Johy, co jste uvnitř sebe prožívala, když jste zjistila, že vypadáváte těsně před finále?
Uvnitř mě se to bilo. Byla jsem hrozně smutná a zároveň naštvaná. Naštvaná sama na sebe, že jsem v posledním souboji s Veve nezabojovala víc a nebyla o chvíli rychlejší. Smutná, že jsem nedostala ani jeden hlas od poroty. Zároveň však všechny v porotě chápu. Vláďa byl silný soupeř, je to dobrý hráč a zaslouží si být ve finále víc než já. Uznávám. 😊
Ve 30. epizodě vám Ondřej Novotný po vyhraných soubojích oznámil, že vy a Vláďa jste prvními finalisty a na krk vám pověsil individuální imunity. Na kmenové radě se ovšem ukázalo, že je vše jinak. Tuhle nečekanou změnu pravidel jste později na kameru označila za podraz. Vnímáte to tak stále?
Ano! (smích) Při každé volné chvíli na ostrově spekulujete nad tím, jak to asi všechno bude. Nejdřív jsme bádali nad tím, kdy už konečně přijde sloučení. Mysleli jsme si, že bude ve 14 lidech, nebylo, tak ve 13, taky ne, ani ve 12 a už vůbec ne v 11. Bylo až v 10 lidech, pff (smích). Asi týden nebo 14 dní jsme na něj čekali a každé ráno jsme si říkali, že dneska určitě bude. Nakonec jsme se dočkali. Po sloučení jsme začali spekulovat nad finále. Jak to asi bude? Bude ve dvou, nebo ve třech? Ve dvou být přece nemůže. Osm porotců by nemohlo hlasovat, mohla by nastat shoda hlasů, ne? Určitě bude finále ve třech. Byli jsme o tom přesvědčeni. Haha, Ondřej nás převezl (smích). Jak to řekl, myslela jsme, že mě picne. Já už si připravovala obhajobu před porotou, těšila se, že už nebude žádný souboj, ale ne, ještě si pořádně zahrajeme…
Co myslíte, že vám konkrétně zlomilo vaz, že jste se nakonec do finále neprobojovala?
To netuším. Myslím, že jsem mohla dát více úsilí do posledního souboje. Překvapilo mě, že v posledním kole bylo osm barev. Zazmatkovala jsem. Kdybych si to rozdělila jako Veve a nechtěla to zvládnout najednou, možná by mi to vyšlo, ale možná taky ne… Co se dá dělat, je to hra. Veve byla lepší, zaslouží si být ve finále.
Udělala byste zpětně něco jinak?
Ano, jednu jedinou věc. Lituji toho, jak jsem byla při mé obhajobě před porotou v 31. díle na Vláďu zlá. Opravdu jsem o něm říkala škaredé věci, což jsem ani nechtěla. ☹ Věděla jsem, že to bude proti Vláďovi těžké, chtěla jsem zabojovat. Po celém dni plném soubojů, ostrého slunce, psychického vypětí, bez jídla, bez energie, a ještě trochu mokrá z nočního souboje, mi mozek absolutně nefungoval. Ondrovy otázky byly opravdu zákeřné a mozek mi šrotoval na plné obrátky. Tohle nejsou žádné výmluvy. Opravdu mě to mrzí. Po skončení natáčení jsem za Vláďou šla a omluvila se mu. Vláďa je super, řekl mi, že si to vůbec nebral osobně a ví, že je to hra, za což jsem byla moc ráda.
Jaký vztah dnes máte s Chili, Nikolou a Veronikou? Od začátku soutěže jste s nimi byla v alianci, poté jste se ale s Vláďou a dalšími hráči rozhodli, že je třeba tuto silnou trojici rozbít. Všechny tři to přitom braly dost osobně. Odpustily vám už tuhle „zradu?“
S holkami jsem mluvila hned po skončení natáčení. Znovu jsem jim vysvětlila, že jsem se cítila v ohroženi a nechtěla čekat na moment, kdy mě pošlou do duelu. Nemyslela jsem to nijak zle ani špatně. Pravě naopak, byla jsem k nim upřímná a férová, ať si říká, kdo chce, co chce. Jsem prostě taková. Řekly jsme si: „Je to hra a vše co se stalo v Dominikáně, zůstane v Dominikáně.“ S holkami jsme v kontaktu, píšeme si a všechno je v pohodě.
S kým jste si v soutěži nejvíce rozuměla?
Není jeden člověk, je jich více. S Vláďou, Veve a Chili jsem tam byla nejdéle. Měli jsme tak víc prostoru si popovídat a moc mi přirostli k srdci. S Lukym jsem měla tajné spojenectví, tomu jedinému jsem věřila. S Adamem jsem si měla vždy o čem povídat, máme společné zájmy. Vlastně všichni byli strašně hodní, milí a fajn. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost a šanci každého aspoň trochu poznat.
S kým jste si naopak rozuměla nejméně a po skončení show nejste ani v žádném kontaktu? Je někdo takový?
Jediným soutěžícím, se kterým nejsem v kontaktu, je Monika. Proti Monice ale nic nemám, naopak nechápu, proč na kmenové radě při vypadnutí řekla to, co řekla. Neměly jsme žádný problém. Každopádně je to její názor na mě, já jí ho neberu, ale usoudila jsem, že mě asi moc v lásce nemá, takže jsem jí nepsala.
Na jaký zážitek z ostrova nejraději vzpomínáte?
Fuuuha, těch je spousta (smích). Například první vyhraný souboj o oheň a příjezd na ostrov. Nikdy nezapomenu, jak stojím mezi šeltrem a „pláží“ (na ostrově Azua žádná pláž nebyla), zrovna zapadá slunce a já koukám na ty lidi a říkám si: „Ty vogo, jsem tady, opravdu se to děje a je to boží! Jsme tu! Bez jídla, v tuto chvíli ještě i bez střechy, jen s věcmi, co máme na sobě, úplně s cizími lidmi a čeká nás velké dobrodružství!“ Dál mě napadají různé odměny, mezi ty nejlepší patří ryba mahi-mahi neboli Johy-Johy. Proč Johy-Johy? Vláďa si nemohl zapamatovat, že se ta ryba jmenuje mahi-mahi, říkal pořád maki-maki a já mu povídám: „Vláďo to je jako Johy-Johy,“ pak už si to pamatoval (smích). Plus se k tomu pojí, že jsem přinesla nejvíce bodů a s Vláďou jsme společně vybojovali ten poslední. Pak také odměna o videohovor s mojí Klárkou při čokoládovém fondue, kterou jsem měla jen díky Vláďovi. A také poslední odměna: KFC, Coco Bongo, hotel, zipline a buginy byly naprosto bombastické. Za to taky patří velké díky Vláďovi, že si mě a Veve přizval.
Co vám účast v Survivoru dala a co vzala?
Rozhodně mi nic nevzala, ba naopak, dala mi spoustu nezapomenutelných zážitku a nových skvělých přátel! Po Survivoru jsem si začala více vážit společných chvil s úžasnými lidmi, které mám kolem sebe, jako je moje Klárka, má rodina, nejbližší přátelé a nesmím zapomenout na mé dva chlupaté rarachy (smích).
Čistě hypoteticky, kdybyste soutěž Survivor Česko & Slovensko vyhrála a domů si odnesla výhru 2,5 milionu korun, jak byste s ní naložila?
Určitě bych část peněz darovala na charitu a na pejsky, za část peněz bych vzala rodinu a přátele na výlet, část bych odložila na svatbu, pokud si mě Klárka jednou vezme (smích) a za zbytek bychom s Klárkou začaly podnikat.
Jak to máte po skončení show s fanoušky? Poznávají vás i na ulici? Setkala jste se případně s nějakými negativními reakcemi?
Ty kráso, moji fanoušci jsou super! (smích) Spousta, ale opravdu spousta lidí mi píše na sociálních sítích, jak moc mi fandí, jak jsem super, jak si váží toho, co jsem o sobě řekla v mém okénku. I já si moc vážím toho, že si na mě udělají čas a napíšou mi. Jsou opravdu skvělí a já každému osobně odepisuji. Na ulici mě poznávají. Ráda si s každým popovídám a vyslechnu si jejich názor na Survivor. S negativními reakcemi jsem se osobně nesetkala. Sem tam mi někdo napíše nějaký hejt, buď do komentářů nebo do zpráv, ale těch je opravdu málo. Což mě vlastně překvapuje. Jsem ráda, že je na světě ještě dost slušných a dobrých lidi. 😊
Před Survivorem jste pracovala jako operátorka výroby. Vrátila jste se k této profesi?
Ano, ale čekám na novou příležitost. Trpělivost přináší růže.
Začátkem dubna jste na svém Instagramu sdílela fotografii z toalety z multikina CineStar, která vyvolala vášnivé diskuze. Nepřemýšlela jste po vlně kritiky, že byste ji odstranila?
Rozhodně ne (smích), ta fotka má dva významy. Za prvé krásně poukazuje na to, jaký jsem blázen a že jsem pro každou srandu. Kdo by si dal na svůj profil fotku, jak sedí na záchodě? (smích) Mimochodem už je to druhá taková fotka ze záchodu. A za další jde na ní krásně vidět, jak moc jsme si s Klárkou chyběly. Nemůžeme bez sebe jít už ani na toaletu (smích).
Je podle vás něco, co na sociální sítě nepatří?
Násilí, zlo, zlí lidé… nechápu, proč jsou lidé na sociálních sítích tak zlí? Proč mají potřebu psát zlé věci? Vždyť přece přej a bude ti přáno. Co dáš, to se ti i vrátí. Je to tak jednoduché.
Johy, prozradíte nám na závěr váš životní sen?
Mým a Klárky snem je mít malý penzionek s kavárničkou, někdo tady u nás v Beskydech, s výhledem na hory. 😊 A můj osobní sen nebo spíš přáni je, aby se měli lidé víc rádi. Není na světe nic hezčího než láska.
Mockrát děkuji za rozhovor.
I já děkuji.
