Jan Čenský o návratu diváků do divadel, zapomínání textu během představení a Daně Morávkové: S ní je radost se hádat!

Pane Čenský, jak se vám momentálně daří?

Teď jsme odehráli premiéru představení Mlčeti zlato, takže dobře.

Pociťoval jste před premiérou nervozitu?

Byl jsem nervózní, ale my jsme si to naštěstí přehráli, protože pan Procházka, který tady dnes večer bohužel nemohl být, vymyslel veřejnou generálku, což bylo fajn. A pak jsme si to dvakrát odehráli v Děčíně a Brně. Tohle je představení, které potřebuje diváky, takže to nebylo úplně poprvé před publikem, ale bylo to strašně dobře, protože tahle hra potřebuje reakce. A byl to dost velký rozdíl, když jsme to hráli s diváky a bez nich.

Jak jste mohl dnes vidět a slyšet, reakce diváků byly dnes opravdu silné. Čekal jste, že se diváci budou takhle nahlas smát obzvlášť v této nelehké době, kdy se řeší covid a válka na Ukrajině?

Jsem velmi potěšen, že se alespoň na chvíli zapomnělo na to zlé a že se lidi přišli sem do divadla pobavit, ale samozřejmě nemůžeme zapomínat na tu situaci. Je to trochu schizofrenní stav, kdy na jednu stranu si tady hrajeme a tam se dějí tyhle věci, ale na druhou stranu je naší zbraní divadlo, takže když budeme skládat zbraně, bude to znamenat nehrát.

Paní Morávková všem přítomným poděkovala, že přišli do divadla. Jak vnímáte jako herec situaci kolem covidu?

My máme za sebou těžké období. Já nedokážu streamovat představení, nedokážu hrát přes ty sklíčka, potřebuji diváka, takže jsem nadšený, že diváci přišli, a uděláme maximum, aby se vraceli. Jsem šťastný, když mohu hrát pro živé publikum.

Takže vás dnešní večer, předpokládám, nabyl pozitivní energií…

Jsem nadšený, a navíc tu mám vzpomínky, protože jsem tady hrál v divadle Ta Fantastika, takže mě Lucka Bílá vrátila o pár let zpátky. Lucie to divadlo fantasticky opravila, je velmi hezké a má krásnou energii, takže doufám, že to necítím pouze já.

Představení nese název Mlčeti zlato. Stalo se vám někdy v reálném životě, že jste si řekl, že jste měl raději mlčet?

Mockrát. Já jsem hodně ukecaný a moje maminka je diplomatka, takže mi řekne: „Tohle jsi nemusel.“ Představení má opravdu velmi moudrý název. (smích)

Máte nějaký konkrétní příklad, kdy jste měl raději držet jazyk za zuby?

Těch je. (smích)

Představení je velmi náročné z hlediska textového obsahu. Jak dlouho jste zkoušeli?

Měli jsme 23 zkoušek, takže jsme se sešli 10. ledna a v půlce února byla veřejná generálka, takže to bylo hodně intenzivní, ale jak se říká – zážitek nemusí být dlouhý, ale intenzivní.

Smáli jste se během zkoušek jako dnes diváci v hledišti?

Ano, my jsme se tím bavili. Eric Assous, který napsal tuto hru, by nám to schvaloval, protože některé francouzské vtipy jsme převedli do češtiny a čeština je velmi vtipná, pokud je ten humor moudrý.

Jakou pasáž máte v této inscenaci nejraději?

Já miluji závěrečný monolog Dany Morávkové, kdy nakonec řekne coby dámička z velmi dobré adresy peprné slůvko, ale sedí to tam jako na hrnci. (smích)

Stalo se vám někdy, že jste zapomněl text?

To se stává čím dál častěji vzhledem k mému věku, ale od toho jsou kolegové, kteří mi i dnes večer pomohli, ale zatím to jde. My tu paměť docela trénujeme, nejhorší je zakrnět, to je potom špatně.

Jak vám dnes kolegové pomohli?

Dneska se to stalo v posledním obraze, kdy jsem tam zapomněl říct repliku, kdy řve na svého syna a říká: „No, vidíte, a když jste se poznali, tak jste pochopili, že jste měli stejný osud.“ Naštěstí Ivanka (pozn. red. Ivana Korolová) na mě koukala velmi duchapřítomně a poznala, že Čenda to už neřekne, tak to řekla za mě. Ale naštěstí to nikdo nepoznal. (smích)

S Paní Morávkovou tvoříte dlouholetý manželský pár v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 a zároveň jste dobří přátelé. Je hraní po jejím boku o to snazší?

Myslím si, že obzvlášť v této komedii je to docela dobré, že se známe velmi dobře. Zajímavostí je, že jsme se spolu sešli poprvé na jevišti. Vystupujeme spolu v Ordinaci, moderujeme spolu, uvádíme nějaké akce, takže ji znám na jevišti jako Morávkovou, ale neznám ji jako Clémence, takže to jsem trochu našlapoval, ale s ní je radost se hádat. (smích)

Při jaké příležitosti vás spolupráce s paní Morávkovou baví nejvíc?

Mě právě baví, že máme za sebou moderování, natáčení i divadlo. Nevím, co nás čeká teď, možná dovolená. (smích)

Stává se vám, že vám lidé říkají, že byste měli tvořit pár i v reálném životě?

To nám říkají často. Dokonce moje žena se jmenuje Dana a jeden pán mi říkal: „Tak pozdravujte Danušku.“ A samozřejmě tím myslel Danušku Morávkovou. Říkají, že nám to spolu klape, ale s Petrem jí to klape lépe.