Paní Holubová, začali jste natáčet novou rodinnou komedii Přání k narozeninám, která volně navazuje na vánoční film Přání Ježíškovi, kde také společně s Jaroslavem Duškem ztvárňujete ústřední manželskou dvojici. Jak se vám s ním hraje?
Výborně. Známe se už léta. Ale v tomto filmu mi není hlavním partnerem a ani já jemu ne. To mne baví. Jsme smečka! Rodina! Je to síla. Mými partnery jsou ještě snacha (Simona Babčáková), synové (Matěj Hádek a Igor Orozovič) a vnuk (Nico Klimek).
Foto: Miloš Schmiedberger
Vaši kolegové v jednom rozhovoru uvedli, že jste se během zkoušek nasmáli tak, že si mysleli, že to ani nenatočíte. Co konkrétně vás během natáčení dosud rozesmálo nejvíc?
Hm, tak to fakt nevím. Já se smála a směji pořád. Baví mne pozorovat pár Simona Babčáková – Matěj Hádek. To neznamená, že ostatní nejsou vtipní. Ale tihle dva hrají figury pro mne nejvtipnější, a hrají je skvěle. A pak Jaroušek Plesl, který hraje zvláštního podivína. Ale mimo plac mezi záběry se nasměji, výborně pobavím a podiskutuji se všemi.
Vy bezesporu patříte mezi naše nejlepší a nejzkušenější herečky. Jak jste prožívala fakt, že jste během koronaviru nemohla nic točit, nebo jen velmi omezeně za přísných hygienických podmínek?
Ale já jsem točila téměř neomezeně. Za neustálého testování a velmi omezeného osobního a soukromého kontaktu s jinými lidmi jsem zatím prošla bez covidové nákazy. Někteří moji přátelé a blízcí to štěstí neměli, dokonce někteří i podlehli, proto bych toto téma více nerozvíjela.
Vy jste i v době pandemie docházela do pražského divadla Studio Dva a v rámci online přenosů jste se snažila zpříjemnit domácí karanténu besedami. Před prázdným hledištěm jste odehrála i derniéru své one woman show Hvězda. Nyní se diváci vracejí do kin i divadel. Jaký je to pro vás pocit mít je zpátky v hledišti, což před pandemií byla samozřejmost?
Ale my už ten pocit známe po první vlně. To bylo zvláštní a magické, teď už to bereme víc normálně. Prostě je to radostné! Snažíme se nepřemýšlet, jak dlouho to bude trvat, divákům jsme vděční a užíváme si je. Na druhou stranu se jim snažíme svým uměním prospět a těší nás, když se nám to povede. S diváky Studia Dva jsme se přes přenosy a sociální sítě velmi sblížili.
Foto: Miloš Schmiedberger
Během koronaviru jste si prodloužila pobyt na vaší milované Sicílii. Myslíte si, že obyvatelé Sicílie zvládali pandemii líp než u nás?
To není úplně otázka na mne, mám málo informací a nerada šířím neúplné zprávy. Mohla bych udělat rozbor, co jsem na podzim zažila, najdete ho někde i na mém Instagramu, ale bylo by to pro mne náročné, abych si na vše vzpomněla.
Nyní jste v jednom kole. Máte divadelní představení, točíte již zmíněný nový film a seriál Slunečná. Jak se to dá všechno zvládnout, aby se z toho člověk jednoduše nezbláznil?
Blbě. Přesné plánování, kázeň, snaha o nadhled, používat smysl pro humor, relaxovat, kdy to jde! Přijímat radostně pomoc přátel a blízkých. Souhra s partnery. Modlitba. Dechová cvičení. Otužování se.
S vaší dcerou Karolínou jste před několika měsíci začala dělat podcast „Menopauza není pauza“. Proč jste se rozhodla začít otevřeně mluvit o menopauze?
Je to náročné období, může být i bolestivé, není na něm nic, o čem by nebylo vhodné z etických či morálních důvodu mluvit. Otevřenost a informovanost může hodně ženám pomoci. Máme skvělé ohlasy! A chceme v tom pokračovat i formou besed a možná i kursů. Samozřejmě za účasti odborníků. Byla kvůli tomu založena i „HOLUBICE AGENCY“. Máme na Instagramu stejnojmennou stránku. Hodně žen se na nás obrací. Než to rozjedeme, která z vás má IG, můžete se na cokoliv zeptat našeho psychologa Jiřího Valáška. Najdete ho pod @psy.chologista. Nezůstávejte s tím samy.
Jste toho názoru, že když ženy budou o menopauze otevřeně mluvit se svým blízkým okolím, proběhne přijetí této citlivé změny v těle ženy snadněji?
Určitě! Nejenom snadněji, ale řekla bych přímo snadno a radostně!
Foto: Miloš Schmiedberger
Na vašem Instagramu máte téměř 220 tisíc sledujících, což by vám mohl závidět ledajaký influencer. Kolik času denně trávíte na sociálních sítích?
Tak to nevím, a je mi to jedno. Neživím se tím, ani nekrátím čas. Beru to jako možnost komunikace, zdroj inspirace pro projekty HOLUBICE AGENCY.
Vaše příspěvky nejsou jen o fotografiích, ale vždy k nim napíšete i zajímavou myšlenku. Nepřemýšlíte o tom, že byste napsala knihu?
Ano, na knihu se chystáme s Karolínou. Jde pouze o to, abych já dokončila rozdělanou práci a začala se věnovat našim projektům. Jedním z nich je kniha.
