Už na jaře začaly fungovat takzvané adaptační skupiny, které se pokusily začlenit ukrajinské děti do kolektivu. Ne vždy se ale dostaly do kontaktu s českými dětmi, proto se nepodařilo odstranit jazykovou bariéru. Tu vidí jako problém i sociolog Daniel Prokop. „Překvapilo mě, že podle rodičů umí dvě třetiny dětí docela málo česky. Dají dohromady základní slova, fráze.” Jen asi 20 procent dětí se češtinu ve škole učí dvě a více hodin denně, což je podle odborníků doporučená doba pro intenzivní výuku.
Mezi ukrajinskými uprchlíky, kterým začala v září povinná školní docházka, je také řada prvňáků. „Učí se úplně stejně jako české děti, učí se psát latinkou, učí se česky, ale zároveň jsme povinni poskytnout dětem s odlišným mateřským jazykem, tedy nejen dětem ukrajinským, výuku českého jazyka, která bude probíhat mimo jejich kmenovou třídu. Máme tu ukrajinské asistentky, které budou dětem pomáhat, když si s něčím nebudou vědět rady,” vysvětlila ředitelka pražské školy Alexandra Kejharová.
„Důležitý je individuální přístup, podle toho jak jim to jde, tak podle toho s nimi pracujeme. Důležité je, aby děti věděly co mají dělat, buď můžeme ukázat rukama, nebo obrázky, případně si to můžeme nechat přeložit od jejich kamaráda, který už češtinu ovládá,” vysvětluje Kejharová, jakým způsobem probíhá výuka s ukrajinskými školáky, kteří nastoupili až po prázdninách.
„Jedna možnost jsou buď homogenní skupiny a výuka pouze v ukrajinštině, jiná možnost je nějaké hybridní vzdělávání, částečně online, částečně onside,” nastínil ministr školství Vladimír Balaš, podle něhož se dá očekávat, že jazyková bariéra může být zpočátku problém. „Předpokládám, že to budeme řešit nejen během výuky, ale i vzděláváním v češtině v rámci mimoškolních aktivit.”
Adaptační skupiny, které @msmtcr podporuje desítkami milionů korun, se významně podílejí na hladké integraci nově příchozích ukrajinských dětí. Dnes jsem navštívil tyto skupiny v Příbrami, kterými už prošlo zhruba 160 dětí ve věku od 3 do 15 let. Děkuji všem, kteří jim pomáhají. pic.twitter.com/dB4PKP50CH
— Vladimír Balaš (@VladimirBalas) August 19, 2022
Prokop varuje před segregací škol
Sociolog Prokop upozorňuje, že řada rodičů se bojí zpomalení výuky, což vede k segregaci škol. „Z nejnovějšího výzkumu pramení, že když je pět žáků cizinců ve třídě, mohou zpomalit výuku. Podle nás je nutné zastropovat množství dětí cizinců ve třídě třeba na 20 procent. Většina dětí se podle rodičů vzdělává ve třídách, kde jsou maximálně další dvě děti z Ukrajiny.”
Obavy vzbuzuje i úroveň vzdělání ukrajinských dětí. Ministr Balaš chce na základě chystané dohody o vzdělávání sladit postup ČR a Ukrajiny ve výchově a výuce. Příliš optimistické nejsou výsledky srovnání mezinárodního testování 15letých žáků v ČR a na Ukrajině, které zveřejnila Světová banka. Podle ní byli ukrajinští žáci výrazně horší ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti. Zatímco výsledek českých žáků byl srovatelný s výsledky malých Norů a Američanů, ukrajinské děti dopadly obdobně jako třeba Turci.
Úroveň školství na Ukrajině je neudržitelná
Rozdíl mezi výsledky ukrajinských a českých dětí je stejně propastný jako rozdíl mezi malými Estonci, kteří byli nejúspěšnějšími v rámci Evropy, a Portugalci, kteří se umístili až za ČR. Největší propast zeje mezi výsledky českých a ukrajinských dětí v matematice. České děti předčí své ukrajinské spolužáky téměř o 50 bodů, což odpovídá rozdílu mezi Izraelem a Ázerbájdžánem.
Zpráva Světové banky dále uvádí, že za posledních 30 let se na Ukrajině snížil počet žáků ve školách téměř o polovinu, ovšem počet učitelů klesl pouze o 5 procent, z čehož vyplývá, že Ukrajina měla 1 učitele na 9 žáků, což světová banka považuje za neudržitelné. Průměr v EU je 1 učitel na 13 žáků a u nás dokonce 1 učitel na 19 žáků.
Balaš chce uzavřít dohodu s kontroverzním ukrajinským protějškem
Atlantická rada ve Washingtonu, americké vzdělávací a myšlenkové uskupení pro orientaci v ekonomickém a politickém vlivu ve světě, ve své poslední zprávě o Ukrajině říká, že ukrajinským reformám školství už v době prezidenta Zelenského a jeho ministrů hrozí politizace. Atlantická rada kritizuje ukrajinského ministra školství Sergeje Škarleta, se kterým chce ministr Balaš uzavřít dohodu o sladění postupů ve výchově a výuce.
Škarlet začal svou politickou kariéru v proruské a euroskeptické Straně regionů někdejšího prezidenta Janukovyče. Později svou protiunijní orientaci změnil a následně jej Zelenskyj prosadil do křesla ministra školství, a to proti vůli studentů i velké části ukrajinské politické reprezentace. Důvodem protestů byly ministrovy údajné korupční skandály a zejména obvinění z plagiátorství v jeho vědecké práci. V reakci na jmenování Škarleta ministrem školství vypukly protesty studentů, učitelů a vědců v mnoha městech po celé Ukrajině. Škarlet sice plagiátorství popírá, nicméně u soudu neuspěl. Mezi odborníky, kteří potvrdili, že část své vědecké práce skutečně opsal, je i český vědec a odborný asistent Mendelovy univerzity v Brně.
Zdroj:
iRozhlas, ČT24, YouTube, ČT