Tomáš Benko ze Survivora: Komu by přál výhru, s kterým hráčem asi nebudou přátelé a jaké kuriózní nabídky od fanynek dostává?

Tomáši, co byla první věc, kterou jste udělal, když jste se vrátil ze Survivora domů?

První věc, kterou jsem udělal po návratu domů, byla samozřejmě ta, že jsem si otevřel ledničku, ve které na mě čekal Krtkův dort. Bez jediného slova jsem se do něj pustil a téměř celý jsem ho na posezení snědl. Hned na to začala zpověď a do pozdních nočních hodin jsme si s rodinou povídali o všem, co jsem na ostrově zažil.

Jaký byl návrat do reality? Musel to být asi šok dozvědět se, co se ve světě děje a teď mám na mysli zejména válku na Ukrajině, která přímo sousedí se Slovenskem…

Návrat do reality byl jiný, než jsem čekal. Myslel jsem, že to bude trochu lehčí. Tím nechci říct, že jsem se neuměl zařadit, ale jednoduše mi přišlo všechno strašně rychlé a kamkoliv se člověk ve společnosti pohnul, cítil se trochu zvláštně. Na ostrově jsme se nedostali prakticky k žádným informacím a tady se to na mě najednou začalo všechno sypat z každé strany. Stav, který aktuálně panuje na Ukrajině, mi samozřejmě na dobré náladě nepřidal. Bylo velmi těžké přijmout, že se něco takového může v dnešní době stát, a ještě k tomu u nás, v Evropě.

Na vás byla hodně viditelná ztráta kil. Víte, kolik jste za těch skoro 50 dní na ostrově shodil? A už se je podařilo úspěšně nabrat zpět?

Musím se přiznat, že když jsem se po návratu viděl na obrazovce, byl jsem zděšený, jak jsem vypadal. Nevěřil jsem, že můžu až takhle zhubnout. Můj úbytek na tělesné váze byl koneckonců téměř 10 kg. Jelikož jsem se po vypadnutí stal prvním členem poroty a putoval jsem na vilu, kde jsme měli zajištěnou pestrou stravu, všechna kila, která jsem ztratil, se mi do dnešního dne podařilo nabrat zpět. Avšak do jiných partií, než bych chtěl.

Chápu tedy správně, že show v televizi zpětně sledujete? Jaké jsou pocity?

Ano, podíval jsem se na dvě části – první a tu, ve které jsem vypadnul. Pocity, které jsem měl při sledování, byly různé. Samozřejmě mi bylo někdy líto, že se toho nedostalo na obrazovky víc, ale současně jsem měl ze sebe velkou radost.

Co vám účast v Survivoru dala a vzala?

Účast v Survivoru mi toho dala určitě víc, než vzala. Vlastně si nedokážu vzpomenou na nic, co by mi vzala. Naopak, dala mi například kupu nových přátel. Díky izolaci a extrémním podmínkám si člověk uvědomí skutečné hodnoty a jak je v „normálním světě“ všechno povrchní a mnohdy zbytečné.

Na který zážitek ze Survivora nejraději vzpomínáte a proč?

S odstupem času nám samozřejmě zůstanou jen ty hezké vzpomínky a na to špatné se zapomene. Já asi nemám jeden konkrétní zážitek, na který bych nejraději vzpomínal, jmenuji jich tedy několik. Jak o mně každý ví, jsem extrémně soutěživý, takže nádherný zážitek pro mě byla každá jedna výhra, která se nám podařila společně získat v souboji proti druhému kmeni. Ostatní zážitky jsou s tím spojeny. Opravdu silný moment pro měl byl, když jsme vyhráli odměnu o dopisy z domova a maracujový cheesecake, který byl mimochodem nejlepší na světě, a dopisy jsme si následně všichni spolu četli večer u ohně. Dále určitě videovzkazy, které jsme obdrželi od rodiny a známých. Vidět jejich tváře, slyšet jejich hlas a povzbudivá slova bylo po téměř dvou měsících k nezaplacení. Zážitkem na celý život byl taky výlet katamaránem na jednu z nejkrásnějších pláží Saona Beach, kdy nám během plavby skákaly kolem katamaránu stovky létajících ryb. Co se týče osobního zážitku, nemůžu pochopitelně zapomenout na jeden z našich legendárních soubojů proti Gáborovi, kdy jsem s ním vyhrál o jeden hod, o jednu vteřinu.

Na začátku soutěže jste byl velkým favoritem. Postupem času jste měl ale terč na zádech. Sám jste přiznal, že sociální hra a uzavírání aliancí vám moc nešly. Udělal byste tedy něco jinak?

Ne, neudělal bych jinak asi nic. Když se na to člověk podívá zpětně, uvědomí si, kde udělal chybu a jak by to udělal, kdyby se dal vrátit čas. Ale je třeba si uvědomit, že se to nedá a každý jedná vždy tak, jak to v daný moment cítí. Věřil jsem, že svou hrou se můžu dostat až do finále a vím, že pokud by se mi podařilo trefit hák kroužkem v mé poslední hře o imunitu v souboji z Vláďou, dostal bych se tam. Realita je však úplně jiná, a zatímco já sedím v porotě, zbytek kmene bojuje o celkové vítězství.

Co bylo na celém Survivoru vůbec nejtěžší?

Pro mě to byla určitě sociální hra. Hrát a tvořit nějakou sociální hru je však podle mě mnohem jednodušší, než pochopit sociální hru druhého hráče a svou šikovností ho, aniž by si to uvědomil, přimět hrát tu vaši.

V duelu jste vypadl s Xénií, kterou jste sice označil za komplexní ženu, jež má dobrou stabilitu, sílu, přesnost, ale současně jste v dřívější epizodě zmínil, že byste nechtěl vypadnout se ženou, protože by to neuneslo vaše ego. Jak jste nakonec prohru zvládal?

I když jsem byl připraven na to, že můžu prohrát, vždyť šance je vždy 50:50, prohru jsem zvládal velmi obtížně. Ne však kvůli tomu, že jsem prohrál se ženou… Je nutné si uvědomit, že nejde o to, s kým člověk vypadne, ale proč vypadne. Není žádná ostuda vypadnout se ženou jako je Xénia, která je nesmírně silná v každém aspektu. Nesl jsem to těžko, protože celé toto obrovské dobrodružství najednou skončilo a já jsem si neuměl představit, že se druhý den neprobudím v táboře, nebudu soutěžit, ale ani to, že se opět normálně najím. Jednoduše byl konec, a to jsem neuměl v daný moment vstřebat.

Už víme, že jste extrémně soutěživý. Jaký je ale ještě Tomáš Benko? Jaké jsou jeho silné, a naopak slabé stránky?

Mezi své silné stránky bych určitě zařadil vytrvalost, cílevědomost a upřímnost. Naopak mezi slabé patří netrpělivost, důvěřivost nebo nerozhodnost.

Komu byste vy osobně výhru přál a proč?

Dá se na to dívat z pohledu herního, v tom případě bych výhru přál asi nejvíc Vláďovi, protože jeho sociální hra i výkony byly podle mého názoru nejlepší, nebo z pohledu lidského a v tom případě bych výhru přál nějaké čisté duši jako byl Adam, Lukáš nebo Lenka.

Byl v soutěži někdo, s kým jste si příliš nerozuměl a přátelé z vás v osobním životě nejspíš nebudou?

Myslím, že jediný takový člověk může být Monika. Byla ve hře příliš krátce na to, abychom si stihli vytvořit nějakou vazbu.

Z řady lidí, kteří se zviditelní v nějaké reality show, se stanou známí influenceři. Nepřemýšlíte i vy, že byste pověsil svou profesi stavebního koordinátora na hřebík a věnoval se influencerství?

Podle mého úsudku jedno nevylučuje druhé. Naopak si myslím, že pokud budu i nadále pracovat tak, jak jsem pracoval, může mi to jen pomoci. Minimálně tím, že vystoupím z řady typických influencerů a ukážu lidem, jak může být influencerem i obyčejný pracující člověk.

Díky show jste jistě získal spoustu fanynek. Chodí vám pozvánky na rande? Jaká nejoriginálnější zpráva vám zatím přišla?

Ano, samozřejmě to k tomu patří. Přiznám se, že mám ve zprávách nespočet vyznání lásky, pozvánek na rande či dokonce nabídek k sňatku. Bohužel, zatím jsem nenarazil na žádnou tak originální, která by si zasloužila být ve výběru. Ale kdo ví, možná se to po zveřejnění tohoto rozhovoru změní, nechme se překvapit.