Kolik bude stát benzín?
Pohonné hmoty v Česku nyní zlevňují, ale jde zřejmě jen o „klid před bouří“. Profesionální obchodníci s ropou se totiž shodují, že trh podceňuje dopad post-covidového otevření zejména čínské ekonomiky do světových cen strategické suroviny, a tedy také do cen pohonných hmot v zemích typu Česka. Navíc Rusko stále chystá svoji odpověď na embargo a zastropování cen jeho ropy a ropných produktů v podání Západu. Pokud by odpovědělo citelným omezením produkce ropy, její cena na světových trzích může jít výrazně nahoru. Což by opět zdražilo pohonné hmoty i v Česku.
„Už jen zdražení ropy na 110 dolarů za barel by přivedlo ceny pohonných hmot v Česku zpět nad úroveň 40 korun za litr. Cena ropy 140 dolarů za barel by přiblížila jejich cenu 50 korunám za litr. Vždyť na úroveň 140 dolarů za barel ropa nezdražila ani během svého extrémního růstu cen bezprostředně po loňské ruské invazi na Ukrajinu. Cena ropy Brent se tehdy zastavila těsně právě pod úrovní 140 dolarů za barel, z níž ale rychle klesla. Stačilo to však na to, aby se nafta v Česku prodávala až za zhruba 50 korun za litr,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Zdroj: Shutterstock
Co přinesou změny v DPH?
Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, zřejmě bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat. Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.
Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní z roku 2015. Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to třinácti-, nebo dokonce čtrnáctiprocentní.
Navýšení daně z hlediska řadového občana
Právě na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent by ministerstvo financí rádo snížilo stávající druhou sníženou sazbu, patnáctiprocentní. V rámci jakési kompenzace za zrušení sazby nejnižší. Jenže zejména pří snížení pouze na úroveň čtrnácti procent lze předpokládat, že dopad do inkasa DPH bude z hlediska veřejné kasy pozitivní, „plusový“. Tedy že se jedná vlastně o navýšení daně z hlediska řadového občana.
Vedle státu by na daňové rošádě mohli vydělat také někteří obchodníci a prodejci. Při „kompenzačním“ snížení sazby DPH z patnácti na třináct nebo čtrnáct procent by jej totiž nepromítli zcela do odpovídajícího snížení cen pro koncové zákazníky, ale třeba jen zčásti nebo také vůbec. Zbytek by si nechali v kapse. Ale i kdyby promítli do koncové ceny celé snížení daně, zejména při nížení DPH o procentní bod, z patnácti na čtrnáct procent, by si zákazník ani moc ničeho nevšiml. Patnáctiprocentní sazbou jsou nyní daněny potraviny, nealkoholické nápoje, veřejná doprava, dětské autosedačky nebo zdravotnické pomůcky.
Zdroj: Shutterstock
„Jinými slovy, výsledkem daňové rošády nejspíše bude zdražení léků či vody pro řadové občany a zvýšení zisků obchodních řetězců. A zvýšení daňového inkasa z hlediska státu. Tedy růst daňového zatížení lidí. Což nekoresponduje s předvolebními sliby vládních stran a vlastně ani s dosavadními prohlášeními například premiéra, že daně se zvyšovat nebudou. Ale třeba vláda překvapí, a nakonec v rámci, byť i redukovaného počtu sazeb DPH „přeskupí“ položky tak velkoryse, že na tom řadový občan škodný nebude,“ uzavírá Kovanda.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
