„Když se řekne velehory a Himálaj, řadu lidí napadne právě jméno Radka Jaroše. A jelikož u nás v botanické zahradě prezentujeme flóru nejvyšších pohoří světa, horolezec k nám jednoznačně patří. Děkuji panu Jarošovi, že se do našeho projektu Kořeny osobností zapojil a pomůže nám tak přiblížit světovou flóru a ohrožené rostliny světa široké veřejnosti,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Borovice z nejvyšších vrcholů Radek Jaroš v botanické zahradě vysadil borovici himálajskou (Pinus wallichiana), jejímž domovem jsou nejvyšší pohoří Asie – Himálaj, Karákóram a Hindúkuš. Vystupuje do výšek až 4300 m n. m. Více se s ní však setkáme v údolích okolo 2000 m n. m.
Pro obyvatele velehor má borovice obrovský hospodářský význam. Dřevo má využití jako stavební materiál, v truhlářství, jako palivové dříví nebo k výrobě uhlí. Pryskyřice a jehlice se pak uplatní v tradiční medicíně.
„Volba stromu pro Radka Jaroše byla velmi jednoduchá. V Himálaji je horolezec jako doma,
stejně jako tato borovice. Oba zvládli a zvládají nesmírně tvrdé a proměnlivé rozmary počasí
velehor. Vysazení této dřeviny budiž tak připomínkou všech horolezeckých úspěchů Radka
Jaroše. Nejen těch himálajských,“ doplňuje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin Botanické
zahrady hl. m. Prahy, který rostliny pro projekt Kořeny osobností vybírá.
Zdroj: Botanická zahrada hl. m. Prahy
