Oživení po krizi
Po desetiletích finančních výzev, které vyvrcholily evropskou dluhovou krizí, se Španělsko, Řecko a Portugalsko nyní těší z ekonomického růstu, který překračuje očekávání. Tento obrat je z velké části díky nárůstu turistického průmyslu.
Překonání úsporných opatření
V reakci na krizi byla tato státy nucena přijmout přísná úsporná opatření, která jim byla uložena evropskými partnery. Tato opatření byla reakcí na obavy z fiskální nezodpovědnosti a nedostatečné konkurenceschopnosti.
Změna po pandemii
Podle Zsolta Darvase, ekonoma z bruselského think-tanku Bruegel, se však po pandemii situace výrazně změnila. “Nyní tyto země rostou rychleji než průměr EU a již nejsou považovány za problémové členy,” uvedl Darvas.
Ekonomický růst
V minulém roce vzrostl hrubý domácí produkt Španělska o 2,5 %, Portugalska o 2,3 % a Řecka o 2 %. V porovnání s celkovým růstem EU, který činil pouze 0,4 %, a poklesem německé ekonomiky o 0,3 %, jsou tyto čísla pozoruhodná.
Prognózy MMF
Mezinárodní měnový fond předpovídá, že i v letošním roce budou tyto země nadále dosahovat vynikajících výsledků, i když se očekává zpomalení tempa růstu. Prognózy MMF naznačují růst španělské ekonomiky o 2,4 %, portugalské o 1,7 % a řecké o 2 %.
Turistika jako hnací motor
Hlavním faktorem tohoto ekonomického obratu je prudký nárůst turistického ruchu, který dosáhl rekordních úrovní po zrušení pandemických omezení. Turistický sektor je pro tyto země zásadní, neboť tvoří téměř 25 % řecké ekonomiky a 12 % ekonomik Portugalska a Španělska.
EU Plán obnovy
Tyto země také těží z rozsáhlého Plánu obnovy EU, který byl zaveden k podpoře ekonomik po pandemii. Velká část tohoto plánu, skládající se z grantů a půjček výměnou za strukturální reformy, směřuje právě do těchto jižních států.
Investice a reformy
Španělsko, jako druhý největší příjemce prostředků z tohoto plánu, získalo již 38 miliard eur, zatímco Řecko obdrželo 15 miliard eur a Portugalsko 8 miliard eur. Tyto země také vynaložily značné úsilí na zvýšení atraktivity svých ekonomik prostřednictvím strukturálních reforem, což vedlo k nárůstu konkurenceschopnosti a zlepšení situace na trhu práce.
Výzvy a vyhlídky
Přestože rychlý růst těchto zemí je částečně reakcí na prudký pokles HDP během finanční krize, s mírou nezaměstnanosti přesahující 11 % ve Španělsku a Řecku, stále existují výzvy. Bývalý evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že “deficity a úrovně dluhu zůstávají vysoké”, i když “rozdíly mezi zeměmi eurozóny se snížily”.
Darvas věří, že “konvergence” mezi jižními a severními zeměmi bude pokračovat, i když pomalejším tempem, a zdůrazňuje, že před těmito zeměmi je ještě mnoho práce.
Zdroj: forbes.cz
