Pečení cukroví má původ v pohanských tradicích spojených s oslavami zimního slunovratu. Tehdy lidé vykrajovali cukroví ve tvaru zvířat či kruhu (symbol Slunce) a zavěšovali jej nad vchodem do domu, do stáje s dobytkem nebo na ovocné stromy. Věřili, že díky tomuto magickému rituálu se v domě udrží štěstí, dočkají se hojné úrody a zvířata budou dobře prospívat. Zbylým cukrovím se obdarovávali příbuzní, děvečky nebo čeledíni.
Historie vánočního cukroví se u nás začala opravdu psát až začátkem 19. století. Cukroví mělo v té době podobu figurek. Vyrábělo se ze sušeného ovoce (většinou z jablek, švestek či meruněk) a spojovalo se medem. Bylo určené zejména dětem, které si s ním mohly hrát a poté sníst.
Cukroví, jak jej známe dnes, se začalo péct až v průběhu 19. století. Ještě na jeho konci však zůstávalo spíše výsadou bohatších rodin, měšťanů a šlechty. Chudší lidé se museli spokojit s cukrovím ze sušeného ovoce, medu a ořechů. Konečně ve 20. století se začaly péct různé druhy cukroví ve všech rodinách, linecké cukroví či vanilkové rohlíčky nevyjímaje.
Zdroj: Shutterstock
Vraťme se ale zpět do 19. století. Mezi tradiční suroviny té doby patřila mouka, med, vejce a máslo. Cukr nebo koření byly nedostatkovým a dražším zbožím. Medu bylo naopak dost a pekly se z něj zejména medové perníčky nebo oplatky polévané medem. První perníkáři se v Čechách začali objevovat už ve 14. století. A odkud se vzal název perník? Od pepře, který se do těsta spolu s dalším kořením dříve přimíchával.
Jaké druhy cukroví patřily v 19. století mezi nejoblíbenější? Medáky dělané z cukru, vajec, medu, másla, mléka a mouky, škvarkové cukroví, při jehož výrobě se používala hladká mouka, mleté škvarky, cukr, kakao, vejce, skořice, hřebíček a citrónová kůra, zázvorky z polohrubé mouky, strouhaného zázvoru, cukru a vajec nebo karamelky, které se vyráběly zkaramelizováním cukru a přidáním ingrediencí jako káva, smetana, mléko a vanilka.
Zdroj: Shutterstock
Další staročeské pochoutky
Naši předci ovšem nepekli pouze klasické cukroví. Jejich stoly se prohýbaly také pod jablkovými záviny, štolami, vánočkami známými také jako štědrovnice nebo muzikou. Vánoční muzika bývala součástí tradiční štědrovečerní hostiny a přikusoval se k ní plátek vánočky. Jedná se o pochutinu připravovanou z máčeného sušeného ovoce, ořechů a koření jako hřebíček či skořice. Součástí některých receptů je také med, perník, povidla nebo rum, který se ale ve staročeských receptech nevyskytoval. Pro muziku se rovněž vžily názvy břečka, lízačka, tomáškový kompot, vocet nebo odvárka.
Od lineckého cukroví k avokádovým lanýžům
V 21. století se fantazii meze nekladou. Surovin je dostatek, a tak není problém kromě tradičního cukroví typu linecké, vanilkové rohlíčky, perníčky, vosí hnízda, marokánky, pracny či plněné ořechy přicházet neustále s novými nápady a různými alternativami. Poslední léta se na výsluní hřeje například raw a bezlepkové cukroví, cukroví s chilli, avokádové lanýže nebo cukroví z jedlých kaštanů.
Podle tradice by mělo být na vánočním stole sedm druhů cukroví. Kolik jste jich letos napekli vy? A ikterý druh je váš nejoblíbenější? Dejte nám vědět do komentářů.
Zdroje dat:
Můj rozhlas, iReceptář.cz, EuroZprávy.cz, vitalweb,
