Průmysl čeká útlum
V meziročním pohledu vykázal průmysl růst 8,3 procenta. Zatímco mezinárodní experti čekali růst pouze 7,2 procenta. Důvodem výraznějšího než očekávaného růst je zaprvé to, že rychleji v porovnání s předpoklady odeznívají problémy se zajištěním dodávek a obnovují se mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zadruhé pak to, že český průmysl vykazuje vyšší než předpokládanou míru odolnosti vůči ochabující poptávce, jež je důsledkem probíhajícího ekonomického útlumu u nás i v zahraničí.
„V příštích měsících je ovšem třeba počítat s útlumem průmyslové výroby, který ovšem bude opticky tlumit nízká srovnávací základna loňského roku. Zhruba čtvrtina průmyslových podniků, citelně více než v červenci, nyní dle říjnových dat ČSÚ uvádí nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru dalšího růstu. Tudíž je třeba počítat s dalším ochabnutím poptávky v posledních třech měsících letošního roku. Hlavní překážkou růstu byl i v říjnu nadále nedostatek vstupního materiálu. Tento důvod jako překážku však již uvádělo citelně méně podniků než ještě v červenci. Do zbývajících měsíců roku lze v tomto ohledu čekat další zlepšení. Nebude ovšem takové, aby převážilo výše zmíněný efekt uvadající poptávky,“ hodnotí situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Jurečka vyhrožuje zvýšením daní
Nemohou se shodnout. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka naznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. „Bez zvýšení příjmů do státního rozpočtu to nepůjde. Povedeme proto diskusi i o zvýšení daně z příjmu. Jako lidovci jsme v minulosti prosazovali progresivní zdanění. Je to ale složitá věc pro debatu i uvnitř koalice. Obecně si myslím, že v mimořádné situaci má platit princip postavený na solidaritě těch, kteří solidární mohou být,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Premiér Petr Fiala tvrdí pravý opak.
K situaci se vyjádřil ekonom Lukáš Kovanda: „Jurečkova slova o změně programového prohlášení jsou tak do značné míry překvapivá. Vnáší do ekonomiky nejistotu. Není nyní zřejmé, zda jde o postoj celé vlády, nebo jenom její části. Je na premiérovi – a nikom jiném –, aby tuto nejistotu co nejdříve rozptýlil. Fialova vláda přitom daně opravdu zvedat nemusí, a přitom střednědobě bude i tak stále s to stabilizovat veřejné finance. I díky Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun.“
Vyhazovy z Twitteru
Vzal to zhurta. Nejbohatší člověk planety Elon Musk – nový majitel Twitteru přikročil k opravdu velkému propouštění zaměstnanců. Je na čase si položit otázku, zda bude platforma moci vůbec běžně fungovat, například co se moderace obsahu týče. První test přichází hned nyní. Ve Spojených státech totiž proběhli volby do Kongresu. Musk propustil více než polovinu zaměstnanců Twitteru. Produktové a vývojářské oddělení přišla o více než 50 procent pracovní síly, oddělení zodpovědná za komunikaci, marketing či dodržování zásad lidských práv a diverzity pak podle informací agentury Bloomberg ztratila takřka všechny své zaměstnance, a byla tak prakticky kompletně vymýcena.
Podle ekonoma Kovandy propouštění probíhá poměrně nevybíravým způsobem. Zaměstnanci se dozvídají, zda „přežili“, nebo na základě toho, zda jim emailová zpráva s danou informací dorazí do firemní schránky, nebo do schránky soukromé. Vyvstávají tak právě otázky, zda bude Twitter při dramaticky poníženém počtu personálu schopen udržet celosvětovou diskusní a komunikační platformu v mezích určitých zásad, které si platforma dosud vytyčovala jak v rámci politické, tak společenské konverzace.
Musk v Twitteru propouští masivně. Zbavil se takřka kompletně třeba oddělení lidských práv či diverzity. Velcí inzerenti z řad korporací se dle něj ocitají pod tlakem levicových aktivistů, již se bojí vyváženější twitterové diskuse – diskuse v duchu zásad skutečné svobody slova. pic.twitter.com/mihdeGyaSx
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 5, 2022
Záchrana v podobě schválené mimořádné daně
I díky Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
„Možná poněkud překvapivý závěr se zrcadlí v nejnovějších posudcích světově významných ratingových agentur. Agentura Fitch Ratings Česku minulý týden potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího produktu už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí. Důležité je to, že ani podle jedné z agentur v dohledné době nehrozí náraz na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent HDP. České veřejné finance zkrátka v žádném rozvratu nejsou a jen tak ani nebudou,“ říká ekonom Kovanda.
Čechy stály Dušičky balík
Dušičky jsou z ekonomického hlediska prý čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku, po Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechali za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru zhruba 190 korun za osobu. Celkově pak přibližně 1,3 miliardy korun. Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Kvůli inflaci se letos jednalo o nejdražší Dušičky české historie. Tradičně nejvyhledávanější smuteční, „dušičkovou“ květinou je v ČR chryzantéma. Do Česka se ročně dováží řezané chryzantémy průměrně za 210 milionů korun. O zhruba 15 procent zdražily letos umělé květiny. Jejich dovoz zejména z Číny se prodražuji kvůli tamním výpadkům ve výrobě, způsobeným i letos pokračujícími covidovými uzavírkami. Čína totiž uplatňuje politiku nulové tolerance covidu.
Z důvodu růst cen ropy ale také hnědého uhlí také letos zdražily i svíčky. Parafín, potřebný pro jejich výrobu, se totiž získává destilací ropy, případně z hnědouhelného dehtu. Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve. Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky – pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý.
Zdroj: Autorský text, Lukáš Kovanda, ČTK