Ani menší regiony, ale nepřijdou zkrátka. Vlaky budou stavět i v méně osídlených oblastech a také podobně jako jsou u dálnic sjezdy, tak i rychlotratě budou mít odbočky. Tím se zlepší a hlavně zrychlí dojíždění z oblastí dejme tomu na Vysočině do hlavního města, a to bez zbytečných přestupů.
Výhodou provozu rychlovlaků je nízká energetická náročnost. Evropská komise loni v prosinci představila strategii udržitelné a chytré mobility, jejímž cílem je mimo jiné i rozvoj vysokorychlostních tratí v Evropě. Během následujících deseti let chce Unie délku sítě zdvojnásobit a do roku 2050 dokonce ztrojnásobit.
Nové tratě by měly také pomoci přesunu nákladní dopravy ze silnic právě na železnici, která by mohla převážet i 75% nákladů. Aby to bylo možné, musí osobní vlaky uvolnit kapacitu. Jestliže chceme, aby se Zelená dohoda stala realitou a Evropa byla skutečně klimaticky neutrální, jsou rychlovlaky tou správnou cestou. Znamenají postupný odklon od nafty, a pomohou tak dosáhnout výrazného snížení emisí z dopravy.
V Ostravě za dvě hodiny
Další důvod, proč má smysl stavět vysokorychlostní tratě je, světe div se, rychlost. Lidé se mohou za poměrně krátkou dobu přesouvat na dlouhé vzdálenosti. Například už nemusejí cestovat autem napříč celou republikou. V současné době příliš alternativ nemají, a tráví proto raději dlouhé hodiny za volantem. Už i první krátké úseky mezi Prahou a Poříčany a Přerovem a Ostravou zkrátí celkovou dobu cestování. Po vybudování všech úseků by pak vlak mezi Prahou a Ostravou přes Brno měl zvládnout pod 2 hodiny. Po dokončení by mělo mít zhruba 7 miliónů obyvatel přístup k vysokorychlostním vlakům max. 20 minut jízdy autem od nádraží. Pokryje tedy 65% obyvatelstva celého Česka.
Rozhodně nebudeme v této oblasti pionýry. Historie rychlovlaků sahá do 60. let minulého století, kdy vyjel první rychlovlak Shinkansen v Japonsku. Od té doby se stroje postupně rozšířily do celého světa a jsou provozovány např. i v Maroku, Turecku nebo Saudské Arábii. V Evropě je průkopníkem Francie, která postupně vybudovala síť pro rychlovlaky TGV. Mimochodem ty jsou držitelem rekordu, v roce 2007 jel vlak po tamní trati rychlostí 574,8 km/h. Následoval vývoj v dalších evropských zemích – Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku, Rakousku a ve Španělsku. To udělalo za posledních 30 let obrovský posun kupředu a postupně plní předsevzetí, aby devět z deseti obyvatel mělo zastávku vysokorychlostního vlaku do 50 km od domova.
Zdroj: Shutterstock
Naše země není ani na evropské poměry velká, naše síť rychlotratí tak nemusí být několik tisíc kilometrů dlouhá, aby z ní měla užitek většina obyvatel. Už nyní je tak jisté, že ušetřit čas bude mít u nás opravdu skoro každý. A lidem se díky rychlovlakům otevře cesta k většímu pohodlí i během dlouhých cest.
Zdroje dat: Správa železnic
