Podle údajů Friedrich Loeffler Institute (FLI), předního německého střediska pro choroby zvířat, bylo v Evropě od začátku října do 29. prosince 2021 hlášeno 675 ohnisek u volně žijících ptáků a 534 u drůbeže. „Konec není v dohledu,“ řekli vědci z FLI. Každý den se objevují nové případy a chřipka se netýká jen volně žijících ptáků, případy byly zjištěny také u savců jako jsou lišky v Nizozemsku a Finsku, tuleni šedí ve Švédsku, tuleni obecní v Německu a vydry ve Finsku.
Česká republika od začátku prosince zaznamenala 8 ohnisek nákazy, z čehož nejzávažnější byl výskyt ptačí chřipky typu H5N1 na drůbežárně v Libotenicích. Ze 188 tisíc ptáků z farmy, která se nachází asi 60 kilometrů severně od Prahy, jich více než polovina uhynula o vánočních svátcích a dalších 8 tisíc do 27. prosince. Podle Státní veterinární správy jde o jedno z největších ohnisek v historii země. „Je to myslím největší ohnisko, které v republice skutečně vzniklo, protože původně tam bylo kolem 200 tisíc zvířat určených k utracení,“ řekla veterinářka Lenka Hanušová ze Státní veterinární správy.
Další velké ohnisko nákazy bylo zjištěno v Hovoranech na Hodonínsku, kde majitel nahlásil v průběhu Vánoc hromadný úhyn zhruba tisícovky z přibližně šesti tisíc bažantů chovaných v tamní bažantnici. Státní veterinární správa následně potvrdila, že se bažanti nakazili virem ptačí chřipky a dalších 5 tisíc kusů bude utraceno.
V Belgii například platí povinnost chovat zvířata v uzavřených prostorách již od poloviny listopadu, což platí jak pro komerční živočišnou výrobu, tak pro soukromé osoby. Opatření bylo vyhlášeno po objevu vysoce patogenní varianty ptačí chřipky (H5N1) u divoké husy v obci Schilde v Antverpách.
Na konci roku 2021 zabila ptačí chřipka v Izraeli víc než 5 tisíc jeřábů stěhovavých, což přimělo úřady, aby zakázaly návštěvu oblíbené přírodní rezervace a varovaly před možným nedostatkem vajec, protože drůbež byla preventivně utracena. „Toto je nejhorší rána pro divokou zvěř v historii země,“ napsala na Twitteru ministryně životního prostředí Tamar Zandbergová, když rangeři v ochranných oblecích sbírali mrtvá těla jeřábů z jezera v přírodní rezervaci Hula a odlehlých močálů.
Ptačí chřipka je nejsmrtelnější známá choroba zvířat
U kuřat a krůt zabije ptačí chřipka během několika týdnů kolem 90 % postiženého hejna, u kachen a hus může být onemocnění mírnější. Propuknutí ptačí chřipky jsou způsobeny viry, z nichž většina způsobuje u ptáků mírnou infekci, ale dva podtypy (nazývané H5 a H7) se mohou projevovat jako velmi smrtící. Chřipkové viry mají vysokou míru mutací a mohou si vyměňovat geny, když dva viry současně infikují jednoho hostitele. Tyto genetické změny jim umožňují změnit složení a uniknout imunitě svého hostitele a pokračovat v šíření.
Závažnost problému odrážejí údaje zveřejněné Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které varovalo, že pozorovaná přetrvávající cirkulace virů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) nebo ptačí chřipky u stěhovavých a žijících volně žijících ptáků bude pokračovat a představovat riziko pro drůbežářský průmysl v Evropě v nadcházejících měsících. Častý výskyt na komerčních farmách vyvolává podle ECDC obavy ohledně schopnosti aplikovaných opatření zabránit šíření viru a volá tak po potřebě prevence pro posílení biologické bezpečnosti, snížení hustoty komerčních drůbežích farem a případného zvážení strategií očkování.
Chovatelům drůbeže v oblastech s velkým výskytem vodních ptáků, kteří se tam přes zimu zdržují, se doporučuje držet drůbež uvnitř a měli by zavést bezpečnostní opatření, aby se virus nedostal do jejich hal, například výkaly infikovaných volně žijících ptáků obsahující velké množství viru a snadno dostat do drůbežárny nevyčištěnými botami.
Každoročně se opakující ohniska spojená s masovým zabíjením drůbeže jsou zjevnou hrozbou pro udržitelnost chovu drůbeže. Očkování by mohlo být nástrojem, který pomůže problém vyřešit, v mnoha zemích je však jeho použití zakázáno. Důvodem je to, že většina současných vakcín zabraňuje onemocnění, ale nezastavuje přenos infekce. Vakcína tak zastaví onemocnění, ale nezastaví přenos, což povede k „tichému“ šíření viru a omezuje tak kontrolu ohniska, což je nebezpečné pro potenciální tendenci viru šířit se ze zvířat na lidi.
Naštěstí v současnosti většina cirkulujících variant viru H5 není pro člověka tak nebezpečná jako jejich předchůdce H5N1, přesto je třeba opatrnosti, protože vir má velkou schopnost měnit svůj genetický kód. Jediné účinné řešení tak odborníci vidí ve vakcínách nové generace, které budou mít větší potenciál pro kontrolu ptačí chřipky. Takové vakcíny nejen ochrání drůbež, ale také minimalizují přenosu na lidi.
Současné programy biologické bezpečnosti nebyly dostatečně účinné, aby zabránily infekcím v rizikových oblastech. V sezóně 2020-21 bylo jen v EU více než tisíc ohnisek. V aktuální sezóně už jich byly detekovány desítky.
Zdroje dat:
The conversation, European Commission, The Brussels Time, euronews., CNN, Státní veterinární správa