Martin Stránský o pádu bitcoinu: Každá krize je i příležitostí

Ovlivnila vůbec nějak investování do kryptoměn pandemie koronaviru?

Ano, zejména tím, že se investovalo téměř třikrát tolik. Krize v tomto směru nebyla vůbec poznat a nás se to prakticky nijak nedotklo.

Není to paradox? V řadě států loni přesáhla nezaměstnanost dvojciferné číslo, někteří lidé ze střední třídy se zadlužili, přesto akciový index S&P 500 vzrostl o víc jak osmnáct procent, a dokonce překonal nejvyšší historická maxima. Ceny kryptoměn také lámaly rekordy… Čím si to vysvětlujete?

Přiznám se, že jsem o nezaměstnanosti neslyšel. Přijal bych klidně některé nezaměstnané. Ano, krize byla, byla krize důvěry. Možná tu byl spíše strach, který následně vyvolal paniku na trzích. Bitcoin klesl na tři a půl až čtyři tisíce euro. Právě to možná přitáhlo novou klientelu. A hlavně nastala situace, že lidé měli více volného času. Za jediný rok jsme se naučili tolik, co bychom se za normální situace učili třeba deset let. Videorozhovory, vyučování na dálku a další věci… Více se začalo pracovat v online prostředí, to podle mě souvisí s tím, že vzrostl zájem o kryptoměny.

Do čeho se tedy podle vás letos nejvíc vyplatí investovat? Právě do kryptoměn?

Odpovím vám, jak odpovídám posledních šest let. Pokud bydlíte ve vlastním, neplatíte hypotéku a jste určitým způsobem zajištění, tak jste ideálním investorem do kryptoměn a naším potenciálním klientem. Pokud máte například milion korun, který si můžete dovolit investovat do nějakých instrumentů, uvolněte si z něj padesát až sto tisíc, ty pak dejte do krypta. To jsem říkal v rádiu už v roce 2015, kdy stál bitcoin tři sta padesát dolarů. Jestli mě v tu dobu někdo poslechl, tak má dnes třeba splacenou hypotéku jen z jedné investice. Samozřejmě jakýkoli vklad je rizikovou záležitostí, ale bez rizika není život.

To máte sice pravdu, ale investice třeba do nemovitostí je určitě méně riziková než do bitcoinů…

To ano, ale kde uděláte z milionu deset? A teď neberu to, že něco zdědíte. Když dostanete něco po minulé generaci, tak si myslím, že vám to nepatří a máte to zase odevzdat další generaci. Takhle žila šlechta.

Výkyvy cen v případě kryptoměn jsou ovšem obrovské. Ještě loni v březnu se cena bitcoinu pohybovala kolem tří tisíc dolarů, letos už překonala hranici i šedesáti tisíc dolarů.

Ano, teď spadl bitcoin třeba zase na třicet tisíc dolarů. Všichni škarohlídové se radují, bublina splaskla. Ale na jaře 2020 spadlo úplně všechno. Brutálním způsobem spadly akcie renomovaných firem, ale to je přece vždy období k nákupu. Každá krize je také příležitostí.

O vás se tvrdí, že jste v tomto oboru vizionář. Dokážete už s předstihem odhadnout, kdy je vhodný čas k prodeji a k nákupu?

Ne. A pokud by vám někdo tvrdil, že to umí, tak mi ho sem přiveďte. Myslím, že je to téměř nemožné, když si představíte, jak funguje nákup a prodej jakéhokoli aktiva. Na jedné straně sedí někdo, kdo chce prodávat a říká si, že ta akcie, měna, virtuální měna nebo komodita už pro něj v danou chvíli nemá vyšší hodnotu, než je stanovená cena X. A na druhé straně zase sedí někdo, kdo si říká, že teď je vhodná doba k nákupu. Stojí proti sobě dva mozky. Jak chcete tento příběh rozhodnout?

Můžete prozradit nějaké svoje poznatky z investování?

Naše firma nespekuluje, ale já jako osoba samozřejmě spekulantem jsem. Spekuluji však jen s tím, co si mohu dovolit. Jednou jste nahoře, jednou dole, na to si musíte zvyknout. Ten kapitál se nezískává snadno. Je to samozřejmě obrovské riziko, ale když se vám zadaří, tak vás to posune dál, to je bez diskuse. Nicméně z dlouhodobého hlediska, když jsem se vracel v čase, tak mi statisticky vycházelo nejlépe, kdybych cokoli nakoupil a nechal to být, nespekuloval, nereagoval na výkyvy a všechny další možné věci. Jenže to říkám teď, když už znám výsledky. Z hlediska investování je samozřejmě špatně, pokud se díváte do minulosti, jelikož ji znáte, ale budoucnost neznáte, nedá se odhadovat.

O Češích se často tvrdí, že jsou konzervativní. Jak jsou na tom oproti světu s investicemi do bitcoinů?

Pár desetin procent české populace jsou odvážní lidé. Abychom jim v té bouřlivé době, kdy jeden den stojí bitcoin milion dvě stě tisíc korun a druhý den stojí sedm set tisíc korun, což je náročné na psychiku a není to pro každého, nějak ulevili, tak jsme se rozhodli, že když už úspěšně prodáváme digitální zlato, tedy bitcoiny, tak zdigitalizujeme i obchodování s fyzickým zlatem. V praxi to znamená, že v mojí milované mobilní aplikaci budete mít nabídku dalšího produktu, k bitcoinu si budete moci přikoupit i digitalizovanou formu zlata. Tento projekt se nám snad podaří spustit ve čtvrtek 27. května. Máme sedmé narozeniny, tak bychom si to rádi dali jako dárek. Samozřejmě nevíme, co se do té doby stane, ale úspěšně to k tomu spěje. Pokud se mírně zpozdíme, vidím to tak na týden.

Kromě psychicky slabších jedinců, komu byste investici do kryptoměn nedoporučoval?

Někomu, kdo nebydlí ve vlastním, splácí obří hypotéku nebo nemá milion na investování, z něhož by mohl zainvestovat do něčeho riskantního. Každá investice je svým způsobem riskantní. Troufnu si říct, že asi nejbezpečnější jsou české akcie, jelikož si můžete myslet, že těm podnikům nejvíce rozumíte. Neustále vidíte ČEZ, Českou spořitelnu atd. Část portfolia můžete mít třeba i v zahraničních akciích, kde jsem konkrétně já, když něco nakupuji, intuitivní investor. Miluji Apple, tak si kupuji akcie Applu.

Prozradíte svoji nejúspěšnější investici?

Jednu z nejúspěšnějších jsem udělal zhruba před šesti lety, když jsem nemohl přesvědčit dceru, aby vypnula v mobilu Facebook. Ráno se otevřely dveře, objevila se ruka s mobilem a na něm Facebook. Vyhrožoval jsem jí, zkoušel všechno možné, ale nic nepomáhalo, tak jsem šel a koupil si jejich akcie. Dnes z nich mám šestinásobek. A to přes všechny výkyvy, které byly. Úplně jsem to nechal ležet. To je můj test dlouhodobého držení.

Co když někdo splňuje podmínky, které jste naznačil, ale nemá čas vývoj cen kryptoměn sledovat, to asi také není úplně vhodným kandidátem, ne?

To není potřeba. Máte aplikaci, kde si můžete nakoupit kryptoměny třeba za sto tisíc. Když zapomenete heslo, tak nám pak můžete třeba za dva roky zavolat na hotline, my vám to rozchodíme a buď tam budete mít nulu, nebo si tím splatíte hypotéku. (smích)

Kryptoměn je více druhů, které je nejlepší si pro investici vybrat?

Mám na to dva pohledy. Bitcoin byl první, já osobně tomu prvnímu vždy věřím a sázím na něj. Vše ostatní, co následovalo potom, už přišlo s určitým zpožděním. Druhá věc je, že máte jen jedno IT. Devadesát devět procent obchodů se dělá s bitcoiny. Když jsem se na podzim rozhodoval, co přidám dalšího, raději jsem zvolil fyzické zlato. Přijde mi zajímavé, že na jedné straně máte bitcoin, který je technologickým topem, a na druhé zlato, které tu má tisíciletou tradici. Nicméně teď pod tlakem úspěchu a zároveň proto, že se mi líbí technologicky, chci přidat ethereum. O dalších kryptoměnách momentálně neuvažuji. Nedá se to ani pořádně vstřebat. Jsou jich tisíce. Máme velmi rozsáhlou síť služeb a naimplementovat je do toho, to je půlrok intenzivní práce.

Je pravda, že kryptoměny skutečně nelze padělat?

Kdo to ví, odpoví. Nejsem programátor ani technik, avšak tak, jak jsem měl za těch sedm let možnost vidět veškerou infrastrukturu, která za tím je a veškeré věci okolo, tak s vědomostmi, které mám, si myslím, že ne. Pokud to tedy nechce někdo udělat záměrně, pak lze asi všechno.

Myslíte si, že situace dojde tak daleko, že jednou budou nabízet kryptoměny k investici i samotné banky v rámci svých produktů?

Nám se podařilo v roce 2018 jednu naši službu do banky dostat. Jedna česká inovativní banka umožnila svým klientům obchodovat s virtuální měnou s tím, že my jsme tam jako přiznaný partner. Když u nich klient nakupuje/prodává, dělá to přes nás. Avšak obsluhuje to sám z internetového bankovnictví. Vymyslel jsem to už v roce 2015 a zkoušeli jsme to bankám nabízet celosvětově. Měl jsem na stáži přes Erasmus Jihoafričanku, která byla špičková v LinkedInu. Společně jsme zkoušeli oslovovat nejprve banky v Jihoafrické republice, pak i v celé Africe a Asii. Ze zhruba tři sta bank reagovaly asi jen tři, kterým se to líbilo a ptaly se, co po nich chceme. Říkaly, že je to na ně ještě brzo a že chtějí počkat, až to vyzkouší někdo jiný.

Víte v současné době o tom, že by kryptoměnám rostla konkurence? Něco, co by bylo také decentralizované? V Británii uvažují o vytvoření nové digitální měny britcoin, ta by ale měla být centralizovaná…

Vzniká nový pojem, a to jsou digitální měny centrálních bank. Dělají se testy v Číně, něco proběhlo i v severských zemích, ale trochu to ztrácí princip toho, co se děje teď. Je to jenom podobná technologie s bitcoinem. Aby to bylo bezpečné, využívá se blockchainu, to je opravdu fenomenální vynález. Celkově je to důvěryhodné, velmi zabezpečené, ale má to jeden centrální bod, který vydává a přijímá pokyny. V případě kryptoměn jde opravdu o něco jedinečného.

Hodně se teď také řeší regulace. Bojíte se jí?

»Bojím« je asi silné slovo, protože co se stane, když někdo přijde a řekne, že nesmím obchodovat s kryptem? Od příštího týdne můžu říct – dobře, nebudu obchodovat s kryptem, budu obchodovat jenom se zlatem. Hračku jsem si našel a myslím, že pěknou. Opravdu hezky jsme celý ten proces zdigitalizovali a hrajeme si. Děláme pěknou věc do aplikace a také stavíme vlastní Au-tomat – první funkční automat na zlato, který bude brzy umístěn na Novém Smíchově v Praze. To je jedna část regulace s tím, že samozřejmě zlato je oproti bitcoinu neskutečně jednodušší, takže by mi zbyla velká spousta volného času, a vzhledem k věku by se ze mě pomalu mohl stávat důchodce.

A ta druhá část regulace?

Když přijde, stejně ji neovlivním. Má význam ovlivňovat třetí stranu? Vůbec nemá smysl to řešit. Všem říkám, že virtuální měnu nelze zničit. To by nesměl být internet, energie apod. To nikdo nechce. Dá se zakázat, udělat z ní něco na úrovni třeba drog. A co se stane? Jenom se to přelije do šedé zóny a skončí firmy jako ta moje. Po sedmi letech bych z toho neměl moc radost, protože si myslím, že se nám podařilo něco vybudovat, že fungujeme dobře, ale nedalo by se nic dělat. Kdysi mě učili, že v podnikání máte jedinou jistotu, že nemáte nikdy nic jistého. Měl bych více volného času a věnoval se něčemu jinému.

Čína, Indie, Turecko už zakázaly finančním institucím a platebním společnostem poskytovat služby spojené s kryptoměnami. Může to mít v dlouhodobém horizontu nějaký následek?

Čína, Indie a Turecko, co je to za země? Čínu ovládá sedm lidí, to je regulérní fakt a rozhodují si tam, o čem chtějí. Touží ovládat. Jdete tam přes křižovatku na červenou a pak na druhé straně dostanete pokutu. V takovém světě přece nechcete žít. Turecko je nádherná země s bohatou historií, ale s tureckým hospodářstvím. Lira brutálně klesla, mají obrovskou inflaci. Víte, jaká je úroková sazba, když si chcete něco půjčit? Dvacet procent. A to si myslím, že je tragédie. Lidé potom samozřejmě hledají alternativy, což se nehodí tomu, kdo vládne. Teď se tam navíc řeší kauza, kam se podělo sto padesát miliard dolarů, které se ztratily z Turecké centrální banky. Sto padesát miliard dolarů je pryč. Tvrdí se, že to šlo na posilování liry, že ji schválně kupovali, aby na trhu vyvolali poptávku. To se u bitcoinu nestane. Ale je nutné snést to, že jeden den stojí třeba třicet pět tisíc eur a jiný dvacet pět tisíc eur.

Když už jsme u nelegálních finančních transakcí, vy pro analýzu operací s bitcoiny používáte systém chain analysis, díky němuž dokážete zjistit, odkud bitcoiny pocházejí. Jak často narážíte na nezákonné transakce?

Nedá se tomu úplně říkat nezákonné transakce. Chain analysis umí jednu věc – sbírá veškerá data o všech transakcích, a tím, že má hodně dat, umí analyzovat, odkud jsou. Když někdo třeba označí určitou stránku se »závadným obsahem« nebo udělá nějaký podvod přes bankovní účet, tak s tím bankám pomáháme. Úzce spolupracujeme, takže nám zatelefonují, my vezmeme virtuální barvičku a ve spolupráci se systémem tu bitcoinovou adresu označíme červeně jako pozor, tento bitcoin vznikl z defraudace. I kdyby to ten člověk prohnal přes sto padesát dalších peněženek, ta červená barva jde furt za ním. Firmy, jako jsme my, tyto transakce pak nezobchodují.

Kolikrát už jste něco podobného řešili?

Pokud se ptáte na to, kolikrát se nám to stalo, je to ani ne setina procenta. Když jsme objevili něco, co se nám nelíbilo, tak jsme si to nechali vysvětlit, protože člověk, který s tím bitcoinem přijde, ještě nemusí být podvodník. Možná ani neví, že má červený bitcoin. Z toho mála, co jsme našli, pak bylo úplné minimum lidí, které nám řeklo, tak nám to vraťte, půjdeme jinam. A šli někam, kde to jako my nesledují.

Vy ale přece nevíte, čí je ta transakce. Jak se k tomu člověku dopátráte?

Neznáme jméno, ale jsme schopni tu transakci dohledat. Nějaký převod, který dáme do červené barvy, může třeba skončit na burze, kde už víme, že je povinná registrace. To znamená, že se dá s pomocí policejních orgánů zjistit jméno.