Stáhne se Škodovka z Číny?
Dlouhodobě jde o vysoce nepříznivý signál, že Škoda Auto nedokáže uspokojivě obstát v celosvětové konkurenci a že nedokáže vyjít vstříc preferencím stále náročnějšího čínského zákazníka. Je to však nepříznivý signál také pro celý evropský autoprůmysl, který zejména kvůli přeregulovanému prostředí nedokázal včas zachytit nové trendy, včetně elektromobility. Krátkodobě však stažení z čínského trhu, o němž se spekuluje už přes rok, neznamená fatální ránu. „Loni Škoda v Číně prodala jen 8 % svých celosvětově prodaných vozů. Prodeje se tam loni propadly oproti roku 2020 o skoro 60 %. Přesto Škoda “jede dál”. Zatím,“ myslí si ekonom Lukáš Kovanda.
Kovanda dodává, že odchod z Číny bude moci Škodovka částečně nahradit vyššími prodeji jinde v Asii, třeba v Indii, jenže když připočteme letošní fatální propad prodejů v Rusku a stažení z tamního, rovněž klíčového trhu, a právě neschopnost plně zachytit nové trendy, je toho najednou až příliš moc, aby to na tváři dominující tuzemské automobilky – a její možnosti zaměstnávat a vytvářet nová pracovní místa – střednědobě až dlouhodobě nezanechalo závažný šrám.
Zdražování se promítne i do štědrovečerní večeře
„Ingredience pro její přípravu bylo v roce 2015 možné pořídit za 195 korun. Pokud ponecháme ingredience, s nimiž před sedmi lety počítalo, a aktualizujeme jejich ceny tak, aby odpovídaly letošním cenám, příp. údajům prodejců, zjišťujeme, že jejich souhrnná cena od roku 2015 vzrostla z uvedených 195 Kč na 321,1 Kč. To odpovídá nárůstu o 64,7 procenta,“ říká ekonom.
Mezi třetím čtvrtletím 2015 a třetím čtvrtletím roku letošního přitom průměrná hrubá mzda v ČR stoupla podle ČSÚ z 26 072 korun měsíčně na 39 858 korun. To značí nárůst o 52,9 procenta. Takže za uplynulých sedm let cena štědrovečerní hostiny vzrostla výrazněji než průměrná mzda. Za průměrnou mzdu tak letos pořídíme méně štědrovečerních hostin. Zatímco v roce 2015 jsme jich takto pořídili hned 134, letos to bude jen 124. Pro průměrně vydělávajícího Čecha je tedy štědrovečerní hodování letos citelně dražší, než bylo pro průměrně vydělávajícího Čecha před sedmi lety.
Naši důchodci vs. Maďarsko
Česko, Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně, i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové. Rekordní pokles životní úrovně letos zažívá celé Česko – s výjimkou důchodců, ti jsou nečekanými vítězi letošního krizového roku – takže představa, že by mohlo být ještě mnohem hůře, je pro řadu Čechů už zcela nestravitelná. Pohled do nedalekého Maďarska posledních dní, ohroženého měnovou krizí, však nejednoho Čecha, a nejen důchodce, uklidní, že se letos vlastně zase tak špatně nemá.
Maďarsko se totiž stává „Tureckem EU“. V nejbližších měsících tam inflace přeskočí hodnotu 25 procent. Vždyť listopadová inflace činí meziročně 22,5 procenta, přičemž tento týden nouzově zrušené zastropování cen pohonných hmot přidá další až tři procentní body. Pro srovnání, česká inflace zatím vrcholila v září, na úrovni osmnácti procent, za říjen ale poklesla na zhruba jen 15 procent. Není vyloučeno, že pondělní data za listopad přinesou nakonec jen mírné navýšení, na necelých 16 procent. Inflace by tak zůstala o zhruba deset procentních nodů níže, než je vyhlížené maďarské maximum. A to už je pořádný rozdíl.
Inflace se v Česku definitivně „láme“. Jádrová inflace vykazuje za listopad hodnotu 13,8 %. Je tak nejnižší od dubna. Navíc je nižší, než s čím počítaly expertní odhady.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 12, 2022
Jádrová inflace má vysokou vypovídací hodnotu, neboť nezahrnuje kolísavé položky typu energií a potravin. pic.twitter.com/wKKBLPTN8Z
Vláda premiéra Viktora Orbána sice zastropovala ceny potravin či již zmíněných pohonných hmot, avšak i vlivem těchto opatření – která prohlubují zadlužení země – dochází k citelnému oslabení forintu. Ten tak jenom letos vůči euru ztratil nominálně přes dvanáct procent. Znatelně oslabující měna se tedy v Maďarsku připojuje k inflačním tlakům ze světa, zejména souvisejícím s válkou na Ukrajině, což ve výsledku způsobuje mnohem rychlejší zdražování, hlavně dováženého zboží, než jaké zaznamenává Česko.
Česká koruna od počátku letošního roku vůči euru – na rozdíl od forintu – zpevnila, a to o více než dvě procenta. Začátkem letoška se euro prodávalo za zhruba 24,90 koruny, není je to za přibližně 24,30. A to přitom zhruba v posledním měsíci Česká národní banka už vůbec nevstupuje na měnový trh, aby na něm prodejem eur ze svých sejfů a odpovídajícím nákupem korun, za sílu české měny intervenovala. Z toho všeho se zdá, že Maďarsko je měnovou krizí ohroženo vlastně mnohem více než Česko, přestože zmíněná studie Nomury dokonce Česku pro příštích dvanáct měsíců připisuje ještě krapet vyšší riziko měnové krize než Maďarsku. No, i japonský mistr tesař se utne. Snad by to mohl být právě tento případ.
„Na rozdíl od předchozích krizových let, jako byl právě rok 2013 nebo předtím rok 1998, však letos představují zřetelné vítěze krize důchodci. Popsaný dramatický pokles životní úrovně se totiž týká opravdu jen pracujících. Zato důchodci si letos reálně poměrně citelně polepší. To proto, že vzestup průměrné výše starobní penze znatelně překoná inflaci, o přibližně dvě procenta. To umožňuje letošní hned trojí valorizace penzí,“ říká Kovanda.
Mezi poražené pracující – ty, kterým výdělek reálně padá nejrychleji – tudíž letos patří hlavně ti, kteří jsou z velké části placeni z veřejných rozpočtů, tedy lékaři, zdravotní sestry, učitelé či úředníci. To znamená, že zatímco stát na důchodcích nešetří, a ani nemůže (valorizace jsou dané ze zákona), na pracujících ve státní sféře letos šetří více než soukromá sféra. Tento vývoj tak částečně pomáhá tlumit efekt neudržitelného trendu, kdy čtvrtý rok v řadě výdělky pracujících reálně rostou pomaleji než starobní penze. Pomáhá tlumit i inflace. Tak snad Česko měnová krize nečeká. A snad ani ne „maďarská krize“.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
