„Pachatelé se v rámci vishingových podvodů vydávají za bankéře nebo jiné úřední osoby, přičemž užívají reálná jména, která lze dohledat na oficiálních stránkách institucí. Před hovorem si často zjistí o dotyčném základní osobní informace, aby nabyli na důvěryhodnosti,“ vysvětluje tiskový mluvčí policie Jakub Vinčálek.
Oběti kontaktují s legendou napadení jejich bankovního účtu a naléhají na ně, aby převedly své prostředky na zabezpečený účet, aby o své peníze nepřišly. „Podvodník vás vyzve k vybrání hotovosti z účtu, poté k online vyžádání předschváleného úvěru, následně k vložení hotovosti do vkladomatu na virtuální měny. Peníze z vás mohou vylákat i prostřednictvím chatovacích aplikací, kdy zasílají QR kódy, které slouží jako příkaz k transakci,“ říká Vinčálek.
Aby působili pachatelé skutečně důvěryhodně, využívají spoofing. To znamená, že umí napodobit jakékoliv telefonní číslo, tedy i infolinku banky. Podvodník vydávající se za bankéře není na špinavou práci sám, partnera mu dělá také falešný policista, který vám doporučí s nikým o těchto hovorech nemluvit a spolupracovat s údajným bankéřem.
Podvodníci mají také připravené falešné policejní a bankovní dokumenty. Policie se setkává i s případy, kdy pachatel následně oběť vydírá. „Poté, co pachatel okrade svou oběť, shodí masku bankéře a vyžaduje po ní intimní fotografie výměnou za vrácení odcizených peněz,“ popisuje podplukovník Ondřej Kapr.
Počty podvedených narůstají. Policie proto varuje: „Banky po vás nikdy nebudou žádat provedení převodu, výběr z vašeho účtu v rámci zabezpečení či vkládání finančních prostředků do vkladomatů na kryptoměny. Nikomu neposkytujte vzdálený přístup, ani osobám které znáte nebo bankám.“
Zdroje dat: autorský text, Policie České republiky