Pane Krampole, vy jste svůj hlas spojil s Jean-Paulem Belmondem na déle než čtvrtstoletí.Co se vám honilo hlavou, když jste se o té smutné zprávě dozvěděl?
Je mi to líto, protože to byl velmi charismatický herec, kterého měl celý svět rád. A já jsem velmi šťastný, že jsem měl tu možnost ho dabovat. Velice si toho vážím. Samozřejmě to byl pán v letech, ale když vám odejde člověk, jenž vám je něčím blízký, tak je to vždy velmi smutné.
Belmonda jste daboval ve 29 filmech. Jaký film s ním máte vy osobně nejraději?
Těch je několik. Zvíře, Veselé Velikonoce, Profesionál. Takhle bych mohl dát pokračovat.
Namluvil jste i audioknihu vzpomínek Belmondo: Mých tisíc životů. Jak na něj budete vzpomínat vy?
Budu na něj vzpomínat s nostalgií a láskou, protože to byl úžasný člověk.
Co jste na tomto populárním francouzském herci nejvíce obdivoval?
Připravenost, a hlavně neuvěřitelné charisma. To, že to byl výborný herec, všichni vědí. Jeho role byly báječné.
Vy jste si vzhledově velice podobní…
Říká se to. Ty přeražené frňáky, přibližně stejný věk, on byl ale o 5 let starší.
Vnímáte tu podobu i vy sám?
Někdy ano. Například když mě fotil Miloš Schmiedberger, tak na některých fotografiích je ta podoba téměř nezaměnitelná.
Jean Paul-Belmondo jako mladistvý amatérsky boxoval. Věnoval jste se také boxu?
Zkoušel jsem to. Chodil jsem 5 let ve Strašnicích na sparing s výbornými boxery, šermoval jsem, plaval jsem jako dítě a dělal jsem všechny různé sporty.
Je pravda, že jste se setkal s jeho synem?
Ano, potkal jsem ho na premiéře celovečerního dokumentu o Belmondovi, kde jsme spolu hovořili o možném setkání s panem Belmondem. A on nám řekl, že udělá vše pro to, aby se to uskutečnilo.
Přesto jste se s ním bohužel nikdy nesetkal. Pravda je, že se setkání skutečně plánovalo, ale ze zdravotních důvodů pana Belmonda se nikdy neuskutečnilo…
Bohužel. S Milošem Schmiedbergerem jsme o to setkání usilovali s podmínkou, že tam pojede celý štáb, aby se to setkání s Belmondem mohlo natočit, ale na to jeho management nepřistoupil. Řekl, že soukromé setkání ano, ale pro žádná masmédia ne, jelikož nebyl v dobrém zdravotním stavu a oni nechtěli, aby byl natáčen a fotografován.
Proč jste tedy nepřistoupili alespoň na soukromé setkání?
My jsme na to přistoupili, ale oni to neustále odkládali s tím, že vzhledem k jeho zdravotnímu stavu není setkání možné.
Jak moc vás to mrzí?
Mrzí mě to velmi, ale nestěžuji si. Jsem vděčný osudu za to, co mi dal.
Obdržel jste někdy osobní dopis od Jean-Paula Belmonda, nebo je to pouhá fikce?
Nikdy jsem ho neobdržel, byla to pouhá fikce.
Jak tedy vznikl nápad napsat povídku o fiktivním dopise?
To byla jen sranda. Ten dopis ve své podstatě vznikl už před 10 lety, takže si už přesně nepamatuji, jak to vzniklo.
O víkendu jste si bohužel nemohl osobně převzít cenu Mistra zábavního umění pro rok 2021. Cenu za vás převzal váš blízký přítel a manažer Miloš Schmiedberger. Co pro vás toto ocenění znamená?
Velice si toho vážím vzhledem k tomu, že celý můj život bavím lidi a vymýšlím různé fóry a komické situace včetně toho, že jsem napsal se Slávkem Šimkem mnoho známých povídek. Ty v nejbližších dnech vyjdou v novém knižním vydání, které připravil Miloš Schmiedberger s názvem Nadčasové povídky z kavárny Slavia.