Světová potravinová krize je nejspíše zažehnána
Ve světě po více než dvou letech potraviny podle všeho konečně zlevňují. V Česku si ovšem na takový příznivý vývoj ještě počkáme, zatím je bohužel třeba připravit se na další zdražování. Řetězce a další prodejci se budou snažit mimořádné okolnosti maximálně kapitalizovat ve svůj prospěch.
„Lidé v tuzemských obchodech by proto měli být nyní i v blížícím se adventním čase zvláště opatrní a nekupovat tu či onu potravinu za jakoukoli cenu. Je zbytečné se nechat „holit jako ovečka“, ač prodejci, včetně řetězců, zřejmě ještě řadu měsíců budou vytahovat zdůvodnění války a s ní souvisejících neustále se zvyšujících cen potravin. Budou se zkrátka spoléhat na setrvačnost v myšlení zákazníků a využít hezkou řádku měsíců k tomu, aby si navýšenými maržemi „mastili kapsu“. Nechť tedy zákazník ví, že podle statistiky OSN už nyní v listopadu potraviny ve světě podle všeho zlevňují a že zdůvodnění jejich pokračujícího zdražování není zcela pravdivé,“ varuje ekonom Kovanda.
Kovanda také dodává, že zatímco v září rostly ceny potravin meziročně o 21 procent, v říjnu už to bylo o více než 25 procent. Třeba cukr meziročně zdražil o více než 105 procent! Ve světě přitom dle zmíněných čísel OSN potraviny v říjnu meziročně podražily pouze o necelá dvě procenta. Jedná se o nejmírnější meziroční globální vzestup cen potravin za celé období od srpna 2020. Od ledna 2021 do července letošního roku přitom ceny potravin ve světě rostly soustavně, měsíc po měsíci, dvouciferným tempem. Zpomalení růstu na úroveň méně než dvou procent je tedy zásadní změnou předchozího trendu. A bude-li nynější nový trend pokračovat, velmi pravděpodobně se už v tomto měsíci dočkáme dokonce právě již poklesu světových cen potravin. Čísla za listopad budou zveřejněna v prosinci.
V Česku ale tedy zatím „žijeme na jiné planetě“, alespoň tedy z hlediska cenového vývoje celé řady potravin. Taková vejce letos zdražila z necelých 36 korun na více než 60 korun za desetikusové balení. Jde o nárůst o zhruba 75 procent. Pokud zdražení vajec v příštím roce zmírní na polovinu, deset kusů bude za nějakých dvanáct měsíců stát kolem 80 korun.
Kostka másla letos zdražila z necelých 54 na 68 korun. To je o zhruba 26 procent. Koncem příštího roku se při zmírnění letošního cenového nárůstu na polovinu bude prodávat už za 77 korun. Zdraží-li hladká mouka v příštím roce o necelou polovinu svého letošního cenového nárůstu, jeden její kilogram vyjde koncem roku 2023 na 28,20 koruny. Přitom počátkem letoška vyšel na 15,50 koruny. Litr rostlinného oleje stál letos začátkem roku celorepublikově průměrně 43,70 koruny.
Za Budapeští objevili významné naleziště ropy
Na předměstí Budapešti došlo k objevu významného naleziště ropy. Zprávu zveřejnil maďarský petrochemický podnik MOL, jehož pracovníci naleziště objevili v hloubce 2100 metrů v obci Vecsés. MOL v daném místě zahájil průzkumné vrty letos v červenci. Produkce vrtu, třetího největšího v Maďarsku, bude zpočátku dosahovat 600 barelů denně, ale dle odhadů ji lze navýšit až na 1000 barelů denně. Objev tak může navýšit celkovou ropnou produkci v Maďarsku o zhruba pět procent.
Ekonom Lukáš Kovanda si myslí, že to přichází vhod v době, kdy země čelí nedostatku ropných produktů, zejména pohonných hmot. MOL koncem minulého týdnu oznámil, že zastavuje dodávky pohonných hmot do desetiny čerpacích stanic v zemi. Již v létě podnik varoval, že zastropování cen pohonných hmot v podání vlády premiéra Viktora Orbána povede k jejich nedostatku.
„Podle zpráv maďarských médií by se v důsledku nedostatku mohlo už právě ode dneška ocitnout až 250 čerpacích stanic v Maďarsku bez pohonných hmot. Nedostatečné zásobování by se mohlo týkat dokonce až pětiny čerpacích stanic v zemi. Už přes rok trvající zastropování cen totiž demotivuje dodavatele a producenty pohonných hmot, včetně zahraničních, od zásobování maďarského trhu, přičemž současně působí i na straně poptávky, kterou nikterak neomezuje, ba naopak,“ dodal Kovanda.
Zdroj: Autorský text, Lukáš Kovanda
