Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Společnost

Herec a foodbloger Lukáš Hejlík: O české gastronomii i zvěrstvech, které bude v Ordinaci vyvádět Jáchym Kalina

Hraje, moderuje, je autorem jedinečného projektu scénického čtení LiStOVáNí a Gastromapy, jež lidem radí, kam se mohou s důvěrou vydat na jídlo, drink nebo kafe a rovněž stojí za seskupením Gastrokroužek. Lukáš Hejlík přiznává, že všechny své koníčky proměnil v podnikání a prakticky neumí odpočívat. Ve svém nabitém programu našel čas na rozhovor, ve kterém se rozpovídal nejen o české gastronomii nebo oblíbených knihách, ale i tom, proč se rozhodl vrátit po pěti letech do seriálu Ordinace v růžové zahradě 2.

Foto: Lukáš Hejlík
Foto: Lukáš Hejlík

Lukáši, váš návrat do Ordinace v růžové zahradě 2 je nyní velké téma. Proč jste se rozhodl nabídku přijmout?

To je hezká první otázka (smích). Je to tak, že jsem se o tom radil s mou manželkou, když mi volala producentka Simona Matásková, jestli bych se po pěti letech nechtěl vrátit. Veru tenkrát naprosto přesně odhadla, že zřejmě nebudeme hrát školní LiStOVáNí a budou nám zase rušit představení, a to se přesně stalo. Domluvili jsme se tedy, že se do Ordinace na čas vrátím. Vzpomněl jsem si na své „nikdy“, i když jsem po „nikdy“ vždy dodával „nikdy neříkej nikdy“, ale tak to prostě je. Na druhou stranu za těch pět let jsem dokázal vše, co jsem si vysnil s Gastromapou, ale co se týká herecké, filmové a seriálové práce, tak jsem v podstatě žádnou neměl. V tomhle už asi zůstávám totálně bez iluzí.

Do seriálu se vracíte po boku Patricie Pagáčové, která hraje vaši manželku Evu. Už dříve jste prozradil, že Jáchym Kalina zůstane navzdory manželství promiskuitní. Na happy end tedy mohou diváci zapomenout?

Jestli bude nějaký happy end, tak o něm ještě sám nevím, ale ano, Jáchym Kalina bude dělat pěkný zvěrstva. Víc prozrazovat nebudu, nebo možná nemůžu. Musím říct, že sám se nad tím občas podivuju a žasnu, ale alespoň je co hrát a vyzkouším si něco nového. Na druhou stranu mám pořád na paměti, jak divákům tento typ seriálů občas splývá s tím, co si o těch hercích samotných myslí v soukromí. Takže pokud by mi mělo hrozit, že se lidi budou domnívat, že se chovám u nás doma jako Jáchym Kalina, tak potěš.

Na rozdíl od své seriálové postavy nemáte s nevěrou žádné zkušenosti. Co vás s Jáchymem ale naopak spojuje?

Je hezký, že píšete tečku, jako kdybyste to věděla (smích). Kdyby to končilo otazníkem, tak bych musel být upřímný, ale upřímný budu. Nemám. Myslím, že jsem ve svém životě nikdy nebyl nevěrný, když tedy vzpomínám na regulérní vztahy. A co nás spojuje? Dávám Jáchymovi určitou jiskru, mírnou ironii, rychlost myšlení a rychlou energii, to bych asi jako jediné viděl… a taky pár svých kostýmů.

Vedle herectví se věnujete svému projektu scénického čtení LiStOVáNí, který diváky baví už téměř 20 let. Jak přesně funguje?

Lidé často nevědí, co od nás mají čekat, když přijdou poprvé a jsou pak strašně mile překvapení, protože si původně mysleli, že sedíme za stolem a nějak dramaticky a hloubavěji jim budeme předčítat z knížky. Ve skutečnosti tam ale pobíháme jako pošuci, pouštíme do toho hudbu, hrajeme a ta iluze je vlastně poměrně velká. Přestože nemáme žádné kulisy, tak je to přesně napůl mezi divadlem, co se našeho projevu týká, a napůl mezi literaturou, co se týká fantazie. Diváka zapasujeme do děje a už je na něm, jak si představí ten pokoj nebo tu ulici… Kombinuje to tedy tyto dva žánry, ale ve výsledku je to blíž k divadlu.

Proč je podle vás LiStOVáNí tak úspěšné?

Za úspěchem projektu je nejspíš soustavnost, píle a vytrvalost. To je něco, co je mi blízké. Fungujeme pravidelně na různých místech, snažíme se bavit s lidmi a navazovat kontakt. Chceme, aby se vrátili, pokud je to baví a měli v nás důvěru. Aby jim bylo jedno, co hrajeme za knížku, ale že je to tak baví, že zkrátka přijdou a vědí, že je nezklameme, jakkoliv je třeba nějaké téma baví víc a nějaké míň. Za těch skoro 20 let to bylo 130 knížek. Právě jsme s jednou na turné (název knihy je Když panda tančí, pozn. red.) a projíždíme celé Česko. Lidem teď naprosto padne do nálady, protože je to dobrý příběh a zároveň hezká a vtipná knížka, která je rozveselí.

Máte ve svém osobním životě knihu nebo autora, ke kterým se rád vracíte?

Určitě, ale mění se to. Dřív to byl Thomas Bernhard, pak to byl Daniel Glattauer. Ten je můj oblíbený, stejně jako Erlend Loe z Norska nebo Paul Torday, to už je tedy nebožtík. Z českých spisovatelů mám rád Emila Hakla, koneckonců s jeho knížkou jsme právě v LiStOVáNí začínali před 20 lety. Mám taky rád Petru Soukupovou, to je asi moje nejoblíbenější česká autorka. Jsou určitě autoři, u kterých se vždycky těším na jejich novinku a ani to nemusíme hrát.

Jste rovněž autorem Gastromapy, která z vás udělala známého foodblogera. Co si myslíte o současné české gastronomii?

Možná to mnohé překvapí, ale já myslím, že je na tom česká gastronomie více než dobře. Za posledních 8 let vyrostla neskutečně moc. Především šel navrch úplný standard, zmizelo takové to rozdělení, že tohle je posh nóbl hospoda, kam můžou chodit jenom movití znalci. Češi se také rozjíždějí do kaváren, bister, restaurací a hostinců po celé zemi a za gastronomií cestují. Jídlo se stalo tématem a velmi často je tím nejdůležitějším magnetem, který lidi táhne do toho či jiného kraje a to je věc, která tady dříve nebyla. Myslím, že na českou gastronomii můžeme být pyšní. Už to není výsada dvaceti adres v Praze, ba naopak, pokud chce člověk vidět trendy, musí vyrazit do Brna. Vůbec se nemusí bát cestovat do hor a do všech krajů a spojovat si to s výletem, kulturou, přírodou, s rozhlednami nebo s krásným ubytováním, které se nyní také hodně mění. To všechno je vlastně super.

Jak podle vás ovlivnil gastronomii koronavirus?

Jestli jsme se během covidu naučili, co je to exponenciála, tak se to týká i zlepšování úrovně české gastronomie. Mnohem víc dobrých podniků vzniklo, než dobrých podniků skončilo. Možná se také víc docenila kvalita a pochopila cena. Ve chvíli, kdy jsme si každý pekli doma kváskový chleba, tak jsme pochopili, že to opravdu není sranda a všechno má svou hodnotu. Vlastně nás ta doba spíš prověřila. Přestože to nemusely být úplně hezké dny a bylo hodně stresu, tak se ukázalo, kdo je naším štamgastem a podržel nás, jak v době lockdownu, tak i po otevření.

Díky Gastromapě jste navštívil nespočet restaurací, kaváren, barů a dalších podniků. Do kterých z nich se rád vracíte? Dokázal byste dát dohromady TOP 5? 🙂

Zklamu vás, ale nedokázal. Já můžu říct podniky, do kterých se rád vracím, ale spíš je to proto, že je mám blízko domovu nebo chalupy, ale ne proto, že jsou za mě top. Můžu dát pár příkladů, ale vždy mě napadne říct, že jich mám 365 a ty jsem dal do knížky 365, kde zrcadlím všechny své srdcové tipy z celého Česka – ať je to Zájezdní hostinec U Jiskrů, MONOGRAM Espresso Bar v Brně nebo třeba HogoFogo Bistro v Ostravě. Je toho spoustu.

Jste stejně vášnivý kuchař jako strávník?

Ano, ale na druhou stranu mě opravdu baví chodit a objevovat. U nás doma vaří žena a ta mě tam už radši moc nepouští, ale nezapomeňte, že stojím také za seskupením Gastrokroužek, takže samozřejmě vařím rád.

Vaše oblíbené jídlo?

Já mám rád všechno, od fine diningu po street food, a obráceně. Rád snídám venku, mám rád rychlý oběd, dopřeju si perfektní precizně připravenou výběrovou kávu, miluju moderní cukrářství, řemeslný pekařství, samozřejmě i proměňující se řeznictví, ale do toho mám rád i skvělé restaurace, které umí vařit originální bezmasé věci a miluji i večerní vícechodové večeře, stejně jako dobrý koktejl v baru.

Existuje něco, co byste nikdy nesnědl?

Já vím, že mě asi chcete nachytat, ale vy se bavíte s někým, kdo strašně fandí jídlu a gastronomii. Já jím vnitřnosti a často možná věci, které pro někoho nejsou morální, a to je nejen maso, ale třeba i foie gras. Zbožňuju foie gras, miluju jazyk, ledvinky a jedl jsem i býčí koule… a dal jsem to.

Kde nebo jak nejraději relaxujete a dobíjíte energii?

Já jsem popravdě nejraději doma a úplně nejraději na chalupě. To je pro mě odpočinek. Jsem tam už téměř 16 let, a když si tam můžu pobíhat po zahradě, tak to se mi líbí nejvíc. Jednou za rok si dopřeji nějakou 5denní válecí dovolenou, ale i tam furt něco vymýšlím, kuju, upravuju scénáře. Jsem prostě aktivní člověk. Všechny moje koníčky jsem v podstatě proměnil v podnikání, takže všechno z toho co dělám, je vášeň, ale pořád zůstává koníčkem. Když mám ale „odpočívat“, tak to znamená být doma.

Může se Vám líbít

Celebrity

Syn Kateřiny Kornové Filip slavil 30. narozeniny. Narodil se den před narozeninami svého otce zpěváka a herce Jiřího Korna, takže pánové slavili v tandemu....

Celebrity

Kdo ještě neslyšel o vztahu modelky Agáty Hanychové a mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, jako by snad ani nebyl. Zprávy o tomto nově vzniklém páru...

Celebrity

Sto lidí, sto chutí, říká jedno známé české pořekadlo. O tom, že se člověk nikdy nezalíbí všem, se na vlastní kůži přesvědčila také herečka...

Reality shows

Napínavý souboj o kmenovou a individuální imunitu, konec klíčového hráče i neprofesionální chování moderátora Ondřeje Novotného, které tvůrci reality show raději vystřihli, ale trochu...