Termín digitální demence se poprvé objevil v roce 2007, kdy lékaři z Jižní Koreji zaznamenali změny v chování mladých lidí, kteří nadužívají počítače a mobilní telefony. Konkrétně se jednalo o poruchy paměti, pozornosti a soustředění, ale také emocionální zploštění a celkovou otupělost. Soubor těchto příznaků následně označili jako „syndrom digitální demence“. V roce 2014 byla situace v Jižní Koreji ještě horší – až dvacet procent teenagerů trpělo závislostí na chytrých telefonech a v roce 2019 dokonce třicet procent.
Nejčastější příznaky digitální demence
Situace ale není o nic lepší ani v ostatních částech světa. Podle německého neurovědce a psychiatra Manfreda Spitzera, který v roce 2012 vydal knihu s názvem Digitální demence, vzniká na digitálních médiích velmi lehce závislost, která v dlouhodobém horizontu poškozuje tělo a hlavně mysl. Vlivem digitálních médií méně používáme vlastní mozek a následky na sebe nenechají dlouho čekat. Nervové spoje odumírají, ty nové nepřežijí, protože jich není třeba.
Zdroj: Shutterstock
Výsledkem toho všeho jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí, redukce slovníku a omezenost slovní zásoby, ale také útlum mezilidské komunikace s projevenými emocemi a celkový úpadek společnosti. Digitální demence pak podle Spitzera nejvíce ohrožuje děti a mladistvé, jejichž mozek se právě v prvních letech života intenzivně vyvíjí.
„Ale on se nebude vyvíjet sám od sebe, musíte ho používat. Digitální média znamenají bohužel menší využití mozku. Když sedím před televizí, nepoužívám mozek tak, jako když se světem aktivně obcuji, když beru věci do ruky, chodím venku a nejsem pasivní,“ vysvětluje Manfred Spitzer.
Zdroj: Shutterstock
Slova německého odborníka potvrzuje také český renomovaný psycholog Radek Ptáček. Podle něj platí přímá úměra, že čím déle používáme technologie, tím větší je pravděpodobnost, že zhloupneme. Jak tedy ze začarovaného kruhu ven? Způsobů, jak se alespoň maličko vymanit ze světa technologií, existuje spoustu.
Konzumujte digitální média s mírou. Například místo elektronické knihy sáhněte po té tištěné. Namísto brouzdání po internetu a sociálních sítích vyrazte na oběd, večeři či kafe s přáteli nebo na procházku. Neberte si mobilní telefon do ložnice, koupelny a jiných míst, která by měla sloužit k relaxaci a odpočinku. A v neposlední řadě jděte příkladem svým dětem, které patří mezi nejohroženější skupinu.
Zdroje dat:
Echo24.cz, iRozhlas, Knihy
