Máme první kilometr trasy metra D
Téměř půl kilometr vznikl během geologického průzkumu, dalších 534 metrů vyrazili zhotovitelé za uplynulých sedm měsíců od zahájení výstavby metra D. Hloubící nebo razící práce nyní probíhají na čtyřech místech. Po dokončení přípravných prací a přeložek inženýrských sítí nově začalo také hloubení těžní jámy pro výstavbu budoucí stanice Olbrachtova. Stavba se zde blíží do fáze prováděné hornickým způsobem, proto před svátkem svaté Barbory nechala společnost STRABAG v této lokalitě požehnat sošce této patronky všech horníků a stavařů.
Požehnání svaté Barboře je staletá hornická tradice, která se dodržuje dodnes. Horníci podle ní zapalovali své ochránkyni ve štolách svíce, které nechávali na její svátek 4. prosince hořet celou noc. Tzv. Barbořino světlo jim za to osvěcovalo temnotu i po celý rok následující. Autorem 45 centimetrů vysoké sošky z lipového dřeva je profesor Stefan Brüggerhoff, řezbář a současně majitel hornického muzea v německé Bochumi.

Zdroj: DPP
„Se stavbou metra D zatím jedeme podle harmonogramu. Vyhloubili jsme tisíce tun zeminy, přeložili více než pět kilometrů inženýrských sítí a proinvestovali první miliardu. Nyní začínáme hloubit v další lokalitě – přístupovou těžní jámu do prostor budoucí stanice metra Olbrachtova. Věřím, že hala, kterou stavbu zakrýváme, ochrání obyvatele v blízkosti stavby před prachem a hlukem,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.
Ministr Jurečka chce zvednout minimální mzdu
Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta. Jedná se o přílišné navýšení. V současné době rapidní inflace by mělo být navýšení minimální mzdy spíše symbolické, například o 400 korun. Navyšování mezd a platů v minulých letech citelně přispělo k vytvoření inflačních tlaků. S růstem minimální mzdy stoupají také mzdy zaručené, takže se z popudu státu zvedá celková výdělková úroveň v ekonomice, což je z definice inflační.
V lednu 2018 činila minimální mzda 12 200 korun. „Pokud tedy Jurečkův návrh projde, zvýší se minimální mzda za pět let o takřka 42 procent. Průměrná mzda v ekonomice má přitom za stejnou dobu stoupnout podle odhadů pouze o necelých 37 procent. Minimální mzda tedy stoupá znatelně rychleji než mzda průměrná. Jestliže by se mělo tempo růstu posledních pěti let minimální a průměrné mzdy srovnat, měla by minimální mzda stoupnout v příštím roce pouze o 400 až 500 korun. Toto, mírnější zvýšení by mělo své opodstatnění i v tom, že nevytváří takové inflační tlaky jako zvýšení navrhované ministrem Jurečkou,“ říká ekonom Kovanda.

Celková inflace je díky tomu třetí nejnižší v EU
Ekonom Kovanda říká, že v říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko. Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky. Například v Itálii meziročně o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.
„Zejména právě z důvodu poklesu cen elektřina byla inflace v České republice v říjnu třetí nejnižší v celé EU. Vyplývá to z dat opět z dat Eurostatu. V samotném měsíci říjnu totiž ceny v Česku poklesly, a to o 1,1 procenta. Výrazněji poklesly už jen v Estonsku a v Řecku. Ve většině zemí EU ceny v říjnu naopak rostly. Za celou EU činí říjnová inflace 1,4 procenta. V porovnání s říjnem loňského roku stouply ceny v Česku o 15,5 procenta. To je nejnižší úroveň meziroční inflace v ČR dle metodiky Eurostatu od letošního května. Za celou EU činí meziroční inflace 11,5 procenta. Takže v meziročním pohledu je česká inflace sedmá nejvyšší EU. Ovšem i to znační zlepšení oproti předchozím měsícům, kdy inflace v ČR patřila k těm vůbec nejvyšším v EU. Nyní už má výraznější meziroční inflaci než ČR také třeba Nizozemsko,“ dodává Kovanda.
Česko je zemí, kde aktuálně elektřina pro domácnosti zlevňuje nejvíc v celé EU. V říjnu její cena meziročně padala dle Eurostatu o 38,2 %. Jedinou další zemí EU, kde elektřina zlevňuje, je Španělsko. V ČR za zlevnění může úsporný tarif a odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje. pic.twitter.com/Zq72QNihm3
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 30, 2022
Dodává, že klíčovým důvodem říjnového poklesu cen, tedy deflace, a výrazného poklesu meziroční inflace v daném měsíci je v ČR zavedení Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Tato dvě opatření samozřejmě stojí také za tím, že elektřina pro domácnosti v Česku v říjnu v rámci celé EU zlevňovala vůbec nejvýrazněji. Fakticky tedy inflační tlaky v české ekonomice nezmírnily, ba naopak, vždyť dle statistiky ČSÚ meziroční inflace v říjnu dále oproti září narostla.
Zdroj: Autorský text, DPP, ekonom Lukáš Kovanda
