Objevit nedostatek v jídelním lístku je jistě přijatelnější varianta, než dostat pokažené jídlo. I tak ale může cizince neznalého místních poměrů vyvést z míry. A to nejen té pivní, která je často prvním rozdílem, se kterým se host po příjezdu ze zahraničí setká. V recenzích restaurací v turisticky vyhledávaných lokalitách se člověk nejednou dočte o rozčarování cizinců nad „nepoctivě“ načepovaným pivem, které „téměř z poloviny tvořila pěna.“ Nezvykem pro hosta může být také automaticky přinesené pivo bez toho, aniž by mu obsluha dala na výběr. A zatímco například v americké restauraci je běžné zeptat se návštěvníka, jestli si přeje pivo lahvové nebo čepované, u nás se turista s takovým dotazem od obsluhy asi běžně nesetká.
Pak jsou tu ale rozdíly, které nemají s národními zvyklostmi nic společného. Anglicky mluvícímu hostovi určitě nepřidá na chuti, když uslyší z úst obsluhy „We wish you a good taste“, tedy „Přejeme vám dobrý vkus.“ Přestože se v angličtině „dobrá chuť” u jídla většinou nepřeje, je možné použít zavedené „Bon appétit“ nebo „Enjoy your meal“ ve smyslu „Užijte si své jídlo.“
V dobách, kdy byla ještě pro spoustu lidí angličtina španělskou vesnicí, se leckde zakořenil originální překlad pro zeleninovou oblohu. Z jednoduchého překladu obou slov pomocí slovníku vyšla „vegetable sky“, tedy něco, co hosta asi příliš nenavnadí k jejímu objednání. Podle učitele angličtiny Bronislava Sobotky, který natáčí zábavná výuková videa na YouTube, se v anglicky mluvících zemích obloha běžně nepodává. K tomuto úkazu na talíři se ostatně nejednou vyjádřil i známý šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Pro podobné případy je podle Sobotky vhodnější použít spojení „side dish“.
Mezi překladateli se traduje případ jedné brněnské restaurace, která v anglickém menu jako ekvivalent hovězího vývaru s kapáním použila „Beef stock with droppings“. Slůvko „droppings“, tedy ptačí trus, někteří ještě povýšili a v jídelníčku hrdě nabízeli „Beef stock with cap“ (s kapavkou), což by už mohlo odradit i ty otrlejší.
V tuzemských restauracích ale není problém narazit ani na „Attachment“ coby přílohu, „Ireland café“ nebo „Non-swimmers“, popřípadě „Drowned men“ coby výraz pro utopence. I tady se znalci cizích jazyků potutelně usmívají a doporučují vyhnout se případnému nedorozumění použitím vhodnějšího názvu „Pickled sausages“, i když se u cizinců nejedná o bůhvíjak vyhledávaný pokrm, z domova ho neznají.
Na obranu hostinských a překladatelů si řekněme, že ne vždy je lehké názvy jídel přeložit do angličtiny. To sice není případ italské klasiky „gnocchi“, která bývá v jídelních lístcích zkomolená na sto způsobů, většinou ale člověk vždy pochopí, o co jde. Pod výrazem „Candle sauce“ už si ale host s bujnější fantazií může představit leccos, stejně jako pod „Paradise sauce“.
Dle specialistů na cizí jazyky se minimálně v 80 % překladů jídelních lístků vyskytují chyby, v polovině případů pak jde podle překladatele Tomáše Hausnera doslova o katastrofu. Jako další úsměvný příklad uvádí kávu se šlehačkou, kterou jedna restaurace nabízela německy mluvícím hostům jako „Kaffee mit Schlagzähne“, což na rozdíl od „Kaffee mit Schlagsahne“ neznamená kávu se šlehačkou, ale kávu s vyraženými zuby, případně ránou do zubů.
„Korunu tomu všemu nasadil nic netušící číšník. Když se host utišil ze záchvatu smíchu, trval na tom, že si tohle určitě musí dát, načež ho číšník začal přesvědčovat, aby si dal nějakou opravdovou specialitu, protože tohle prý dostane úplně všude,” zavzpomínal na veselou historku svého známého Hausner.
Zdroj:
Eufrat Group, YouTube
