Film Po čem muži touží 2 si jen o prvním víkendu nenechalo ujít přes 102 tisíc diváků a většina z nich po jeho zhlédnutí neskrývala své nadšení. „Dlouho jsem se tak nezasmála”, sděluje své dojmy jedna z divaček a další s ní souhlasí: „Byla jsem dnes podruhé, a to se mi často nestává.”
Zatímco v prvním díle se Anna Polívková převtělila do postavy šéfredaktora pánského magazínu Karla, kterého hrál Jiří Langmajer, tentokrát se role obrátily. Z Langmajera se stal Iren – mužská podoba Ireny Kopáčové, kterou ztvárnila Anna Polívková. Její postava psycholožky zaměřující se na partnerské vztahy neprožívá zrovna dobré období. Její doporučení klientům se míjejí účinkem, Irena dostává výpověď z nájemní smlouvy v domě, kde má ordinaci a vzápětí přistihne svého přítele při nevěře.
Jednoho dne jí starosti přerostou přes hlavu a vyrazí s kamarádkou Marcelou na víno. Večírek se pořádně rozjede a namol opilá Irena zatouží navštívit vědmu, kde vysloví osudové přání: „Chci být chlap!”, což se jí druhý den ráno splní.
Poprvé se opila na vinobraní burčákem
Ačkoliv ve filmu je vtipných situací víc než dost, scéna, ve které Polívková předstírala opilou Irenu, patří k nejlepším. Herečka sama přiznala, že ji tato scéna bavila, protože šlo o pohybový úkol. K pohybu má vřelý vztah, což ve spojení s jejím otcem Bolkem nikoho nepřekvapí. Polívková také nedávno zavzpomínala na to, kdy se vlastně poprvé pořádně opila. „Bylo to na nějakém vinobraní a opila jsem se burčákem. Chutnalo mi to, protože mi to připadalo jako taková šťávička. Po nějaké chvíli jsem si jenom tak stoupla a zase si sedla a seděla tam asi 3 hodiny, protože jsem byla úplně namol”, zavzpomínala Polívková na své první zkušenosti s alkoholem v rozhovoru s Terezou Kostkovou, která si ve dvojce zahrála její kamarádku Marcelu.
Možná i tato zkušenost se zapsala herečce do paměti a způsobila, že má v dospělosti opatrný vztah k alkoholu. Na nějaké velké “pitky” ji prý neužije. „Já vždycky v určitou chvíli dostanu pocit, že jsem opilá a začnu všem říkat, že jsem opilá a v podstatě už nic jiného neříkám. Jenom všem opakuju: Podívejte se, tohleto je opilá Anča, jo.. jenom abysme všichni věděli.. teď jsem fakt hodně opilá a nic jiného už neříkám. Takže to nemá moc smysl se mnou se opíjet”, popsala své typické večírky oblíbená herečka.
Chtěla by být mužem?
Polívková se také přiznala, že ačkoliv ve filmu hraje psycholožku, která radí hlavně ženám, v osobním životě to má nastaveno trochu jinak. „Někdy si připadám, že rozumím chlapům líp než ženským. Myslím, že nejsem taková ta úplně typická žena. Znám chlapy, včetně Jiřího Langmajera, kteří přiznávají, že mají v sobě hodně ženské energie. Je to asi otázka množství těch vlivů, které v sobě člověk má”, vysvětlila v Českém rozhlase Polívková s tím, že u sebe naopak pozoruje nemalý podíl mužské energie.
Jelikož oba díly komedie Po čem muži touží jsou o proměnách do těla opačného pohlaví, zamyslela se Polívková i nad tímto tématem. „Kdybych se mohla proměnit, chtěla bych být orel, protože ten je na konci toho potravinového řetězce, může létat.. Ale jestli bych chtěla být chlap, to nevím. Z chlapa do ženské je asi příjemnější proměna.”
Pro svou roli ve filmu Po čem muži touží čerpala Polívková inspiraci z různých zdrojů. Má průpravu ze hry Bůh masakru, kde se jednotlivé postavy hodně opíjí. Pokud jde o pohybové vyjádření těchto nelehkých úkolů, měla samozřejmě velkou školu ve svém otci, který byl pro Annu odjakživa velkým vzorem a se kterým se potkala i v divadelním představení DNA.
V novém představení víc hraje než mluví
„Táta je pro mě při práci uklidňující element. On má v sobě jakousi nezpochybnitelnost. Je jako bůh jeviště a já mám pocit, že i když stát se s ním může cokoliv, on to vždycky ukočíruje.”
Zdroj: ČTK
Polívková sebekriticky přiznává, že se vyjadřuje raději tělem než slovy. O tom také pojednává její nový one woman stand-up, který si sama vymyslela a kde slova nahrazuje pohyb. Ve hře Proslov zároveň hraje hlavní a jedinou roli. Hereckými partnery jsou jí v tomto případě pouze diváci a její pes.
Hlavní postava přichází přednést důležité sdělení. „Pokouší se o to, ale nenajde slova. Ve chvíli, kdy začne svůj proslov, jí náhle připadá legrační. Přednese ho proto pohybem”, přibližuje obsah své nové hry Polívková, která tím chce dát najevo i to, že slova podle ní dnes ztrácí na váze a že jsou lidé zahlceni informacemi. Připadá jí také, že poslední dobou se až moc ztrácí smysl pro humor. Jako příklad uvedla nedávnou fackovací scénu ze slavnostního předávání Oscarů. „Když Will Smith ztratí smysl pro humor, tak to mi připadá opravdu nebezpečné.”
Zdroje dat:
Český rozhlas Dvojka, Kafe.cz,
