Platba školného pro všechny?
„Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky. Argumentem je i motivační prvek, který zpoplatnění má. Mladí lidé budou po zpoplatnění důsledněji zvažovat, co studovat,“ má jasno ekonom Kovanda.
„Jsou-li lidé s humanitním vzděláním oceněni trhem práce v řadě případů hůře než lidé se vzděláním exaktním, jde o signál. Celá společnost jeho prostřednictvím dává mladým lidem vědět, co by od nich ráda. Devatenáctiletý člověk si takový signál vezme k srdci mnohem spíše tehdy, když už sám s penězi nakládá a sám si je také vydělává. A sám si vzdělání platí. Nebo platit bude. Klidně ať je vzdělání hrazeno zpětně, poté, co daný člověk s diplomem začne v plnoúvazkovém zaměstnání vydělávat,“ říká Kovanda.
Podle analytiků člověk na vlastní kůži pocítí, že právě vzdělání je jedna z nejlepších investic života, bude k němu přistupovat zodpovědněji a z celospolečenského hlediska přínosněji. Za účelem udržení žádoucí společenské propustnosti lze sestavit kritéria, která sociálně opravdu slabé rodiny oprávní ke studiu zdarma.
S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec
Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své „inflační štíty“. Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří do Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.
S extra levnými nákupy Čechů v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“. Hrozí inflace 24 %.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 2, 2022
Varšava hořce poznává, že si za více než 200 miliard korun koupila vlastně jen odsunutí inflace v čase. pic.twitter.com/sf8v0nQUlc
Lukáš Kovanda říká, že například nákup 25 vybraných položek – pečiva, masa, mléčných výrobků, nápojů, ale také drogistického zboží – vyšel díky „inflačnímu štítu“ letos v létě v prodejně Lidl v polském městě Bogatynia hned za českými hranicemi na v přepočtu 838 korun. V severočeském Frýdlantu, v tamním Lidlu, přitom ten samý nákup stál hned 1181 korun, tedy o 343 korun více. Přitom autem lze z Frýdlantu do Bogatynii dojet za 14 minut.
„Jenže uvedená úleva na daních polskou vládu jen letos vyjde v přepočtu na více než 200 miliard korun. Proto nyní varšavský kabinet bude zvažovat, zda „inflační štíty“ prodlouží za horizont konce letošního roku, kdy jejich platnost zatím končí. Šéf polského státního fondu PFR Pawel Borys, poradce premiéra Mateusze Morawieckého, minulý týden uvedl, že Varšava opravdu může přistoupit k ukončení programů pomoci s drahotou už letos. Nutí ji k tomu stále problematičtější stav polských veřejných financí,“ dodává ekonom.
Hitem může být zemědělská půda
Češi si po dlouhých letech, kdy nechávali peníze ležet na účtech, důkladněji rozmýšlejí, jak s nimi naloží. Ta předchozí léta byla příznačná velice nízkou inflací, takže lidé sice lamentovali nad vlastně nulovými úroky, ale zároveň věděli, že inflace je také skoro nulová. Nula od nuly pojde.
„Nyní je situace horší. Spořicí účty mohou vynést ročně třeba i kolem šesti procent, ale inflace bude letos až šestnáctiprocentní, příští rok pak zhruba desetiprocentní. Takže reálně letos i příští rok lidé, kteří nechají peníze na účtu, sebelépe úročeném, citelně zchudnou. Už to tedy nebude jen „nula od nuly“ pojde, už nezůstanou na svém, ale právě zchudnou. Proto hledají alternativy. Loni byly hitem státní spořící dluhopisy v protiinflační variantě, jejichž výnos je letos 17,5 procenta. Ty už však letos stát nevydává. Takže se nabízí například investice do zemědělských pozemků. Ty vykazují stabilní, poměrně bezpečný výnos od deseti do patnácti procent ročně,“ radí ekonom Lukáš Kovanda.
Zdroj: Autorský text, Lukáš Kovanda, ČTK
