I když je dcerou slavných herců, protekci prý nikdy neměla. Razila si cestu sama. Ale jsou pro ni ikony a hodnotí je jako vynikající umělce. A hlavně si váží životních hodnot, které ji vychovaly. Možná právě proto rodiče ve stáří neubytovala v domovech pro seniory a nechala si je doma. Proto mohl Luděk Munzar odejít ve společnosti svých nejbližších.
„Udělala jsem všechno, co bylo v mých silách. Bylo to v mé režii, ale sestra mi také hodně pomáhala. Ať žije paliativní péče. My jsme u tatínka hasili tři vážné zdravotní problémy. Když přijel ráno k tatínkovi po smrti koroner, říkal, že podle záznamů už tady neměl dva a půl roku co dělat,“ svěřila se Kekelymu Munzarová.
Munzar byl prý do poslední chvíle při vědomí a žádnou stařeckou demencí netrpěl. „Orgány selhávaly, ale hlava fungovala. A po transfuzi, která mu měla pomoci, tak tam najednou došlo k tomu, že hlava nepobírala tolik. Jako by to něco z venku zastavilo a on najednou na sebe nechtěl nechat sáhnout. A tam jsem cítila, že došlo k vnitřnímu rozhodnutí té duše, která tady všechno vychutnala a splnila,“ pokračovala herečka. „Odcházení v rámci paliativní péče, kdy jen udržujete, aby nebyla žádná bolest. Byly jsme svědky nádherného odcházení a bylo to něco mimořádného,“ vzpomínala Bára, která tatínkovi na poslední chvíli stihla přivést i faráře. Hned pár hodin po posledním pomazání odešel Munzar na věčnost.
Maximum dělá Bára i pro svou maminku Janu Hlaváčovou. „Mamince hlava funguje, luští si křížovky, kouká se na televizi, ale leží si a je ráda, že má svou soukromí. Má svůj svět, má ráda když ji někdo navštíví, ale stačí. Má ráda svůj klid. To, že jsou tam občas výpadky paměti, ty mám i já. Všecko je v pořádku. A pečuji o ni ráda a s láskou,“ uzavřela Munzarová.
Zdroj: Autorský text, stream.cz