využitím našich technologií. Pokud to vše půjde dobře, rád bych ho na Dakaru i osobně otestoval.
Nyní odlétáte zpět do USA. Jaké tam máte další podnikatelské plány?
J. Procházka:
S americkou firmou, která je v tomto oboru pravděpodobně nejdále, jsme podepsali partnerskou dohodu na komercializaci lithiových článků na bázi síry. Strávím pár týdnů v jejich laboratořích a samozřejmě se nezapomenu podívat na naše úložiště v nevadské poušti. Náš plán postavit v USA druhou továrnu je pořád na stole a s popandemickým rozvolňováním se zase dostává na pořad dne. Doufejme, že nám kolečka zapadnou správně do sebe.