Ministerstvo si od něj slibuje zjednodušení celého procesu. Dle dostupných informací by měl být materiál na vládu předložen ještě koncem tohoto roku. Zároveň Centrální komise Ministerstva dopravy schválila studie proveditelnosti k vysokorychlostním tratím. Tím potvrdila smysluplnost investic do projektu, který propojí Prahu s Brnem a Břeclaví a Brno s Přerovem a Ostravou. Ze studie vyplývá, že ekonomický přínos je vyšší než předpokládané investice. Ty by měly dosahovat více než 400 miliard korun.
Největší náklady si vyžádají investice do brněnské trasy, která by měla být vedena západněji od současné trasy a zastavovat na terminálu Brno – Vídeňská. Pro Brno to znamená, že nejrychlejší vlaky typu Sprinter by nezajížděly do centra města.

Podle dostupných informací Správy železnic by se první úseky nových rychlotratí mezi Praha-Běchovice a Poříčany a mezi Ostravou a Prosenicemi měly stavět v roce 2025. Samotný provoz na těchto úsecích by měl být zprovozněn v roce 2030. Na to naváže výstavba úseků ve středních Čechách a okolí Brna. V roce 2029 by pak podle plánu měla stavba pokračovat přes Vysočinu.
Naopak se zatím neplánuje výstavba VRT z Brna do Přerova, v této části je připravován projekt konvenční tratě s maximální rychlostí 200 km/h. Přitom vlaky by se po nových tratích měly pohybovat maximální rychlostí 320 km/h. Nynější schválení navazuje na již dříve schválenou studii proveditelnosti, která se týkala rychlého spojení mezi Prahou a německými Drážďanami. Avšak ani po schválení studie proveditelnosti není jasné, kudy přesně trať povede a koho se dotkne. Zejména jde o problematický úsek napojení Ústí nad Labem, které má být napojeno přímo. Přitom původní vedení trasy počítalo s vedením trasy v jiném koridoru západněji od města.
Zdroje dat:
Ministerstvo dopravy, Správa železnic
