Zvýšení daně letos přinese veřejné kase zhruba čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty do včerejška až o bezmála 20 korun na litr.
Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, znamená již dnes skokové zdražení nafty u čerpacích stanic, a to leckdy i o více než dvě koruny na litr. Čerpadláři totiž zohledňují také vyšší DPH, někteří se evidentně navíc snaží situace využít k navýšení vlastních marží pod záminkou zvýšení daně. Vyšší spotřební daň a z takto navýšeného základu počítaná, vyšší DPH, by měly litr nafty zdražit jen o 1,80 koruny, nikoli o dvě koruny nebo i více.
Z dat Evropské komise, zveřejněných koncem minulého týdne, plyne, že Česko mělo před zvýšení daně čtvrtou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankovali pouze na Maltě, v Bulharsku a v Rumunsku. Po dnešním zvýšení daně má stále šestou nejnižší cenu nafty v EU. V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj totiž dostaly ještě Litva a těsně také Polsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku jsou i nadále vyšší než v ČR.
Zdroj: ekonom Lukáš Kovanda
