Proč jste se rozhodl pro podnikání v realitách?
Nebylo to rozhodnutí ze dne na den. Mám v RE/MAXu pár dobrých kamarádů a sledoval jsem jejich úspěchy. Dokonce mi reality vyšly i v tarotových kartách. 😉 Chtěl jsem také doplnit dvě další nohy mého volnonožství – učení na dvou vysokých školách a marketingové konzultace, kde hlavně kvůli covidu bylo v roce 2020 méně práce. A rád se pouštím do nových věcí. Se strachem z neznáma problém nemám, rád a rychle se učím. S kladenskou kanceláří jsme si plácli v květnu 2020 a brzy poté jsem podepsal svou první smlouvu na prodej pozemků mého kamaráda v hodnotě 35 000 000 Kč. To byl také důležitý faktor. Mám hodně dobrých kontaktů a zatím nabírám nemovitosti jenom přes známé a kamarády.
Vaše volba padla na franšízu, proč?
Volba pro RE/MAX byla jednoznačná. Je to dobrý a osvědčený oddíl s celosvětově oceňovaným franšízovým systémem. A kvůli lidem. Mile mě překvapila přátelská a podporující atmosféra. Makléři si nekonkurují, ale spolupracují.
V čem vám systém franšízy pomohl nejvíce a v čem to naopak bylo komplikovanější nebo pracnější? Narážím na výhody a nevýhody franšízingu.
Systém RE/MAXu mi naprosto vyhovuje, představuje zdravou kombinaci samostatného podnikání s pomocí od silné značky. Dostávám kvalitní školení, procesní a právní podporu, mám mentora a známou značku za zády. I způsob dělení provize mi připadá logický a spravedlivý. Jinak byznys si řeším sám, od náboru nemovitosti až po předání novému majiteli. Je jen na mně, kolik času a úsilí realitám věnuji. Nejtěžší je vždy první rok, ten už mám naštěstí za sebou. První úspěchy se dostavily, třeba prodej domu na Zbraslavi za 40 miliónů, a tak jsem ohledně budoucnosti optimista.
Co jste dělal za zaměstnání před tím, než jste se rozhodl podnikat v oblasti realit? Měl jste nějaké povědomí o trhu s nemovitostmi? Byly vám předchozí pracovní zkušenosti k užitku?
Přes dvacet let jsem pracoval v marketingu, většinou jako šéf oddělení. Celkem v devíti firmách a šesti oborech. Teď se mi hodí nejen marketingové dovednosti, ale i nastřádané kontakty nebo schopnost jednat s lidmi na určité úrovni, takže si umím sám udělat propagaci na nabízenou nemovitost. Na některé činnosti si ale radši beru specialisty, např. na focení, tvorbu videa nebo home staging.
Jak dlouho už podnikáte?
S určitými přestávkami asi čtyři roky.
Řekněte nám něco o svých začátcích v podnikání. Jak moc náročné bylo rozjet svůj vlastní byznys? Můžete uvést i nějaké konkrétní příklady, jak jste tyto překážky překonal a co vám pomohlo?
Začínal jsem jako marketingový konzultant a většinu projektů jsem získal přes své kontakty nebo na doporučení. Nevýhodou této práce ale je, že projekt trvá pár týdnů až měsíců a je jednorázový, takže musíte stále hledat nový byznys. Já byl z marketingu zvyklý spíš na opačnou situaci – někdo mi stále něco nabízel. Teď jsem se musel začít prodávat já sám. To je o tom překračování vlastního stínu. Neříkám, že je ze mě přirozený sebeprodejce, ale už se v této roli cítím mnohem lépe a nebojím se někoho neznámého oslovit. Dokonce cvičím v duchu knihy Spolkni tu žábu i studené hovory a nacházím v tom jisté zalíbení.
Chtěl jste vždy podnikat? Byl to váš sen?
Nebyl. Jsem odkojen korporátem a původně jsem si myslel, že v něm prožiji celou kariéru, že ani podnikatelské buňky nemám. Ale člověk míní a osud mění… Starší a pokročilí to mají v marketingu těžké, panuje zde silná věková diskriminace. Když jsem hledal novou práci, často jsem slyšel, že jsem starý, překvalifikovaný a drahý. Několikrát jsem měl i vysloveně smůlu. Pozici mi zrušili, byl jsem jen jako záskok za mateřskou, nový šéf si přivedl vlastní tým atd. Z posledních deseti výběrových řízení, kde jsem dostal šanci se o job ucházet, jsem sedmkrát skončil druhý a třikrát vyhrál. Ale pokaždé, když jsem vyhrál, těšil se na novou etapu a rušil ostatní závazky, tak mi pár dní před nástupem řekli, že už to neplatí a nemám nastupovat. Napadlo mě přitom přísloví, že když dlouho bušíte na vrata, která se neotvírají, tak to nebudou vaše vrata… anebo že mě čeká něco lepšího. To mi aspoň pomohlo pochopit, že se musím postavit na vlastní nohy a korporátní nevýhody přetavit ve výhody. Při konzultacích, učení a realitní činnosti mi nikdo neřekne, že jsem starý a překvalifikovaný. A kolik si vydělám, je opravdu jen na mně. Sky is the limit.
Co vám podnikání dalo a co naopak vzalo?
Dalo mi více samostatnosti, svobody, jsem pánem svého času a mohu si sám vše organizovat. Dobře se mi to kloubí s mojí největší vášní, golfem. Zároveň chce volná noha značnou disciplínu a zdravé návyky. Vím, že se musím přičinit sám, nikdo mi peníze jen tak nepošle. Smířil jsem se s tím, že některý měsíc je lepší, některý slabší, nedá se přesně plánovat cash flow. I proto si chci zatím podržet všechny tři oblasti, navíc mě jejich kombinace baví. Vzalo mi část mých úspor. S kamarády jsme se vrhli do podnikání, založili firmu, vyvíjeli nové originální produkty a prodávali je na Amazonu. I přes veškerou snahu a kreativní marketing (točili jsme i reklamy s americkými herci v Praze) se nám nedařilo prodávat tolik, abychom začali být v plusu. Po asi třech letech jsme to vzdali, bylo to celkem drahé podnikatelské školení. Teď už se věnuji jen aktivitám, které nevyžadují investici vlastního kapitálu, nebo případně jen nízkých částek.
Foto: Zdeněk Hašek
Jaké své vlastnosti a dovednosti uplatňujete při práci v realitách nejvíce? Chyběly vám nějaké třeba v začátcích? Na čem jste u sebe nejvíc zapracoval?
Na realitách se mi líbí, že vyžadují kombinaci mnoha znalostí a dovedností – obchod, marketing, finance, právo, psychologii, time management atd. Hodně z toho už jsem ovládal a zbytek si postupně doplňuji, hlavně právo. A už jsem zmiňoval, že největší výzvou je získávání nového byznysu, v této oblasti rostu nejvíce. Zbavuji se ostychu a trousím vizitky na potkání, i neznámým lidem. 🙂
Kdyby před vámi stálo vaše mladší já a vy jste mu mohl dát nějakou podnikatelskou radu do začátku, co by to bylo? Případně co byste poradil ostatním začínajícím podnikatelům?
Na začátku je dobré si ujasnit své motivy a očekávání, najít své proč. Zbavit se strachu a udělat rozhodnutí je těžší než samotný proces. Někdy nás k rozhodnutí dostrkají okolnosti, ale to nevadí, třeba to tak mělo být. Snažím se v životě řídit postojem, že více litujeme věcí, které jsme neudělali než těch, které jsme udělali. Co mohu získat, co mohu ztratit… Takže doporučuji zkoušet, zjišťovat, jak se cítím, jak mě to naplňuje, co mi to dává a bere. A vytrvat, první rok je vždy nejtěžší. Nebát se požádat o pomoc a zapojit své okolí, většinou jsme mile překvapeni. No a pokud je nutné investovat kapitál, tak je lepší, aby to byl kapitál někoho jiného. 😉
