Antonín Procházka o Lucii Bílé, připravovaném muzikálu i seriálu Ulice: Jaké ohlasy sklízí na svoji roli vlezlého Petra Kaštana?

Pane Procházko, jste režisérem muzikálu Láska je láska. Jak jste prožíval dnešní premiéru? Byl jste nervózní?

Nebyl, protože jsem to už viděl na veřejných generálkách, takže jsem byl klidný.

Kde a jak jste se poznali s Lucií Bílou?

Poznali jsme se na Kozlu při natáčení filmu Slavné souboje, kde jsem hrál roli Mozarta a vystupovala tam sympatická malá holka, která hrála Mozartovu ženu Constanze. Říkal jsem si, že herečka to asi nebude, tak jsem se jí zeptal, co dělá. A ona mi řekla, že je zpěvačka a následně zazpívala tak silně, že mi spadla paruka. Tenkrát moc známá nebyla.

Lucie o vás s oblibou říká, že „rejža je bůh.“ Jaká je Lucie ve vašich očích?

Lucie je samozřejmě velká hvězda, ale když pracuje, je klidná, velmi pokorná a všechny připomínky umí bleskově zpracovat, takže je s ní velmi dobrá spolupráce.

V jednom rozhovoru jste uvedl, že herec nepotřebuje slyšet kritiku, ale že potřebuje pochválit. Jste tedy ten typ režiséra, který především chválí?

Většinou chválím, protože když těm hercům řeknete: Výborný, je to výborný, tak je i tím dobře namotivujete. A co se týká těch připomínek, tak já s těmito lidmi dělám často, takže vím, co od nich mohu čekat, a co oni naopak mohou čekat ode mě. Ty připomínky jsou spíš technického rázu.

Objevujete se i v nekonečném seriálu Ulice, kde ztvárňujete spíš vedlejší postavu. Prozradíte divákům Ulice, zda se kolem Petra Kaštana bude dít něco zajímavého? Například zda se kolem něj objeví nějaká žena?

To já nevím. Kdybych to věděl, tak to možná i řeknu, i kdybych asi neměl, ale teď jsem měl takovou menší pauzu a teď zas toho začnu mít víc. On je hrozně odporný protiva, ale mně se hrozně dobře hraje. (smích)

Slýcháváte nějaké reakce diváků Ulice na veřejnosti?

Slýchávám a ty reakce jsou na styl: Ježíš, vy jste strašnej! (smích) Ale říkají to s úsměvem, protože asi cítí, že si z toho také dělám srandu.

Vy jste svým hereckým kolegům z Ulice Ljubě Krbové a Adrian Jastraban režíroval divadelní komedii Miluji tě, tak se měj. Je to čistá náhoda, nebo k tomu přispělo i potkávání se v Ulici?

S Ljubou se známe přes čtyřicet let, a kdysi jsme dokonce hráli manželský pár. Ona si pořád chtěla udělat s Adrianem nějaké představení, protože spolu už dlouho vystupují v Ulici. A našli si tuhle hru, tak jsme to dali nějak dohromady.

Hrajete, režírujete, píšete scénáře, moderujete. Co vás baví nejvíce?

Mě nejvíc baví psát, když jsem sám v klidu doma. A jakmile vstanete od stolu, začínají kompromisy. Ale tam, kde jsem sám, tak tam ta hra dopadne nejlépe, protože to nejlépe vyfantazíruji.

O vás je známé, že jste velice pracovitý a tvůrčí člověk. Na čem pracujete právě teď?

Příští týden začínám v hudebním divadle Karlín muzikál Slunce, seno, jahody.

Jakým způsobem rád relaxujete?

Rád relaxuji s červeným vínem. Mám rád Bordeaux.

Dočetla jsem se, že rád jezdíte k moři. Jakou destinaci byste doporučil našim čtenářům?

Například Thajsko nebo Řecko. Rád jezdím na ostrovy, je tam klid.