Ten Jára Cimrman, o kterém se poprvé mluvilo v rozhlase při vysílání pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, byl zcela jiný než génius, jehož známe z divadelních prken.
Pro rozhlasový pořad s bizarním názvem postavu Járy Cimrmana vytvořili Zdeněk Svěrák s Jiřím Šebánkem. Na jméno přišel druhý jmenovaný. Inspiroval se hokejistou, který v té době hrál v Chomutově. Není známo, zdali Otto Cimrman, autor 446 ligových gólů, věděl, že své jméno propůjčil českému kulturnímu fenoménu. Reprezentant Československa na ZOH v Cortině D’Ampezzo nakonec zemřel roku 1988, tedy v roce, kdy byl natočen slavný cimrmanovský film Nejistá sezóna.
Jára Cimrman byl v původní verzi řidičem parního válce. Nežil v době Rakouska-Uherska, byl Svěrákovým a Šebánkovým současníkem. Předměty, které válcem přejel, následně vystavoval v obrovitém nafukovacím pavilonu. Ten ale splaskl.
Postavu Járy Cimrmana Svěrák už v doprovodu Ladislava Smoljaka, Miloně Čepelky a dalších známých tváří rychle předělal. Den před Štědrým dnem 1966 byl znovu v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka oznámen už zmíněný nález pozůstalosti doposud neznámého českého génia. Mělo k němu dojít v obci Liptákov, která je stejně jako sám Jára Cimrman fiktivní.
Následující rok 1967 už byla představena první divadelní hra Akt. Počet her se nakonec rozrostl na 15. K tomuto číslu můžeme teoreticky připočíst Šebánkovu Domácí zabijačku, která byla kvůli rozkolu v týmu Cimrmanologů z repertoáru vypuštěna.
Zdroj: radiozurnal
