„ČNB pod novým vedením prostě přijala ten pohled, že inflace v Česku je z rozhodující míry dovážená. Proti takovému typu inflace obecně zabírá zvyšování úrokových sazeb mnohem omezeněji než proti inflaci „vyrobené doma“. Neexistuje žádné spolehlivé vyčíslení toho, na kolik je současná inflace v Česku dovezená a na kolik jsme si ji tu způsobili sami, resp. naši politici svým zejména pandemickým rozhazováním,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Podle názoru analytika část odborné ekonomické obce míní, jako většina bankovní rady ČNB, že inflace je převážně dovezená a že už by tedy další zvyšování úrokových sazeb nemělo moc jiných efektů než dodatečné přidušení domácí ekonomické aktivity.
Druhá část odborné ekonomické obce míní, že úroky by se ještě zvedat měly, aby se tak více krotily tuzemské inflační tlaky a inflační očekávání. Většina bankovní rady ČNB – tedy ti radní, kteří sazby zvedat za stávajících podmínek nechtějí – říká, že další růst úroků by měl význam teprve tehdy, když se výrazně navýší tempo růstu mezd nebo spotřebitelských výdajů. Což se podle hodnocení této většiny neděje.
„To, že se ČNB zbavuje svých rezerv ve stovkách miliard korun, aby tak snížila ceny dováženého zboží, včetně plynu či ropy a ropných produktů typu pohonných hmot, se na první pohled může jevit jako záležitost, jež českou ekonomiku jednoznačně poškozuje. Ale opět: tak snadné to ale není. Snižování objemu devizových rezerv, které byly letos začátkem roku po přepočtu na velikost ekonomiky jedněmi z největších na světě, je do jisté míry žádoucí. Příliš objemné devizové rezervy totiž trvaleji oslabují příslušnou měnu, v tomto případě tedy korunu,“ dodává Kovanda.
Konec EET je finanční injekcí restauracím a gastropodnikům
„Díky EET jim DPH spadla z 21 na 10 %, kde zůstává. Česko je tak jedinou zemí EU, kde je daň z piva nižší než ta z ovoce. Poslanci na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc,“ říká Kovanda.
Podle odhadu ministerstva financí připraví zrušení EET veřejné rozpočty celkem o 4,2 miliardy korun ročně. Ministerstvo odhad uvádí v důvodové zprávě k legislativě, kterou se EET ruší. Pozoruhodné je, že tento odhad současného ministerstva, vedeného Zbyňkem Stanjurou, vyčísluje tedy přínos EET jako zhruba třikrát nižší, než jaký uvádělo to samé ministerstvo v době zavádění EET, tedy když mu šéfoval Andrej Babiš. Tehdy vyčíslilo přínos opatření při realizaci dvou jeho prvních fází zavádění na 12,7 miliard ročně. To by kvůli inflaci, jež od té doby nastala, odpovídalo dnes zhruba 16 miliardám korun, tedy takřka čtyřnásobku sumy, kterou spočítalo Stanjurovo ministerstvo.
Zapojování podnikatelů do EET započalo takřka přesně před šesti lety. Od 1. prosince 2016 se v první fázi zapojili do EET provozovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, tedy hotelů, kempů, restaurací, kaváren či hospod. O tři měsíce později, 1. března 2017, se pak rozjela také druhá fáze EET, jež se týkala maloobchodu a velkoobchodu, tedy také stánkového prodeje, prodeje na tržištích či obchodu s motorovými vozidly. Zbylé dvě další fáze zavádění, původně plánované na březen a červen 2018, nikdy nebyly uskutečněny. Nejprve plánovaný náběh zrušil Ústavní soud, pak zase plány zhatila pandemie. A kvůli změně vlády tedy dnes definitivně padá i náhradní plán Babišovy vlády spustit zbylé dvě fáze v roce 2023.
Totální konec EET je finanční injekcí restauracím a gastru. Vždyť jim DPH v rámci kompenzace za EET spadla z 21 na 10 %, kde zůstává. Česko je tak jedinou zemí EU, kde je daň z čepovaného piva nižší než ta z ovoce. To by si bez EET provozovatelé gastropodniků nikdy nevylobbovali. pic.twitter.com/Vd8HoETIEQ
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 25, 2022
Společně s nástupem první vlny EET byla k 1. prosinci 2016 snížena provozovatelům restaurací a dalších gastronomických podniků DPH z 21 na 15 procent (s výjimkou prodeje alkoholu a tabáku, kterým zůstala základní sazba 21 procent). Ministerstvo financí, jemuž tehdy šéfoval Babiš, tímto způsobem zamýšlelo provozovatelům gastropodniků kompenzovat náklady spojené se zavedením EET (typu těch na pořízení elektronické registrační pokladny nebo zajištění online připojení).
V květnu 2020 přitom došlo k dalšímu snížení DPH pro provozovatele restaurací a dalších gastronomických zařízení, tentokrát z 15 na 10 procent (sazba 10 procent se tentokrát vztáhla třeba i na čepované pivo, jemuž se tak zdanění snížilo naráz z 21 na právě 10 procent). Toto snížení ministerstvo původně zamýšlelo jako kompenzaci dalších vln zavádění EET, třetí a čtvrté. K jejich uskutečnění, jak víme, však už nedošlo. Přesto i tak ministerstvo financí, už pod vedením Aleny Schillerové, DPH snížilo. Zdůvodnilo to tehdy jako další střípek do mozaiky pomoci podnikatelům a spotřebitelům v době první pandemické vlny. Tu doprovázely rozsáhlé restrikce a uzavírky, včetně uzavírek právě gastropodniků.
„Rozhodnutí Sněmovny EET definitivně „odpískat“ je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství. Vždyť ve finále se jim DPH snížila z 21 procent na 10 procent, aniž by toto snížení nyní, po zrušení EET, muselo cokoli kompenzovat. Závidět mohou provozovatelům restaurací či hospod třeba i ovocnáři. Česko je totiž zřejmě jedinou zemí EU, kde je DPH na čepované pivo nižší než na ovoce,“ uzavírá Kovanda.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
